Sardullah

Kilian:

….zase chyba, vymýšlite zasadně vy, kdepak nechat to na psu🙂

Porucha není na mém příjmači, já nemám psa, já mám Ginu a upřímně, kdyby to se psy mělo být správně tak, jak to popisuje ten pán, tak to by mě teda nebavilo, možná bych ani psa neměla…. 

balu:

Naše dvě kavkazanky chodily do lesa rády. Takže to bude specialita Giny…

Vlastně neznám psa, který by nerad chodil do lesa.

No vidíte a teď znáte…Gina anti-lesní pes. Měla jsem 8 psů + klidně napočítám v nejbližším příbuzenstvu dalších cca 10…nikdo neměl s lesem problém.

Jako já bych taky raději lesem, než pořád nějaká louka…ale zpruzelejšího psa jsem fakty v lese neviděla…ono Ginuš chvilku trvá, než zjistí, že jdeme lesem a že to není jen nějaký krátký průchod třeba z louky na louku…pak přestává čuchat, pak už regulérně zastavuje  a ten pohled, to bych vám nepřála vidět…otrávená, zpruzelá….no a já, vzhledem k tomu, že chodím na procházky kvůlivá psům, tak ten les oželím…

Edit: někdy si říkám, jestli to nemá v genech nebo co, že teda pastevci hlídali na louce a hlouběji do lesa se nepouštěli…na druhou stranu jsem ještě neslyšela, že by nějaký pastevec měl problém s tím, že ho to v lese nebaví…tak nevim.

balu:

Tak co? Přestanete chodit do lesa? Samozřejmě, že se může stát cokoliv, ale to vždycky. 

Tak my do lesa nechodíme, neboť Ginu to tam fakty neba…u nás se opravdu jedná o jeden určitý úsek při cestě tam a zpět…a tam prostě povídám…ani ten strach vnitřně nemám…ale když se vracíme za “už je hodně šero”, tak mám nepříjemný pocit vždycky.

Kilian:

..jenom se procházet aneb procházka bez programu je týrání psa…a za tlustého psa by měl jít jeho majitel do kriminálu…..

Procházky máme s programem, ale ten nevymýšlím já, ale Gina…takže čucháme a čucháme…hlavně co nejméně otravovat a hlavně netahat do lesa prosím…tam je to nůďo.

a za tlustého psa by měl jít jeho majitel do kriminálu

…slyšíš Ginuš??

Cože, že za hustého psa by měl jít jeho majitel do kriminálu? No to dneska teda zavíraj fakty za všechno….

Né za hustého…za tlustého…takže vyčesat tě komplet na jeden zátah nepřipadá v úvahu, poněvadž to znamená minimálně 1 pytel piškotů na ten souhlas s ošetřením. A teď, když jsou ty vedra a s tím pohybem to nemáme žádnou hitparádu, tak tím spíš.

Jako krmení se v leže, mi přijde velmi přirozené, navíc nemusím vymýšlet různé držáky na to, aby měl pes misky výše…má to přímo u čumáku.😉

V poledne dostanou psi k obědu kus kuřete a se taky papá v leže.

Doron:

Že se nějaký film jmenoval “Ještě větší blbec, než jsme doufali”? Nějak se mi to asociovalo..

Tak jsem se ještě dočetla,  že krmení z misky je týrání psa, nebojme se to nazvat pravým jménem🙂)))

A barfem by i krmil ( je totiž zastáncem prirozenosti), i když je to z ruky složitější,  ale nemá to cenu, v mase je totiž málo krve a krev je základ života. 

A barfem by i krmil ( je totiž zastáncem prirozenosti), i když je to z ruky složitější, ale nemá to cenu, v mase je totiž málo krve a krev je základ života.

😲

krmení z misky je týrání psa

Tak to pozor…to si myslí i naše Ginuš, kterou jsem krmila z ruky…tedy ne z ruky, ale z vidličky, třeba mletina se z ruky krmí fakt blbě a přestala jsem s tím asi před půl rokem, kdy jsem jí na férovku řekla, že už je opravdu dospělá a je mi srdečně jedno, jestli se nají nebo ne…když nějaký kolíčko zhubne, tak se nic nestane…ale docela dlouho, docela dost blbě čuměla…no tak alespoň teda nežere z misky, ale z porculánovýho talíře a  pěkně v leže na gauči.

a než bych vymýšlel krmné dávky barfu, budu raději vymýšlet program na prochazku

Tak zase tohle mám jednodušší…nemusím vymýšlet ten program, prostě se jen jdeme procházet. Teda ne že bych vymýšlela po těch letech nějaké krmné dávky barfu…prostě kydnu do misky maso a je vymalováno…přílohy nepapáme, zeleninu nepapáme…není nad čím přemýšlet.

