Buggyra

Nestoři měli v Plzni takový krcálek, pokud si dobře vzpomínám, takže hurá 🙂

V bytě bez balkonu mám aspoň okno dokořán většinu roku 🙂 Zatím neskočil…

no vsimla som si, ze ked ju odhanam, jemne, tak usi dozadu a ze by vykopla. Smerom ku mne…
Celej zrzavej. No ona není zrzavá, ale jako by byla, že 🙂
Na nějaké mávající nožičky směrem ku mně reaguji velmi podobně 😄

Co spravila draha Listicka? Splnila v milisekunde vsetko, co som po nej chcela.
Jak přes kopírák 😂

No ale zase nemusíte na okruh a máte splněno 🙂

Doufám, že žlučníkovou dietu nikdy nikdy nikdy nebudu muset. Já vím, že osud pokouším těmi tuky… bez cukru si umím život představit, ale bez žloutku a bez sýru? No vůbec. A mlíko jedině plnotučný, někdy v budoucnu snad i přímo od krávy/ovce…

No jo, chceme-li se někam dobrat, nemůžeme být vždycky sluníčkový… Důležitý je odhadnout správně (ne vždy se mi daří), kdy už se může zatlačit. Nejde mi to hlavně u lidí, občas rozeštkám nějaké dítě. No tam mi to tak nevadí. U koní je to nějak jednodušší, samozřejmě si nejprve otestuji, zda to vůbec půjde a kůň se mi při tom ne"rozbije" 🙂

no, “užívám” 🙂 Zobnu si doporučenou denní dávku kreatinu (aka kafelžičku) po každém kuním cvičení. Takže dvakrát týdně, když je dobrý týden. Tento týden třeba dobrý nebyl, tak jsem si zobla jen včera. Příští týden zase budu úterý pryč, tak zvládnu jen čtvrtek, tak bude (když nezapomenu) zase jedna lžička. A hlídám si při zobání toho kreatinu pití ten den, zapila jsem půllitrem.

master level je potom sloupec z proložek na vajíčka a mezi proložkami pamlsky 😂

Mám teď nějakou přemíru energie, jsem veselá a hravá, tak jsem včera po kuním cvičení ještě vyšplhala na kůň a jala se nebohého černého, který doufal, že ta noční můra v létě skončila, mučit se zataháváním 🙂 Mám poprsák k sedlu, protože mě upřímně obtěžuje cajdat s tím koněm pěšky, takže zapřáhnu pneumatiku do provázky svázaného postroje, kdyby něco, aby se to potrhalo. Samozřejmě něco bylo a provázky se potrhaly několikrát, tak jsem si ještě zasportovala při sesedání a nasedání, myslela jsem, že duši vypustím. To brzké stmívání je naprd, než jsem vylezla na koně bylo půl šesté a v půl sedmé tma, nestihli jsme nic, no aspoň trochu připomenout a potěšilo mě, že s tou pneumatikou na konec lekce dělal velké kruhy na volné otěži s hlavou dole a už si toho moc nevšímal… Tak super. Musím na něm začít jezdit zase na vyjížďky se zátěží, aby se otrkal i v terénu… Akorát teda když jsme skončili, já sesedla a zaparkovala jsem ho na místě, kde jsem chtěla pneu odpřáhnout, tak si to rozmyslel a vyskočil mi dopředu a zase se samozřejmě jeden provázek utrhnul a pak dělal ubohý černý koníček, že ta pneumatika na jednom postraňku ho sežere a neustále uskakoval… neb již nervy na pochodu, zvolila jsem methodu “jestli se bojíš, tak já ti dám důvod, a budeš se bát víc mě než pneumatiky!” a fungovalo, takže na potřetí opravdu dotáhnul tu pneumatiku na místo určené - na jednom postraňku (se mi to už nechtělo znovu navazovat), a tam mu zarostly nohy do země a já jsem mu celou dobu opakovala, že místní řezník má určitě nějakou kapacitu volnou, jestli mi to ještě proskočí, a on stál jako socha a já jsem ho ještě naschvál obcházela několikrát, než jsem mu to sundala, a ještě jsem mu mezitím hodila postraňky na záda (to byl najednou malinkej a zadek se mu úplně vtáhnul mezi žebra…) a nakonec když už úplně vypřažený mohl vykročit směrem ke stáji, tak vyskočil jak střelená srna, pošuk jeden, ale hned pochopil, že jsem jeho problém vyřešila, a že teda už nemusí být v nervu. Dříve by nátlak nebyl možný, ale už se známe a on už pochopil, že když něco myslím vážně, tak je lepší sklopit uši a nechat si to líbit a trpělivě čekat, až to přejde, a to je přesně to, co potřebuji do vozu, aby uměl přesně takhle vypnout a nechat to na mně. Snad se teda k nějakému tahání ještě dobéřeme, naděje svitla. Ale práce je s tím jak na kostele. Hooodný koníček!

