Buggyra

Ale zase nemůžu říct, že nemám naspořeno - já totiž ukládám money do nemovitostí, abyste věděli. Splácím a ještě nějakou chvíli splácet budu svůj byt 😀 

No a pak dám vyvařit podvozek na nějakém autě. Nebo koupím krmení na zimu.

A všechno to, co jsem přeslavně ušetřila v předchozí litanii, vylítne z ruky ven. A do další výplaty zase o chlebu 🙂

Jj, krmím statková krmiva, pro která jezdím v okruhu 30 km sama, oblečení na koně zpravidla dědím (zrovna včera mi jedna slečna dala plný pytel věcí, které už nevyužije), kupuji jen boty, protože jednou do roka ty gumové holinky dodrbu, kupuju je na bazoši za 300. Ale zase utratím “navíc” za dornovku, doplňky jako je minerálka a na klouby, které by ten kůň nemusel asi, kdybych po něm něco nechtěla, no a holt sedlo stálo čtyřicet (splátky…) a dovolená po dvaceti letech stála šestku, páč jsme se sardinkovali lowcost v jednom autě a půl dovči bydleli za “děkuju”. Rajtky mám jen na akce, jezdím v teplákách, děcka, co mi chodí na koně, mají lepší oblečení na courání, než já na ježdění 😀 Uloženo 150 kg vlastních brambor (investice do sadby 600), svazek česneku, krabička cibule, v lednici dvě kila rajčat a ještě půlka cukety… Poslední investice do domácnosti bylo moje vysněné elektrické struhadlo za 250 z bazoše a na něm si krouhám svou mrkev. Jídlo nakupuju jen v akci a jezdím pro něj jen ve chvíli, kdy mi ty slevy zaplatí projetý benzin. Restaurace jednou za měsíc za 200, už si tam nekupuju colu, ale bublinkovou vodu, protože cola stojí pajzku, to si můžou nechat. Žiju v podstatě minimalisticky, poslední počítač mě stál šest stovek z bazoše, televizi jsem zdědila (a náhradní mám ještě ve sklepě tu bednu, ta bude asi věčná), v autě poslouchám magnetofonové pásky (jo, moje auto to ještě umí přehrát). Došli jsme na houby a navařila jsem za hubičku žrádla na 14 dní, že nevím, kdy to sním, asi něco podlehne zkáze a budu to muset hodit slepicím. Mrazák plný 😀

Onehdá mi někdo říkal, že když chce jít “nakupovat oblečení”, musí mít v ruce deset tisíc. Jako nechápala jsem. 

Já si, přátelé, zašívám ponožky a punčocháče. A tepláky taky 😀 Mám je prodřené v rozkroku, no a když už ty díry a uteklá oka nejsou sešít, protože je v oblasti mých boků napnelismus příliš veliký i na ty volné legíny, tak jedny s největšími dírami rozstříhám a udělám z nich záplaty a pak mám na zadku dvojitou vrstvu, dírama přes sebe tak, aby se nepřekrývaly 🤣 

kometa:

Kamarádka měla před lety jako špice - malá, bílá, chlupatá. A lidi strašně obdivovali, jak jde u nohy, automaticky si sedá, když pánička zastaví, slyší na zavolání…

Jděte do toho!

Nemůžu, dyk na to nemám čas a ještě by mě to otravovalo 😀 Nestíhám se věnovat ani těm herkám… Teď včera jsem zrovna říkala, že 4x týdně vedu lekce a u koní nehnu prstem, půlka ohrad uhnilá a podepřená nouzově, seno není složené z auta, nejsou opravené překážky… pondělí mám tak tak vyšetřené na obíhání úřadů, pošty, nákupy, návštěvy u kámošky, a víkendy lítám zpravidla po nějakých akcích nebo se věnuju chlapovi… A nezbývá mi čas ani na vyjížďku samotné, natož ještě cajdat s nějakým raťafákem. Z domu za tmy, do domu za tmy, ještě si od spánku ukrást ráno hodinu, večer hodinu, aby se pes vyvenčil. Zlatá kočka. Kdybych chtěla, můžu chodit ven s kočkou a předvádět, jak mi chodí u nohy a sedá si. Ale to je právě to - nechci 😀

Tak já v paneláku zahradu nemám, tak to bohužel neprojde.