Nó hele…mě ta příčina útoku na klidu nepřidala…na “naše louky” se dá přijít dvěmi cestami…od nás od zahrádek a nebo z úplně jiné ulice, co pak navazuje na tu polňačku…určitý úsek vedou cesty téměř souběžně, mezi nimi lesík, křoviska a vím, že by tam prasata mohla být. 

Jako super vysvětlení, blbá náhoda, lidi na jiné cestě prase nechtěně nahnali na Alušku….ale mě by se to teda teoreticky mohlo stát taky, což by mě nikdy předtím nenapadlo.

Jako pořád tak nějak spoléhám na to, že “naše” prasata, zdržující se v této lokalitě, jsou na pohyb lidí a psů zvyklá…ne že by teda kolem proudili davy, ale lidi tam tudy chodí, nejčastěji pejskaři a běžci…tak si říkám, že nehysterčí a nešla by do útoku kvůlivá každé prkotině. Navíc já v této lokalitě žiju přes 30 let, prasata tam byla vždy a o žádném útoku jsem neslyšela…takže co…prasata tam máme zvyklá na lidi, na psy, nikdy na nikoho prase nezaútočilo a mám pasteveckou madam, která by mě snad na problém upozornila…ale stejně si říkám, že stát se může cokoliv a obzvlášť, když potom člověk opravdu zná (tedy internetově, ale i tak) někoho, na koho divočák zaútočil.

efe:

Reklama na 4dox. A jo, fakt to sedí i mopsovi!!

To je kouzelný, když vidím ty postroječky na těch pejsáncích🤗…my máme vel. XXL…to už tak roztomiloučce nevypadá.

U mě se jedná defakto jen o kousek…přístupové cesty na louky vedou takovým …nepříjemným terénem, kde navíc vím, že ty prasata být můžou, už jsem je tam viděla nebo jen slyšela a u toho je kus louky hodně podmáčenej vodou a je to tam dost rozryté….tak tam povídám. ale jak vylezeme do volné krajiny, tak už si zase můžu potichu přemýšlet.

Zrzavci:

Trefila! Je to Don Debilitos teda 😀

Má drahá půle taky furt říká, že nezaútočí a tak jsem mávala fotkama od Alušky. Je pravda, že tam na ni nejspíš tu bachnu natlačili ti druhý lidi, ale co člověk ví, do jaký situace se - zvlášť s čoklidama dostane. Já měla strach hlavně o Bubinku, jak už pak byla pomaloučká, dopadla by jako chudera Idorek. Tak já furt mluvim, furt. Pomlčim si jen na loukách 😀

Zrovna předevčírem jsme si povídaly se sousedkou Babičkou, že ona dřív jako dítě mohla chodit sama přes les - a že je to štreka, kam chodívala ke svý tetě - a že dneska už by to nešlo, takhle pustit dítě, páč člověk by se bál jednak hnusnejch lidí a druhak i těch prasat, to tehdy nebylo.

Jo já taky furt mluvim…nebo se o to alespoň snažím…já jak si přemýšlím, tak si najednou vzpomenu, že už jdeme cestičkou mezi křovinami, lesíkem, kde se prasata vyskytují a říkám “sakra, vůbec nás není slyšet” a tak hned začnu dělat komentátora…takhle…nevím, jestli by to k něčemu bylo, ale furt si říkám, že je lepší, když o nás prase bude vědět předem.

 Trošku v tomhle spoléhám na Ginu, která vždycky měla reakci na divočáky, přestože na jinou zvěř defakto nereaguje. Tak to kdyby se zastavila, zpozorněla a  začala vrčet, tak nebudu zkoumat proč…hodim pastevce na záda a mizím.

Doron:

To jste napsala moc hezky, ano, to nebezpečí napodobování"autority" je u hloupých lidí velký. 

