Síla skla

Tabulka pro základní orientaci viz. foto. Upozorňuji že 1/není sklo jako sklo 2/ údaj 550l je sice pěkný ale nic neříkající zejména o zamýšlené výšce, délce, plánovaných výztuhách atd. Takže stačit může ale také nikoliv.

Záleží vždy na delším rozměru ať už jej nazveme jak chceme. Obvykle mívají akvária pohledovou stranu delší než boční, bere se proto tato strana jako určující. Základ pro výpočet síly skla je tedy nejdelší (jakákoliv) svislá strana a zejména celková výška akvária, protože co vám promine délka nikdy nepromine výška.

Nevím, jestli di bude tazatel lepit akvárko sám, ale já bych teda určo použila i výstuhy na dlouhých stranách…

Pokud bude lepit akvárko profi firma, tak ti by měli vědět co a jak i ohledně tloušťky skla. Já bych už u takového objemu teda profi firmu volila… protože ono stačí, když povolí akvárko 100 litrů a plavala mi celá kuchyň a tohle je teda kurňa vody… tady je potřeba už myslet i na nosnost podlahy a obzvláště pokud pode mnou bydlí sousedi, tak zkontrolovat pojištění domácnosti, zda budou plnit v případě, že by to ruplo.

No jo no, obecné vlastnosti kapalin, v našem případě sladké vody, mohou mnohdy svádět k nesprávným závěrům. Stačí si však uvědomit že tlak sladké vody v hloubce 0,5 m bude stejný v ohromném jezeře o obsahu nesrovnatelně větším než v jakékoli jiné byť nepatrné nádrži, například ve vaně. Samozřejmě za předpokladu že hladiny obou nádrží budou ve stejné nadmořské výšce a pomineme-li možný dopad druhotných vlivů než jen vlastní hydrostatický tlak. Asi nemá smysl sem psát Bernoulliovu rovnici a citovat třeba Pascalův nebo Archimedův zákon, to si může každý vyhledat, takže to píšu hodně obecně. Jedno si ale neodpustím. Amatérské lepení, zejména velkoobjemových akvárií, vyžaduje mimořádnou dávku osobní statečnosti a lehkovážnosti nebo možná neinformovanosti o celé problematice.

Ano protože hydrostatický tlak působí v dané hloubce do všech stran stejně a závisí pouze na výšce sloupce kapaliny nad měřeným bodem přičemž velikost tlaku nijak neovlivňuje ani tvar nádoby (hydrostatický paradox). To platí vždy pokud neberete v úvahu působení vnějších sil které nijak nesouvisí s vlastní váhou kapaliny. V praxi to tedy znamená že kubík vody lehce udržíte v nádrži vysoké pět centimetrů 5mm sklem ale zcela jiná situace nastane když se tentýž objem budete snažit udržet v nádrži vysoké 1m. Co se týká dna nádrží tak u velkoplošných nádrží se problém přesouvá zcela mimo hydrostatický tlak (ten je stále stejný), tím problémem je vlastní váha materiálu dna a jeho samonosné schopnosti. V našem případě 5mm sklo pravděpodobně bez výztuh neudrží v ploše 20 m2 samo sebe a zbortí se přestože hydrostatický tlak je stále stejný. Pravděpodobně píšu proto protože nevím přesně jak samonosné v těchto plochách sklo je a počítat se mně to nechce.