A tak já nemůžu řîct, že by to byla až taková hrůza, když se na to kouknu objektivně… jen mě to prostě trochu otravuje… jasně hlady neumře, sice se v jídle nimrá, ale není to tak, že by vůbec nejedl, sice pokňourává, ale tak není to celej den nonstop…. no a pak se teda snaží Gině… kdykoliv jde kolem ní… olizovat uši, oči.. teď pislední dva dny i naskakovat, ale taky ne nějak urputně furt, ale už to prostě vyžaduje korekci z naší strany. A nej problém… to co mě otravuje nejvíc…. Gina v tomhle pičasí přes den vegetí ve sklepě v prádelně, Mates do prádelny nechodí, ale teď je v režimu “ ležím s Ginou” tak si tam chodí lehat k ní a to je na pohodu, pokud se tam usalaší Gina jako první… ale… když tam seběhne první Mates, tak si Gina dřepne na schody a kňourá a poštěkává, protože madam si nepůjde do prádelny, když je obsazená.
No takže žádný drámo, ale jak jsem zvyklá na pohodičku, tak je to takový 100x nic umořilo vola.
U nás někde v sousedství hárá nějaká psí slečna. Tak to nejdřív vypadalo, že to bude s Matějem tentokrát na pohodu… trochu si pokňoural, ale jedl normálně … no bohužel to byl jen nějaký začátek… s jídlem jsme momentálně tak na štýru v lepším případě na trojku a furt musíme hlídat, aby neobtěžoval Ginu…. tak doufám, že už to brzy bude za náma a budu mít zase normálního psa… s těma chlapama je kříž😵💫
Ps: no a teď mi ještě kleknul noťas… když se daří, tak se daří…🙄
Odpověď na příspěvek uživatele Tenurri z 29.08.2024, 07:42:50
Jo to si pamatuju u Matěje… resp. koukám na Ginu a ono je od krve, v první chvíli mě to vůbec nenapadlo, že to je od štěněte …kvůlivá přezubování a tak jsem prohlídla oba psy, zda nejsou zraněný… docvaklo mi to až následně.
Gina říká, že s venčením resp. s procházkováním počkáme, až bude příznivější provozní teplota. … už jsme si mysleli, že se konečně ochladí a ono se zase oteplilo 😵💫
No ono je to vlastně takový zvláštní, když se nad tím zamyslím… nikdy bych nedovolila návštěvě, aby k mým Sárinám… k ovčandě i berberce.. přišli na návštěvu se štěnětem, ale nikdy jsem neměla ani zrnko pochybnosti, že by mohlo být ublíženi našemu štěněti resp. štěněti, které přinesu já.
Vždycky mi přijde, a teď beru v úvahu jen moje radikální psy, že je kurňa rozdíl mezi “naše” a “cizí” a je šumák jestli je to dítě nebo štěně nebo kotě nebo….
Holky, tak já to teda dělám úplně blbě. Štěndo přinesu dom ke služebně staršímu psu…teda nejdříve nechám štěndo trochu rozkoukat na dvorku bez druhého psa a pak hned seznamuju “tak Asto, tohle je naše nové mimi a jmenuje se Alík” a Asta, protože není debul a ví, že teda to není návštěva resp. cizí pes, ale je to naše, tak štěňátko nesežere, nezahrdlí…a dle toho, jakou mám zrovínka Astu, tak samozřejmě očmuchá a tak a pak si buď hraje a nebo štěně více či méně ignoruje.
A co se týče soužití…mě přijde, že to tak nějak fackuju za provozu. Samozřejmě se štěndětem chodím ven i extra a i v tandemu s druhým psem…přijde mi, že jde hlavně o to hlídat, aby štěně měrou nepřiměřenou neobtěžovalo staršího psa…což u nás dá služebně starší pes najevo dost jasně…sebere se a odchází a prej “teď se s ním zase morduj ty, když jsi si to pořídila” a samozřejmě naopak dávám pozor, aby služebně starší pes štěně nějak nešikanoval. No a pak se teda snažím být v rámci možností a potřeb psů spravedlivá a rozdávat přiměřeně oběma mojí pozornost.
Já samozřejmě nemám zkušenost s xyxyxy psů, ale i když mám doma fenu “Xenu bojovnici, nechovající lásku ke psům a potenciálně nebezpečnou i cizím štěňatům”, tak prostě “naše” štěně je něco jiného…je to nový člen rodiny a feny ho vždycky zahrnuly do množiny objektů, které chrání, hlídají…prostě stejně, jako když si domů z porodnice přivezu mimčo.
O psech-samcích…tak o těch mých se nezmiňuju, protože všichni moji kluci mají rádi psy a nové štěně “no juchůůůů..štěnítko”…akorát dědeček Jack, když k němu přišla malá Gina, tak už to teda na nějaký mordování a lítání nebylo…ale i on si ještě v rámci svých možností s Ginou hrál.
jako váš pes nereaguje, když na něj zavoláte a nejste vidět? nebo je to změna hlasu přenosem?