Znám i takové, které to venčení vlastně obtěžuje

To jsem já, no… Já vím, že by mě to prostě obtěžovalo, za každého počasí ven, ne, že bych teda nebyla denně pár hodin venku kvůlivá koňům, ale právěže, s tím psem bych musela ven 3x denně, jednou bych to sice spláchla s těmi koňmi, možná dvakrát (ráno vyvenčit a pak z práce rovnou pro psa a do tmy u koní…), ale taky tu zaznívá, že 3x může být málo… Taky nechci malého psa a co až tomu psu něco bude (4 patra bez výtahu) a tak dále a tak dále.

Volím pohodlnost a psa si holt nepořizuji. Svoje muchlací, cvičící a interakční potřeby si vybíjím na kocourovi, kterého venčit nemusím. Chudáka jedináčka. No, musí dožít sám, další kočky už budou dvě.

Tyjo, ale hrozně bych si chtěla pořídit čívu nebo jorka jen z toho prostinkého důvodu, abych mohla vytáčet lidi ze sídláku tím, že mi ta blecha bude chodit u nohy, bude aportovat, mít přivolání a tak 😄

Jestli ten jeden můj vrak ještě letos projde technickou, tak na příští technickou už jde jako veterán 🤣

To říká každý… No polštář nemám 😀 Na nenadálé výdaje musím uškudlit… Takže nejsou až tak nenadálé, no… Třeba teď má jedno auto upadlý výfuk. Tak stojí a čeká, až na to budu mít. Mno.

Když upadne koni noha, musím si holt půjčit.

On je rozdíl mít slepice ve velkém zeleném výběhu s pestrou stravou x v upaťchaném dvorku na hromadě trusu krmené suchým pečivem, kde jsou všechny vyneurotizované a rády si vybijí stres na jiné. Netvrdím, že je to dočista tento případ, ale jak se občas Zrzavci vyjadřovala o državě jejích sousedů, tak mám z toho pocit spíš nevyhovující. Vy, co to neznáte, si to asi neumíte moc představit.

No já to právě neumím přes mobil, takové ty zpoplatněné SMS mám úplně vypnuté, abych někde na něco nenalítla, takže ani to neudělám. Musím fakt někde vyčmuchat vždycky trafiku nebo ještě horko těžko zvládám takové ty oranžové staré automaty na jízdenky, co je tisknou 🙂

Tenhle symbol se nepohybuje 🙂 Při podržení myši nad symbolem by se měla objevit informace “nabíjí se” nebo podobná.

Já taky neušetřím korunu, myslím, že jsem v mnohém jako tady Canky sestřička 😀 A to jsem podstatně starší bréca. Chi chi 😀 Ale uznávám, že jsem minimálně neurotik, né-li hůř. Peníze strkám do aut a koní, naopak šetřím na všem ostatním, abych mohla cpát peníze do aut a koní 😀 Boty nanejvýš za 500,- a ty zděděné po příbuzenstvu vydrží také desítky let. Dokonce mi spolužačka na vysoké dala značkové trekové boty, ty vypadají pořád jak nové, stály nula. Kromě ponožek a kalhotek vůbec nekupuji, jo, předloni jsem si koupila pláštěnku - už je pěkně polepená izolepou, kde jsou díry 😀 Ale na benzín a abych si vozila p*el, na to musí být vždycky! Sockou jednak odmítám (lidi, hlídat si čas, do práce pak +dva km pěšourem) a za druhé už bych si ani neuměla koupit lístek, pokud se nedá koupit u řidiče. To bylo dobré v Bosně, tam je to jako u nás před 30 lety, to umim 😀 Autobusy stejné (beztak dovezené z Čech), řidič pěkně plechová kasička na klíček a už to frčelo. V Prahé teď když nepotkám trafiku, musím jet načerno 😲 Ještě  že v Lbc všude dojdu po svých…

Chá, kamarádka s buldočkou frčí agility, to by pán asi padl naznak.

