JanaJanaJanaJana: Je dětský domov přímo nezažila, ale moje matka je z dětskýho domova. Pokud je člověk jen trochu empatický a citlivý, rozezná, v čem se dětský domov a následný výběr nevhodné rodiny podepsal. Za totáčeče byla jedna z výhod, že pokud jste si vzali děti do pěstounské péče, stát vás dost ekonomicky podporoval. To byla motivace dotyčné rodiny. Prověřovací mechanismus jaksi už pokulhával.
Kombinace dětského domova + nevhodné hetero rodiny na duši matky udělaly své a můžu všem potvrdit, že čím je ten člověk staší, tím se to projevuje více (v různých směrech).
Motivovaný a sehraný “homopár” by se na ní vyřádil daleko méně, dokonce bych řekla, že vůbec, naopak, mohl by jí dát moc.
Dítě potřebuje především klid, lásku a pocit bezpečí.
Proto tu současnou schválenou verzi partnerství nepochopím a je to plivnutí především na děti v ústavech.
Osobně mám problém s tím přiosvojením, jako fakt. Nikde totiž není dostatečně dobře napsané, jak je vyřešena problematika biologického rodiče, které ve svazku nežije….a na které by mělo mít dítě principielně nárok. To je fakt záležitost na rokování a diskuzní panel.
Vnímám to stejně. Za mě je lepší sehraný “homopár”, kde dítě zažije a pozná spolupráci mezi partnery, ale i konflikty - řešené, než nefunkční hetero.