Tak jsem si myslela, jak si v sobotu na pohodu pospím. A ono prd. Smradi se v pět ráno vzbudili a prohlásili, že když můžu po nocích čumět na přihlouplé postapo filmy a pak celej svět zachraňovat před tornády, tak můžu taky vstávat a vytáhnout je někam na výlet. 😏
No co mi zbylo. 🤪
A tak tradá, v šest ráno hrneme po dálnici a míříme směr Vizovická vrchovina. 🏔️
Hned na parkovišti pod rozhlednou Doubrava se snažíme nevzbudit spící dodávku. To se nám dařilo jen do chvíle, než Merina vběhla na silnici. 🫢 A než Remoska v rozběhu uklouzl na bahně a nabral dodávce blatník kebulí. 😂
No a už jsme mazali. Horem dolem, do zatáčky ke kapli, kde mi způsobil infarkt kolemjdoucí ťůrista. Jakože "Dobrej" ve chvíli, kdy jsem nekoukala před sebe, byl fakt úlet. 😆
Na Klášťově jsme si dali snídani a já se pokusila všechny vyfotit. Už jsem je málem měla všechny, až na malého BJe. Hukla jsem na něj SEDNI, což se obratem vrátilo ozvěnou z lesa. Což psi vůbec nepochopili a v jednom šiku se s řevem vydali ozvěnu zabít. 😂
Tak jsme se sbalili a vydali se prudkým sestupem dolů z Klášťova. Začalo nám pršet a pršelo celých dalších sedm kilometrů až k autu. 😒
Každopádně šestnáct a půl kiláčku v kapse, psi mrtví a vedle mě by byl i naprcanej tučňák rychloběžec. 😂😂😂
Ten srub byl z těch stránek bezkempu? Taky jsem to chtěla využít. Aspoň vím, na co se mám připravit. 😀
Jojo, byl. Jako ono to i podle komentářů vypadalo jako prostě srub bez elektřiny a vody v lese u rybníka. Ale tohle mě teda trochu zaskočilo. 😃 Jinak jsem s Bezkempu zatím spokojená. ❤️
Odpověď na příspěvek uživatele Sarah01 z 28.10.2025, 07:55:05
Neee, okolnosti k dřívějšímu návratu bylo jednak počasí - do srubu se jelo po louce a lesem a já se bála, že to pak po pondělním celonočním dešti nevyjedu. Minulý víkend jsem totiž tahala kámoše zapadnutýho na louce a tak strašně to klouzalo na mokré trávě, že jsem se viděla pod kopcem v přehradě. A od té doby se trochu po trávě bojim. 😑 A pak taky srub nešel moc vytopit (blbý kamna), takže mi v noci psi drkotali klecema. 😂 A co mě dorazilo, to byly myšince všude. Jako já se myší nebojím, ale že bych musela mít bobky v posteli, na gauči i na lince, to fakt neee. 😔 Hrozně blbě se mi tam spalo. No spíš jsem nespala a ve tři ráno už jsem rovnou vstala a uvařila si kafe. A bylo rozhodnuto, že tam další noc nestrávíme… Srub pěknej, ale mohli by tomu věnovat větší péči, když už tam stojí noc 600. 😏
Já jsem právě asi "vyřízená" díky tomu, jak furt někde drandíme po výletech. Dřív by mě na dálnici nikdo nedostal ani jako spolujezdce a teď mě samotnou překvapilo, jak krásně cesta uběhla. Ale teda od Brna po Kojetín naprostej mordor. Chcalo, že nebylo vidět na auto přede mnou. To jsem si taky zanadávala. Ale už to bylo posledních padesát kiláků, tak to jsem se viděla doma. 😃
Potřebovala jsem jet okouknout kemp, kde budeme pořádat příští rok sraz našich adopčňáků a tak jsem si našla na přenocování srub u Třeboně. Původně jsme měli jet na dvě noci, ale okolností mě nakonec donutily se sbalit ještě včera, takže jsem už večer spokojeně spala ve svojí posteli.
Cesta byla masakr. Poprvé jsem za volantem přejela republiku jeden den tam a druhej den zpátky. Celkem 630 kilometrů a dneska mě z těch pedálů bolí lýtka, jako bych si vylezla na pořádnej krpál. 😂
No právě, ani za dvojnásobnou vraždu dvou náhodných lidi nedostal maximum. Já už o našich soudech nemám iluze. Psa na pozemku si zakopat můžete a nikde není řečeno kolik, to si jistě obhájce obhájí a ten zbytek, no nevím.