Jo, o víkendu byl na prvním Hubertu, krokový lot, dokonce i halali si s naší zkušenější holčičkou odběhl a nějaký ten skůček skočil, choval se příkladně. Tenhle víkend jde zase Hubert, aby se nenudil (poslední měsíc nakynul, že má člověk pocit, že kdyby do něj píchnul, tak bude sádlo tryskat proudem), tentokrát bez podpory druhého sedlového koně, pouze zapřažení poníci (ať si zvyká na rachot kočáru), tak jsem na něj zvědavá. 

Jo a v týdnu skokový trénink a milý malý černý konýšek skočil 90 cm (tvrdí trenér), a holčička na něm seděla a usmívala se jako by se nechumelilo (jejich společně nejvyšší skok, co kdy skočili)… má nějaké bílé chlupy pod levým sedlem, asi bych s tím měla něco dělat, psala Monika Plachá, že má v listopadu k nám cestu a nějakou volnou kapacitu, tak bych ji mohla zkusit objednat… (sedlo sice staré, ale letos na jaře komplet výměna výplně v polštářích a celková kontrola, takže by zádrhel být neměl, no ale kůň je hooodně křivý, tak možná dostanu radu, jak s ním trochu popracovat, aby se porovnával…)

Mít koníčky je samá radost.

Mě zaujaly ty kalorické tabulky, že to člověka právě přiměje si to hlídat. No, moje průběžné výsledky děs běs, hlavně ten tuk je úplně mimo, většinou 150 % DDP 😀 bílkoviny naopak jsem ráda, že přelezu aspoň půlku DDP. Jediná dobrá bývá vláknina, sacharidy také často přešvihnu, ale ne zase o moc. No a nepiju. Je tam přednastaveno 2,5 l, ale já většinou vypiju kolem 1 l denně (hodně to zachraňuje práce, kde si ráno navařím 0,75 l šlichty, kterou označuji za kapučíno, a pak se před odchodem z práce donutím tu poslední třetinku do sebe obrátit, protože to přece nevyleju…). Ještě že jsem zdravá, s mou disciplinovaností…

Mě gynekolog (!!!) upozornil na riziko cukrovky už pradávno a apeloval, abych si to hlídala. Neměla jsem problémy s cukrem, ale se záněty podvozku, a pravil, že to bývá průvodní jev, tak abych na to myslela.

Moje bába na vozejku je mj. taky diabetička a když chce sladké, dá si banán…

Zavislý rodič kuřák nikdy neudělá tolik zla dětem jako alkoholik, gembler nebo např. uživatel tvrdých drog.