(nebo děti 😀 )

přesně…

Jo, tyhle problémy znám, ty má moje máti.  Taky se neobtěžuje hledat dámskou obuv. Naštěstí teda neběhá, to by se nedoplatila, ale Vietnamci taky mají co dělat, aby uspokojili její poptávku 😀 Co se extravuřtů jako svatební sandálky týče, to máti nějak nemusí trápit, leze jen tam, kde stačí polobotky. Svatební sandálky bych si asi spíchla v nouzi holt sama 🙂 Ale samozřejmě pro lidi, kteří nepotřebují chodit v domádo spíchnutých válenkách, pak už hrozí pouze zakázková výroba… Nezávidím.

Kolegyně potřebovala pro kluka s nohou 44-45 ortopedické zdravotní boty, stálo to jako ojeté auto.

Je to takový supík mrchožravý 😀

Fikovnice:

Já ne a neznám to. Oč jde?

Já si z toho už nic nepamatuju, šlo tam o to, že tatínek psal mamince telegram nebo lístek z prázdnin u babičky a snažil se zkrátit text, aby se mu to vešlo nebo bylo placeno za slovo, takže aby ušetřil, a psal cosi, že jsou tedy u Žofky a hrají si na Indiány, já si z toho pamatuji pouze “Jsme stomasem uzofky…”

A maminka jim pak odepsala zpět a všechny ty ušetřené peníze prošustrovala, protože jim odepsala cosi ve smyslu, že jsou úplně praštění, že si hrajou na užovky a že by tatínek ve svém věku už mohl mít taky rozum.

Joaha, no já dědím sukně a tepláky - legíny. Tuhé kalhoty v podstatě nemám, tak mi velikosti nedělají problém. Nohy mám krátké, takže se vejdu do všeho, případně si to založím. Trika mám od S po XXL a unosím nakonec vše, jen něco mi prostě vylézá po zádech nahoru, poslední dobou mám pocit, že to budu muset vytřídit, protože břicho kyne a trika nedrží už ani zastrčená pod tepláky 😀 No a nohy mám zcela konfekční 39, takže unosím vše od 38 do 41, což je hrozně fajn, protože boty (hl. kvalitní) jsou dneska šíleně drahé.

Já svoje dítě nemám, na zmetky poníky můžu dávat jen a pouze ty cizí děti 😀 Nemají na výběr. Ale začnu s nimi chodit na oplocenou jízdárnu…

Já musím nějak vyřešit umístění jedle v kyblíku, kterou používám na závody. Asi jí na zimu vykopu větší díru. Protože se kácí a mně se to nelíbí, jak je nahnutá, budou křivě růst větve. Tak musím díru vykopat, resp. mohly by mi ji vykopat děti, to je fakt. Potřebuji vyměnit množství sloupků v ohradách, děti budou tuto zimu hodně kopat.

lesnizinko, to já nakupování oblečení upřímně nesnáším, a tak na žádné akce nenakupuji. Musí jim stačit, co mám v šatníku. Díky tomu, že neustále dostávám oblečení od nějakých známých, obnošené, tak mám šatník obří a najde se tam skutečně pro každou příležitost. Oblečení a boty zadarmo a já nebudu mít šanci to do konce života unosit…

Já jsem si v lese naopak ta záda báječně rozhýbala, svaly se propracovaly a pak jsem o nich dva dny vůbec nevěděla.

Včera jsem byla nucená si sednout na jednoho zmetka poníka, co s dítětem mlátil o zem, tak se mnou o tu zem švihnul hajzl taky a chvíli jsem viděla hvězdičky (zahodil mě kvalitně, i přes moji váhu…) a přemýšlela, jestli umím chodit. Naražený loket bolí doteď a zase se ozval ten bok, co jsem měla právě vyřešený dornovkářkou, děkuji pěkně. Taky mě bolelo rameno a zápěstí a něco na noze, ale to už je všechno přebolené. V noci se mi ale spalo dobře, jen když jsem ráno vstávala, tak jsem se s tím bokem potýkala. A teď si hledám v práci úlevovou pozici na židli, to bude zas den 😀

Dneska na tohodle hajzlíka přijde dítě úplný začátečník, tak musím pohlídat, aby poník nedostal prostor na lumpárny, ať se dítě nezačne bát… Nebo druhá varianta zapřáhnout nejdřív a nechat dítě pojezdit na vozíku, až bude poník trochu unavený, tak teprve do sedla. Nebo nechám dítě poníka polonžovat 🙂 No nějak to vymyslím.