  A ty fantazie, že by si to s ním nějaký pes vyřídil,  mám také..☹️:;))

Gučkák to dokonce udělal.  On je strašně hodný a k lidem laskavý a empatický. Je mu deset let a jen dvakrát v životě se obrátil proti člověku. 

Jednou to byl násilník na zastávce a podruhé taková primitivní a hloupá alkoholická paní, která pomáhala svojí dceři s obchodem se psy, jak jsem se později dozvěděla. 

Chtěla ho pohladit a on po ní opravdu ošklivě vyjel, nekousnul, ale pěkně ji vydesil, dodnes nechápu..

Já to chápu, myslím, že spousta psů, možná všichni, z některých lidí cítí, že nejsou ok, že se jim prostě v hlavince rozsvítí varovná kontrolka a i když k nim dotyčný přistupuje přátelsky, tak mu, jak to nazvat, vidí až do duše. I když někdy stačí, že jim ten člověk nevoní nebo že se z jejich pohledu chová divně.

Nejhorší na tom je, že spousta lidí se toho může nejen chytnout, ale šířit to jako dogma…je to v Psí bibli, tak to musí být pravda..

Dodnes si pamatuju jednu výměnu manželek, kde měli…tuším labradorku…která doma byla zavřená v kleci, šli s ní ven a přišli a šup s čubou do klece…a když jí pak konfrontovala vyměněná manželka, že to je hrůza, tak panička tvrdila, že takto je to v pořádku, že jim chovatel řekl, že je to jako by měl pes boudu, že mu to vůbec nevadí…že takhle je to cajk.  A ti lidi byli opravdu přesvědčení o tom, že takhle je to správné, že psu to vůbec neva. A věřím tomu, že tohle moudro byli schopní trousit jako “dobrou radu” i jiným majitelům psů.

Z mého pohledu to není o tom, jak kdo má nebo nemá zkušenosti se psy…s výchovou, výcvikem, prostým soužitím, ale o tom, jestli někomu vypadl mozek a nebo jestli ho má furt v palici plus nějaká empatie… 

Už za Sáry se mi vždycky chtělo říct, když jsem narazila na nějakýho “ošklivýho” člověka…tak přijď k nám, ona ti to Sára vysvětlí…Gina je oproti Sáře prdlajs radikál, ale věřím tomu, že i ona by to byla schopná polopaticky vysvětlit….nebo…já mám z takových lidí mrazení a myslím, že kdybych řekla “bojim, bojim”, tak by si to dotyčný za rámeček nedal a snad by do smrti smrťoucí nechtěl žádnýho psa ani vidět, natož někomu udílet rady.

orionka-2:

Vysvětlitelné je to snadno. Silný teritoriální pud. “Kde páník usedne, tam je to moje” - tak asi “přemýšlí”. Je tady několik zkušených, které vám poradí, jak s tím pracovat. 

Měla jsem “šikovného" psa. V restauraci ležel pod stolem, takže o něm nikdo ani nevěděl, dokud se nosilo na stůl. Vyjel, až když došlo na placení. Tedy byl by býval vyjel, kdyby mu v tom nebylo zabráněno. Žádnému číšníkovi nohavici neutrhnul.

“Kde páník usedne, tam je to moje”

Tak samozřejmě neznám fenu, neznám situace, ale na první dobrou mi tohle přijde velmi přesně řečeno. A myslím, že to není nic úplně neobvyklého.

No a reakce na psy…tak to taky není nic neobvyklého a ani to nemusí být ve smyslu nějaké agrese, ale klidně “jé, támhle je pejsék, čau kámo…já chci za tebou”

Fence je sedm měsíců, takže nám asi pěkně začíná s pubertou …dělala to v menší míře už odmalička a evidentně jí nikdo toto chování nezatrhnul resp. nevysvětlil jí, jak se má chovat…ono často s nástupem puberty může pes “kravit”, ale pokud se ve štěněcím věku určité chování přehlíželo nebo se vlastně nevědělo co s tím a u roztomiloučkého štěňátka to bylo takové úsměvné nebo minimálně to nevypadá jako problém, tak není úplně na čem stavět a tak to vypadá, že budete muset začít od nuly.