Na to bych si teda nevsadila. Ve dvanácti jsem vykázala rodiče z chalupy, ať si jdou hulit ven, protože jsem nemohla usnout, štípaly mě oči, nemohla jsem se nadechnout, navalovalo se mi. V místnosti přetopeno a ještě tam hulili, já myslela, že vrhnu. No jasně, nebyla jsem na to zvyklá, žila jsem jinak v nekuřácké domácnosti. A od té vteřiny chodili kouřit na verandu naštěstí. Jinak bych jim na tu chalupu nejezdila. Odpornost nejvyššího kalibru. Když v tom děti žijí od malička, asi to nevnímají, ale zdravotní následky to teda má. Když je rodič gambler a prohraje výplatu, tak není na pořádné jídlo, taky blbý, ale zdravotní následky z toho být nemusejí, stejně tak když rodič kuřák kouří venku, nemusí to mít následky, ale jinak bych to vše považovala za srovnatelné. Alkoholismus a drogy nevyjímaje, i to může mít dvě strany, jednu méně negativní, druhou více.

Nejsou předpokládané 4 slepice na velkého kohouta málo?

Rady padly, nemám co dodat. Já nově pořízené slepice, jakékoli, také pouštím od prvního dne ven, karanténa se nekoná, protože bydlí všechny ve stejném kurníku, ale protože nemám výběh a chodí si na volno, potřebuji je naučit chodit večer spolehlivě do kurníku, tak jsou do naučení ty nové slípky vždy v separé výběhu, ubytované na dně kurníku (bez hřadů), chodí jen do toho výběhu, a od starých slepic, které mají vchod do patra venkem po schůdkách, jsou právě mezi patry odděleny. Ještě se mi nestalo, aby vynesenky byly nějak zásadně holé, abych je musela udržovat v teple.

Chrchli 😂

no právě! A alkohol kromě piva taky leze do peněz. Sice asi krabicový víno není tak hrozný, ale ta voda z kohoutku je nějak furt levnější, a to i když si ji ochutím šťávou…

Já asi ty tragické příběhy z útulků nějak nechci vídat… nemám na to nervy. Dost mi stačí moje soukromá realita.

Před dvěma měsíci konečně bídně chcípla asiwelshka, kterou jsem před dvěma lety viděla brutus schvácenou a neřešenou strašlivě dlouho, takže měla celé tělo zdeformované, to by člověk řekl, že by udělali zrovna vychodniari, ale kulový, ti by to zvíře dávno měli v guláši, ani věřit se mi nechce, že dožila nebožačka tak dlouho… Nebyla v útulku, ale v državě jedné starší paní…

Také si život usnadňuji. Nadto mě fascinuje, kolik jsou ochotní do toho lidi vrazit. Známá skončila ze dne na den ve chvíli, kdy krabka cinkla o 80 korun. Tak tam byla její psychologická hranice a už to nikdy nekoupila. Ona teda jela v Malboru, takže je to už hodně let…

Nezobrazuje se mi to tady, ale včera jsem zaregistrovala bouřlivou debatu okolo chlaďáka, kterého někdo na (na můj vkus skutečně moc krátkém) úvazu vedl přivázaného za traktorem. Snímané to bylo z auta, které jelo asi pět metrů za koněm a kůň málem skočil traktoru do kola, jak byl z toho auta za sebou zmatený a snažil se na něj vidět. 

Většina komentujících u toho příspěvku, kde jsem to shlédla já, říkala, že normálka, lesák si vede koně za traktorem, aby ušetřil čas, že ho zřejmě vede někde za vesnici, tak co by těch pár metrů kůň neodpochodoval po svých, a nadávali hlavně na toho natáčejícího řidiče auta za traktorem, jaktože si nedrží pořádný odstup a koně nervuje…

Ačkoli se někteří vyjadřovali, že úvaz je ovlivňovaný z kabiny (vodítko omotané okolo sloupku a přitahované a povolované podle potřeby, napevno jen řetěz k obojku, a ten byl dlouhý dost), já jsem z toho dobrý pocit neměla, ale bylo to také to jediné, co mi na tom vadilo… 

našla jsem: https://melnicky.denik.cz/krimi/privazany-kun-bezel-za-traktorem-na-silnici-video-z-melnicka-pobourilo-internet/

😄