Porovnání způsobů chovu

opravdu opravdu záleží na konkrétní technologii a zacházení s ní. ve všech bezklecových systémech je kritickým místem počet zanesených vajec a to je souhra použité technologie, osvětlení, větrání a tréningu slepic.

z hlediska nemocí jsou lepší systémy, kde je možné vyhrnovat trus (tzn. voliéra je lepší než podestýlka s rošty a podroštovým prostorem), ale i tady záleží na možnostech a využívání těch možností k větrání haly.

volný výběh, tam jsou takové rozdíly že snad nemá ani cenu dávat to do jednoho nějakého chlívečku. jak vypadá technologie uvnitř haly? jak vypadá výběh? po jak dlouhou dobu turnusu mají slepice výběh k dispozici a využívají ho vůbec ve větším procentu? 

spotřeba krmiva v bezklecových technologiích je všeobecně větší než v kleci, ale spotřeba se dále neliší tím, jestli je to podestýlka nebo voliéra.

Tady se především napíše Dobrý den, prosím vás, mohu vás požádat, děkuji za váš čas.
To je takové nejen chovatelské gro. 

Já jsem čekala, že nejlíp z toho vyjde ten volný výběh?

jak, nejlíp? podle jakých hledisek nejlíp?

jako pokud vycházíte z premisy, že slepice je dokonale šťastná když je venku, pak vnitřně vnímáte volný chov jako ideál.

akorát že tak jednoduché to úplně není a taky se mi zdá, že tady matláme víc věcí dohromady. když mluvíte o volném výběhu, představujete si deset slepic v sadu, co žerou co si najdou, nebo takové ty ohrádky za domem, kde je na 5x2 m 20 slepic na vrstvě, no, říkejme tomu bláto? Nebo se bavíme o velkochovném volném výběhu, což může být dvořákův kurník nebo taky voliéra, co má prostě na boku výlezy ven a slepice během léta teda můžou vyjít ven na nějaký trávo/hníno povrch, kde jinak nic není, takže tam taky 80% z nich neleze?

z hlediska produkce je nejlepší klec. je tam nejmenší mortalita, nejlepší konverze, nejméně sežraných (=nezapočítaných) vajec a je to blbovzdorné, zootechnika a ošetřovatelku lze zaučit za odpoledne. Všechno ostatní je obtížnější a tím pádem tam lze napáchat chyby, které produkci snižují a úhyny zvyšují.

Myslím, že volný výběh ( tedy těch deset slepic v sadu) z toho vyjde nejlíp. Já nemusela skoro přikrmovat ( já jim to přímo nutila🤣), slépky nesly imrvére a zdravý byly a dožívaly se vysokého věku. Ani mi to nikdo nevěřil, jednou jsem to psala do nějaký slepičí diskuze a všichni zkušený chovatelé se mi vysmívali .🙂  

Ale měly teda výběh dvanáctset metrů a byla tam tráva a křoví a stromy a sluce i stín a kompost a sposta míst na popelení a bezpečnej odpočinek, naběhaly kilometry denně, v zimě jsem jim netopila ani nesvítila..

Ono bude záležet na úhlul pohledu, pokud se podívám ve směru produkce vajec a pominu ostatní, vidím tu riziko zanášení i kvokání

Pokud koukám z úhlu spokojenosti zvířat, je možné, že v takovém prostoru jsou spokojené, ale to jsme v dosti emocionální a neměřitelné sféře 😉

Tak to máte pravdu, snůška byla mimořádná, ale slépky občas zanášely ( to mi nevadilo, vždycky se prozradily), ale opravdu kvokaly ☹️, to bylo otravné.

Jak je to ve velkochovech?Nebo na malém prostoru? Tam nekvokají?

.

V menším prostoru máte větší šanci vychytat skrýše a vybrat je, slepice si nenanesou a nezakvokají, až na takové ty kvočny, co kvokají jen pro kvokání 😀 

Tak ony někdy kvokaly jen pro to kvokání.

Jináč kdákaly, rozběhl se tam kohout, ten taky dělal povyk, takže se ani na velké zahradě nedalo přehlédnout kam zanáší, však to znáte.🙂

Mně tenhle způsob chovu přijde opravdu ekonomicky i ekologicky perfektní a jednoznačně nejpříjemnější i pro slepice, když člověk potřebuje vejce jen pro širší rodinu.

Teda nebýt teď těch lišek.

no na prostoru, kde je cílem sběr vajec, se nehromadí nikde vejce, jejichž hromada stimuluje kvokání. to hlavně.

 

 akorát  že to není škálovatelné.