Myslím, že okřikování a podobné metody, jak psu zarazit nevhodné chování, fakty nemají smysl. Jak psala výše hmn…toho bych se asi držela…plus samozřejmě to, že já jsem v klidu a dávám psu jasně najevo, že se nic neděje. 

Dle mého to čubina nezvládá celkově a je potřeba se vyhýbat situacím, kdy už se do tranzu dostane. A to neříkám jako někdo, kdo má psy svatoušky a je kynológ až na půdu, co všechno zvládá, ale někdo, kdo si v pubertě mojí pastevecké čuby užil svoje…nechci tady dávat nějaké rady, neboť já to mám se psy spíš pocitově a s mojí pyrenejkou to byl spíše souboj vůlí, bylo to spíše o tom, kdo je umíněnější a tvrdohlavější, kdo vydrží si stát déle za svým, než o tom, abych jí nějak cíleně učila, neboť moje pyrenejka je pes nemotivovatelný a vlastně se se mnou ani nechtěla bavit, ale snad jen dva postřehy, kterých jsem se držela já….dostatečný distanc, kdy ještě zvládnu situaci tak, že se mi pes do tranzu nedostane (ne vždycky se toto podaří, ale pokud vidím, že to nedáme, tak se otočím na obrtlíku a ze situace se psem prostě rychle odejdu), než abych se dostala do stavu, kdy fena nevidí, neslyší, nevnímá…a potom …v mém případě…tvrdohlavost (moje, ne psa)…prostě chci, aby ses chovala slušně, fakty nechci vypadat jako debul, co má nevychovanýho zmetka, chápu, že se ti třeba něco nelíbí, ale prostě nebudeme tady předvádět divadlo…a nemyslete si, nic se nestalo přes noc…s pyrenejkou jsem se trápila dost dlouho, až to člověku přišlo beznadějné…až pak sem tam byl den, kdy to bylo super a pak takových dnů začalo přibývat a pak už byly dny, kdy byl problém vyjímečně a pak to najednou začalo být super a jako jo…i teď občas vymýšlí bejkárny, ale to už je jen párkrát do roka, pořád je to holka s vlastním názorem a holt si občas musíme vysvětlit, podle koho to bude…jinak už je to na pohodu.

Určitě bych radila víc zamakat obecně na poslušnosti a aby se pes dokázal soustředit na páníčka…pokud je čubina motivovatelná na pamlsky, tak je to z mého pohledu hodně usnadní práci. Pokud je pes nemotivovatelný resp. já třeba u pyrenejky nepřišla na nic, čím bych jí motivovala pozitivně, tak jsem zvolila metódu “a just ne, bude to po mým nebo se nepohneme, v horším případě otáčíme a jdeme pryč”. Pokud se chceš pozdravit s pejskem, tak to teda bude v mé režii a v klidu nebo máš útrum. A dneska je moje  madam ve váhové kategórii 50+ schopná se v klidu pozdravit i s jorkšírem…a je schopná projít více méně na pohodu i kolem hystericky štěkajícího psa…ale přiznám se, že i dnes, pokud mám možnost, tak takovýho psa obejdu obloukem, tím spíš, když je to větší pes a vidím, že s páníčkem pěkně mává. Protože i trpělivost mojí pastevecké holky má své meze a na jejího spolubydlu berňáka si nikdo nebude otvírat tlamu. (mám dva psy…chodím s oběma, takže přes 100 kilíček živý váhy na vodítku a musí se chovat slušně oba)

Dokonce i očkování na veterině byl problém, protože v čekárně pejskové, my máme do čekárny prosklené dveře, takže už při příchodu k veterině je vidět, že uvnitř jsou psi, často nějací čekají i před dveřmi a ona se chovala…no nechci říct jak, to bych musela být sprostá, dohánělo mě to až k zoufalství, zkoušely jsme odcházet, abych jí “srovnala do latě” a přicházet v klidu a prostě to nešlo, otočily jsme se xy krát…a teď…máte vidět tu vzorňačku, kterou ostatní páníčci dávají svým pejskům za příklad…."podívej jak je ten pejsek hodnej, jak hezky potichu hačá (hajá)a ty tady vyvádíš a  blafeš na každýho"…a já? Já se jen potutelně usmívám, protože tohle už mám naštěstí za sebou. Jako třeba v jejím nejhorším období, dojít po ulici do parku, který máme asi 200 metrů?…Tak tam jsme jezdily autem, protože co kdybychom potkaly na úzkém chodníku, tam, kde bych si nemohla odejít na potřebnou vzdálenost, psa….