Sorry… budu úplně OT, ale to prostě musím…. můj pes resp. ta pastevecká potvora nereaguje ani když na ní zavolám a jsem vidět… ještě klíďo otočí hlavu a začne koukat někam jinam😂😂😂
Já v tý chůzi nevidím zas až tak problém. Nevím, jak je to ve zmiňované stáji, ale třeba u nás v jedný stáji bylo ježdění pro veřejnost v sobotu a neděli. Jako neviděla jsem, že by stály fronty lidí na jednoho koně…spíš vybrali dle schopností …zkušeností jezdce…ti úplný začátečníci, co seděli na koni poprvý a chtěli se jen povozit, tak dokonce vyfásli chladnokrevníka. Takže si nemyslím, že je nějaká chůze na 45 minut problém.
Mě jízda na koni dost pomáhala na záda…když byla dcera mimino a syn švec prťavec, tak jsem na ty záda dost trpěla, tak jsem se prostě jednou týdně sebrala a jela si zajezdit…no zajezdit…potřebovala jsem chodit v kroku, žádný drncání, vysedávání…tak mě prostě nasedlali koňa a já jsem si ve výběhu chodila…jako takhle…neumím si představit, že bych hodinu chodila dokolečka dokola, ale křížem krážem na větším prostoru to se dá.
Přespání venku u mě teda nepřichází v úvahu ani kdyby bylo počasí ideál…jsem poseroutka, tak o nějakým přespání venku by se možná dalo uvažovat, pokud by mě střežili tak 2-3 kavkazani, obrovský, radikální bubákožrouti…co venku…ty bych musela mít sebou i kdybych někde chtěla přespat v autě….protože ve filmech, který jsem viděla já takhle nějak začínají horory a při představě, jak se kolem mne plíží hejkal 😲…
Nevim, jak stárnu, tak moje osobní odvaha klesá a začínám se opravdu bát a nejhorší je, že jsou to iracionální strachy… ne z nějakýho masovýho vraha, ale opravdu z bubuláků a 100x si můžu zpívat “vědecky vzato bílá paní neexistujéééé” a odpověď mýho mozku to dozpívá “a co když tu jéééé”.😴
My už si na ty plyšáky “brousíme zoubky”…už jsem říkala i mamině, že nakupovat budeme jenom v Penny, ať má Maťulka co nejvíc plyšáků. On je kouzelnej, jak furt nějakýho nosí v tlamajzně….a je úžasnej v tom, že je vůbec neničí, takže se nám plyšová zoo pěkně rozrůstá….😇
Dneska jsem si na vás Sardlullah vzpomněla. Po námku u nás chodila slečna s obrovským bílým pastevcem a upřímně jsem nevěděla, kdo koho vodí. Pastevec šel rozvážně, vše očuchával, okukoval a slečna poslušně čekala, až dočuhá a zas kousek popojde 😄. Asi to takhle u vás nevypadá, ale hned jsem si vzpomněla na Ginu a její ležérní přístup k procházkám.
Jo tak to je přesně jak u nás. Jako jasně i Gina je schopná jít normálně, když se přesouváme z místa A do místa B, ale jinak ty procházky vypadají přesně takhle.
Odpověď na příspěvek uživatele Lenocka z 22.08.2024, 01:03:24
No jako kavkazanda Jessi, než šla do nového domova, tak měla přivolání na první dobrou… stačilo nadšeně zavolat” hopí, hopí” odvolatelná od čehokoliv… samozřejmě třeba by se to změnilo, sle ona byla úplně jiná než Gina. Ta už byla nevypustitelná v 5ti měsících.
A s těmi rozdílnými povahami, to je fakt… Gina má dvě sestry. Obě byly ve štěněcím věku kontaktní k cizím lidem… jednu si brali už s tím, že chtějí dělat canisku a Gina, absóutně nekontaktní štěně.
Já si i myslím, že možná, kdyby Gina byla trochu jiná povaha… tak by to šlo. .. to chození na volno…
Odpověď na příspěvek uživatele Lenocka z 22.08.2024, 01:03:24
No jako kavkazanda Jessi, než šla do nového domova, tak měla přivolání na první dobrou… stačilo nadšeně zavolat” hopí, hopí” odvolatelná od čehokoliv… samozřejmě třeba by se to změnilo, sle ona byla úplně jiná než Gina. Ta už byla nevypustitelná v 5ti měsících.
A s těmi rozdílnými povahami, to je fakt… Gina má dvě sestry. Obě byly ve štěněcím věku kontaktní k cizím lidem… jednu si brali už s tím, že chtějí dělat canisku a Gina, absóutně nekontaktní štěně.
Já si i myslím, že možná, kdyby Gina byla trochu jiná povaha… tak by to šlo. .. to chození na volno…
No já teď vyhazuju nějaký starý knížky a v knížce o Velké Pardubické myslím je dokonce i malá gramodeska, nepoužitá, tak vůbec netuším, co na ní může být. 😀
Kdo by to dneska chtěl, že jo, když gramec je už tak asi akorát v muzeu. 😀
Gramec má dneska spousta lidí… desky se vyrábějí taky pořád. Já si gramec koupila asi před třemi lety a jdu na jistotu pro desky a desky tam nebyly, nenašla jsem je, Mám obavu, že při stěhování zůstaly v bývalém bydlišti.