Nevím, jak velkej měla baba pozemek a kde se kadávery našly, ale jen tak psa na vlastním pozemku zakopat nemůžete…
My byli teď v tom kempu v Hostýnkách a ten majitel, takový starý pán, se mě ptal kolik mám těch psů? Tak jsem se smála a říkám málo. Tady osm a doma zůstali tři. A on se na mě zamračil a povídá: "Takovou jsem měl kamarádku. Vždycky mi tvrdila, že má čtyři pět psů a pak jsem ji viděl v televizi, že jí stopadesát zabavili." 😆
V poslední době mě trochu prudí vkládání fotek. Musíme je z galerie přidávat po dvou, max po třech postupně. Když to fouknu rovnou, nezvládnou se načíst….
My jsme si dali parádní čtyřdenní digitální detox v Hostýnkách a byla to naprostá fantazie. 😍 Sešlo se nás osm dospělých, jeden kindoš a devatenáct psůch. 🐾
Od čtvrtka jsme přes den výletili a večer seděli u kytary a pivka. Ve čtvrtek jsem si vylezla Kotár hned nad kempem a potkali jsme nádherné jeleny. V pátek jsme si ve čtyřech vylezli na Pardus. A v sobotu už jen pár kiláčků za kemp a zpátky. Vyšlo nám parádní počasí, sluníčko prakticky furt, takže podzim jak malovaný. 🍁🍂
Po setmění nám kempem courali daňci a troubili jak o život. To byla nádhera nádherná. Normálně pár metrů od nás, když jsme stáli tiše u chatky. 😯🦌
Psi jsou samozřejmě totální rakve a já teda taky. 😆
Kousla ho shora do toho krku, krátce, když ji chytil za ruku, dá se to při přehrávání zvětšit. Pes nebyl rozzuřený doběla. Tou holí ho pak držela od těla, pes byl trochu zaskočený, tak vrtěl. Majitel a čumilové totálni debilové. Ach jo!
pes byl trochu zaskočený, tak vrtěl
Podle mě vůbec nevrtí ocasem na tu paní, ale už má v záběru svého majitele.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 11.10.2025, 14:38:04
Ty jo Dafi já to měla dneska v plánu naopak - od Křížku směr Zavadilka, Kameňák, Ranšperk, Koryčanská kaple. 😁 To jsme se málem mohly potkat. 😁
No, u nás nakonec zvítězil podzimní úklid. Velká popelnice plná a plný auto s vytříděným odpadem do sběrného dvora. Naměřila jsem si skoro tři a půl kilometru jenom kmitáním po baráku a po dvoře. 😂
Já si včera nabalila batůžek a dneska už se snažím hodinu přesvědčit, že se mám vykopat z postele a někam vyrazit. Ale u nás je tak zataženo, že možná nakonec skončíme v duchnách. 😂
Odpověď na příspěvek uživatele Aluška z 10.10.2025, 11:59:27
Šestý den už to bude chycené k sobě, nebojte. Věřím, že teď už by to srostlo i bez těch svorek, akorát by to chvíli vypadalo ošklivě a chtělo by to více péče. Je to holt na místě, které se furt hýbe.
Jinak na mazání čehokoliv je výborný i Alaptid od Biovety.
My jsme dneska vyrazili (nečekaně 😃) směr Vizovická vrchovina. Od května mi ty krpály tak chyběly, že jsem tam už druhej víkend po sobě. 😃
Parking jsme si našli u Švehlovo hájenky, je tam menší lesní plácek na pár aut, kde v půl osmé ráno nebyla ani noha. Vyházet psy, nechat vysrajdit, zapřáhnout a tradá směr rozhledna Vartovna. Pak zpátky dolů do údolí, nahoru na hřeben, dolů do údolí, nahoru na hřeben a tak pořád dokola. 😂
Výlet byl boží. Prvního člověka jsme potkali někde na jedenáctém kilometru, jinak ani noha, max koně a kravky. O půl kilometru dál přišla krize. Před námi krpál a nohám už se tak moc nechtělo. Další kilometr jsem se motala po cestě jak špína v kýblu a modlila se, ať už tam budem. K hrdinství mě dovedla až vyhlídka, na které byli hasiči a mrtě dětí a pouštěli draky. Přece se před nima nebudu plazit. 😂 Hrdinství mi vydrželo jen za roh do lesa a pod další krpál. 😂
Naštěstí už jsme se blížili k civilizaci a tak jsme sem tam někoho potkali, uhnuli mu do lesa, prohodili pár slov a to mi pomohlo překonat další kilometr. Pár set metrů od auta jsme našli krásnou kládu, na kterou jsem si konečně sedla a podělila se se smečkou o oběd. 😁 Zbýval krátký sestup do doliny a konečně auto. 😂
Měla jsem trochu depréze z toho, že jsme před mým posledním covidem chodili 17-18km a po covidu jsem při čtrnácti mrtvá. Ale na druhou stranu ty krpály, co po covidu lezeme, ty se s tou naší chřibskou a hostýnskou poloplackou nedají srovnat. 🫣😃