Chci tím říct, že hlavně neházet flintu do žita, že tohle chování nezmizí přes noc ani za týden, možná ani za měsíc nebo dva…ale když člověk nepoleví a pracuje na tom, tak ty výsledky se nakonec dostaví.

No a pak teda ještě …lépe se trénuje se psem, který už absolvoval nějakou prochajdu, nějaké pocvičeníčko a není naspídovaný tím, že zrovna vylezl z baráku a ještě “neupustil páru”.

Určitě bych si vzala k srdci rady holek výše…on každý má nějaké zkušenosti, každý pes je jiný, na každého platí trošinku něco jiného…určitě bych začala používat náhubek (dostatečně velký), tím i vám to dodá truchu klidu a sebevědomí, že minimálně nemůže dojít k pokousání, budete si jistější v kramflecích. 

Podobná témata…jako je třeba ta reaktivita na psy, kdy můj pes reaguje na psa i poměrně vzdáleného, už v tu chvíli se přetáčí a dostává do tranzu, kdy neslyší, nevidí…se už několikrát probírala i na minulém fóru…a ty rady jsou furt stejné…defakto učit správné chování v nějaké vzdálenosti, kdy pes ještě vnímá, navázat psí pozornost na sebe… a člověku se psem, jako jsem měla já, se pokaždé chtělo napsat…vám se to kecá, ale já už jsem zoufalá…jak to mám udělat?…u mě to spíš vypadá, že do smrti smrťoucí budeme chodit kanálama…a hle, kanálama opravdu nechodíme, můžu jít kdykoliv kamkoliv, to že pes začne hlídat, když se někde usalaším?…no tady jsem se usalašila a hlídám se sama, tak máš volníko (jakože od hlídání, ne že si můžeš dělat co chceš) a pokud tě něco zaujme a zbystříš, tak ti hned řeknu “v klidu, to je v pořádku, nic se neděje” a samozřejmě mám pořád oči na stopkách resp. všude, neboť čert a pastevec nikdy nespí a z naprostého klidu , kdy vypadá, že chrní jak pařez, do bojové připravenosti přepne teď hned…jakože z nuly na sto během zlomku sekundy…co kdyby třeba zezadu přišel můj známý, zahlédl mě a poplácal mě po zádech a nebo zakryl zezadu oči a moje pastevecká holka by to vyhodnotila jako útok na mojí osobu, to by nastalo takový čóro, že si to málokdo z “civilů” dokáže představit …tak snad díky mé “zpovědi” uvidíte světlo na konci tunelu, neboť, když jsem to dokázala já, kynologický játro s tvrdohlavou, umíněnou, nemotivovatelnou, nekomunikativní  pasteveckou samostatnou jednotkou s vlastním názorem (neboť ona jako pastevec ví všecičko nejlíp a je ředitelka zeměkoule), tak věřím, že to dokáže každý, kdo má alespoň trochu “normálního” psa.😉

Ale Žeryk chce….

Tak to je přesný,..  ale Gina chce.. 

Dneska byla rozepře kvůlivá večeři pro psy. Dostali jen symbolicky, neboť dnes jsem česala Ginu a to znamená v našem podání skorem ošetření se souhlasem… a ten souhlas znamená prokrmování piškoty… takže jsem jim zkrouhla krmnou dávku na opravdu symbolickou, aby blbě nečuměli, že nedostali véču… no takže jsem Herodes, co trápí psy hlady.

Jo a Ginuš je samozřejmě čivavinda, alespoň co se velikosti týče resp. Gina si to asi myslí a to přesto, že jí furt říkám, že jí fakt nemůžu chovat, že to není čivava. Říkám jí “ Ginuško slez, vždyť jsi jak almara, já nemůžu dýchat” a ona na to “ páníček říká, že jsem malá princeznička, tak co furt máš.”

Příručka k Šustovi by byla na prdlačku… nejsem štonc vysvětlit, jak přemýšlí pes, u nás jede polidšťování a můžu 100x říkat “ takhle psi nepřemýšlí, nefungují”. Hlavně po psech nic nechtít.

Když vezmu mňaminy a hrajeme si s Matýskem v obýváku na cvičák, abych ho trochu zabavila… to teda Gina přikluše taky dobrovolně cvičit… tak tomu se vážení říká buzerace a chudinky psi.

Bobca:

Tak který teda bude? Ten kratky, nebo dlouhy?.. Už jsem zblbá naultimo🤔

No holt se na to filé prostě musíme kouknout…ukázaná platí 😜

megi-the-osina:

olymp ohoz v akci

A velebnosti… jdu blejt…. 

Fiona.Praha:

Je to jako se vším, všude je informací dost, ale… jsou věrohodné? navazují? neprotiřečí si? Nikde v žádném oboru nenajdete vše v jedné např. knize od A do Z. To Vás naučí jenom život 🙂. Na internet může napsat kdokoli cokoli naprosto bez odpovědnosti a bohužel i knihu plnou blbostí může někdo vydat. A je jen na čtenáři, aby se zamyslel, jestli jsou to věrohodné informace .

To, že si zaplatíte seminář, jakýkoliv kurs, víkend nebo intenzivku, neznamená, že se dozvíte něco, co Vám zaujme a budete s tím souhlasit. Když vidím video od 20ti leté slečny, která se nazývá výcvikářkou, protože už má 2 letého psa, ideálně BOC, a naučila ho 4 triky, řekne si za to neslušné peníze a pak plácá z mého pohledu blbosti, říkám si: šmárjá za tohle někdo platí a snad se tím i řídí, chudák pes i člověk ☹️.   

Jo to je přesně ono…slečna s bockou…a na tý BOC, která na ní visí očima a klepe se jak drahej pes a může se přetrhnout, aby mohla NĚCO s paničkou dělat, pak předvádí, jak to či ono psa naučit….hele já nevím, kdybych nebyla tak stará a neměla už několikátého psa, tak z toho snad mám i komplex a chce se mi říct “tak mi to předveď Copperfielde se psem, který je nemotivovatelný a samostatná jednotka…tak jasně, je to dané tím, že jsem měla i tzv. psí speciály a tam už to člověk prostě musí nějak vymyslet na toho konkrétního psa a na každého jinak. Ale na druhou stranu…”normálního" psa si vychovám na velmi dobrou provozní poslušnost sama a nechci se moc chválit, neboť samochvála smrdí, ale troufnu si říct, že s prstem v nose…a zase je to dané tím, že když se člověk dost “namorduje” s chrtem, s pastevcem, s psím radikálem, tak mu pak normální psisko přijde na tu výchovu jednoduché.

Tak nějak z toho mám pocit, že to můžu podle nich dělat pouze v případě, že mám jednoduchého psa ala můj berňák… ale na složitější povahy nebo nedejbože na již probíhající problémové chování prostě potřebuju někoho zkušenějšího, než takovou mladou holčinu…to by musela být holka s mimořádným talentem a citem pro psa a mít prostě takovej ten dar od boha… neříkám, že taková neexistuje, ale ty slečny na videích, se svými borderkami, mi takové nepřijdou.

Ale osobní zkušenost nemám, takže ten můj názor nemusí být objektivní, je to jen můj osobní dojem. Má někdo tady zkušenost s  výcvikářkou tohodle typu a může říct, že jako super, že tyhle holčiny fakty umí? Tedy, že jsou to schopné instruktorky? Třeba i u psů, kteří nejdou klasicky namotivovat na pamlsek, hračku…kteří jsou takový ten typ, že je venku všechno zajímá víc než páníček…? 

keriton:

Je to dobrý postřeh, s tou manipulací. Popravdě, kdybych měla v domácnosti lidi, co se nechají až tak moc psem ovládat, raději bych si ani psa nepořídila 😛

Ale ano, u mého předchozího psa jsem si uvědomila, když byl starý, kolik už dělám věcí pro to, abych se těm jeho manipulativním technikám vyhnula 😁 

I proto jsem si přála, aby další pes nebyl takový vyděrač. A mám rovnou experta na roztomilost a oblbování lidí. Zase ale u něj je to tak výrazné, že se to zatím většinou dá snadno prokouknout a dokonce to člověku po čase začne být i protivné 😁

Popravdě, kdybych měla v domácnosti lidi, co se nechají až tak moc psem ovládat, raději bych si ani psa nepořídila 😛

Jaký si to kdo udělá, takový to má…pes není pitomec a tak se ke každému členu chová trochu jinak. Mě to nevadí, ať si kluci Ginušku rozmazlujou a skáčou, jak ona píská…pardon..kňourá. Mě úplně stačí, že se mnou funguje venku více méně na pohodu…spíš více, to méně jsou už dnes opravdu vyjímky. Stačí mi, že jí v pohodě dostanu ze zahrady dom, když mám tedy v ruce ten správný argument (sýreček) a že mi neskáče po hlavě, když mě vítá. A co hlavně, že dnes už konečně můžu říct, že se mnou “mluví” a teď nemyslím kňourání…ale takový to, když napíšu “a já Gině říkám a ona říká”…nevím, jak jinak to vysvětlit…to trvalo strašně dlouho…strašně dlouho mlčela. A jakože psi jsou moji a já já jsem tedy na tu SVOJÍ holku moc hrdá, že to takhle dokáže s chlapama koulet. Ona má prostě jen Smolíčka pacholíčka, že jsem taky ženská a že jsem tudíž nespadla z jahody na znak a přesně vidím, co ta vychcandíra bílá provádí.

Zase ale u něj je to tak výrazné, že se to zatím většinou dá snadno prokouknout a dokonce to člověku po čase začne být i protivné

No prostě chlap…holt neumí být tak rafinovanej, jede víc přímočaře. To vidím…viděla jsem u našich psích kluků…Jacka a teď i Matýska…oba totální zlatíčka a když už něco vyvedou nebo “zlobí” tak fakty neúmyslně, prostě jsou to trdla makový, ale zdaleka jim toho neprojde tolik, jako těm potvorám feňulkovatým…teda u mě jo, neboť moji psi - kluci jsou prostě mamánci a ne že bych je nechala růst jako dříví v lese, ale protože vím, jak je to prostě proto, že chudinky NEVÍ, že není nutné se na ně zlobit a nebo je kárat, ale stačí jim to normálně vysvětlit, proč to či ono je špatně…a vysvětlit hlavně láskyplně, protože vím, jak jsou nešťastný, když se na ně někdo zlobí. Zase na druhou stranu u Giny si s tím nemusí lámat hlavu, protože ta rozhodně nešťastná není, ta tak max řekne “a ty mi taky polib zadel”

No ono je to asi spíš o tom, že ty moje holky jsou defakto stejný jako já a ti moji psí kluci, to jsou prostě taková doživotní mimiňa. A teda na tohle bych asi nikdy nepřišla, pokud bych doma neměla psa a fenu současně…asi bych si myslela, že každý můj pes je frajer a génius…jenže ti moji mají smůlu, protože vedle mých psích holek prostě toho frajera a génia neuhrajou.

hmn:

😀😀😀

Sardulah, tak nějak…..ale kdo by je nemiloval 😍

u nás, já si teď dala cca měsíční lehárko, manžel byl na zvěř sám (přežili 🙏)….když jsem po té děvčici něco chtěla, to byl pohled, jako “CO?…lidi jsou od toho, aby krmili, mazlili, starali se a…poslouchali, ne naopak!” Přesně to totiž dělá můj muž, hezky ho má vycvičeného😎

Já si dovolím napsat takovej románek, neboť sice nejsem úplně k tématu, ale třeba to nějakému začátečníkovi pomůže překonat podobná úskalí, co popisuji níže…pro případné neznalé..Gina, o které je řeč, je pastevec a to konkrétně plémě pyrenejský horský pes…takže pokud si pořizujete “normálního psa”, tak snad se dá něčemu i vyhnout…

Gina má teda taky manžela omotanýho pěkně kolem drápečku…zrovínka včera jí dával po večeři pařátek (ano my naší bílou krasavici odměňujeme za to, že se teda uráčila sníst k večeři půl kila masa, zatímco my lidi jsme měli zapečený tousty ) a protože Gina je opravdu princezna, tak ona po tom nechňapne, ale převezme takovým zvláštním způsobem, který bych přirovnala k tomu, když vám někdo podává ruku ve stylu leklá ryba…jako kolikrát jí třeba dávám kuřecí křídlo a ptám se jí “držíš to?” a tak si myslím, že jo, když jsem jí takhle upozornila a ono prdlajs…já to pustím a jí to z tý tlamajzny…pardon …z pusinky…vypadne…takže jak jí dával ten pařátek, tak jí to samozřejmě spadlo na zem….a teď dámy, tohle už je snad moc i na mě jako rozmazlovací paníčku…slyším manžela jak říká “jé tobě to spadlo, já ti to podám” a fakticky se můj chlap, který o sobě říká, že je starej, tlustej a línej, ohnul a podal jí to a já na to čumim a říkám “no to už si děláš prdel, že jí to podáváš” (za prdel se omlouvám, ale když je to citace, tak to snad nikoho neurazí) a on “ona by to nenašla”…"co by nenašla? ona není chlap, kterýmu když něco upadne na zem, tak to automaticky splyne s terénem"…..a ještě mi z ní moji pánové doma udělali pěknou kňouralínu…madam si kňourne, protože ví, že hned se jí někdo zeptá “copak je Ginuško?…” a eventuelně jí někdo běží pomazlit a kdyby jen to, ještě když kňourá na mě, tak mě buzerujou…třeba ležim na gauči, madam přijde ke mně a “kňour, kňour” (a kňourá takovým vysokým hláskem)a já jí říkám “no zapomeň, tady ležím já, běž si lehnout vedle a nebo na druhej gauč, já tě nepustím” a můj chlap z kuchyně “ježíš, co ti to udělá, tak jí tam pusť”….

Jako chci říct, že tohle určo nesouvisí úplně s tímhle tématem, ale ve své podstatě bych chtěla všechny začátečníky varovat, že někteří psi umějí velmi dobře využít svojí roztomilost, aby si defakto vydupali co chtějí. To se každou chvíli někdo zmiňuje o nějaký dominanci a jakože aby je pes doma neterorizoval, představuje si, že je pes vrčením a výhružkami fyzickým násilím, neřkuli pokousáním, bude stavět do latě…a to teda ne, všichni jsou přesvědčení, že oni si od psa kakat na hlavu nenechají . …jo tak to teda zlatá “dominance”, proti ní se člověk ubrání, ale roztomilá psí holka, co má v hlavě fištrón, to je teda jiná liga …ještě ty paničky, neboť jsou to taky ženský, vidí, jak s jejich chlapem ty potvůrky chlupatý cvičí…ale chlap, ten se jen rozplývá, jak ho ta jeho princeznička miluje a za hezký kukuč by jí snesli modré z nebe. 

A jako jo, i bílá princeznička občas není úplně zlaťoučká, umí ještě i dnes zalumpačit a manželovi to ujede a okřikne jí a co udělá princeznička, hned běží k páníčkovi a dá mu něžňoučkou, slaďoučkou pusinku a nejen, že je vše zapomenuto, ale páníček se jí ještě omluví.

No když jí miluješ, tak fakty není co řešit.

Včera sedíme s manželem večer na dvorku u kafíčka…Mates se prochází po zahradě, Gina leží na dvoře a manžel na ní zavolá “Ginuš pocem”…no úspěch byl, že otočila hlavu, ale tím veškeré její úsilí skončilo…ale zase přiběhl snaživý Maťulka…"někdo volal pocem? , tak jsem tady"…no ti berňáci to mají hozený někam jinam, než pastevecká dámička. A já říkám manželovi.."no podívej, ta tvoje milující holka, ani nezvedne zadel, když jí voláš"…a manžel na to “no asi se jí nechce”. 

To může člověk studovat Šustu od rána do večera a co je mu to platný, když si pořídí manipulativní roztomiloučkou psí holku a ještě s tou pasteveckou palicí, co sežrala Šalomounovo hovno (omlouvám se za ten expresivní výraz, ale nic trefnějšího mě prostě nanapadá) a co je sama o sobě roztomiloučkej bílej andílek a když je potřeba, tak se umí udělat ještě roztomilejší.

Takže začátečníci, dávejte si velkýho bacha, na tohle je i Šusta krátkej. Doporučuju k tomu Šustovi zakoupit  také nějakou psychologickou literaturu na téma, jak odolat manipulaci.