kometa

Asi neznáte definici psychopata. 

Každý psychopat je bez nervů a emocí. A ne každý, kdo dělá nebezpečnější profesi, je psychopat. Ale být jím v tomto případě, je výhoda. I pro ostatní. Třeba na operačním sále nebo v kokpitu, když nastane průšvih.

Můžete mít dvě samice, ne? Nebo samce vykastrovat.

Morče potřebuje zase druhé morče, ne králíka. Nejde jen o stejnou potravu.

Nevykoumáte. Jenom takový výkřik do tmy. Ty se tady čas od času objeví v různých sekcích.

Znám nejblíž v Týně nad Vltavou.

Rozdíl oproti koňovi - hůře se shání člověk, který ho dokáže přijezdit. Dva roky je ještě brzo.

Že jste se nepořídili poníka, aniž byste o ježdění něco věděli? A nemáte ho doma na zahradě, že ne?

To nevím, jestli jsem racionálnější. 

Ale vím, že larva škrkavky je mikroskopická, zatímco boubel tasemnice je okem viditelná.  Když už se bavíme o tom, co je hnusnější. Teda opticky a pocitově.

Nepřihlášená Varaxi👍 Takovou vás neznám.

Tak to nedokážu posoudit, jestli je pravděpodobnější boubel tasemnice nebo larva škrkavky.

Ale pořád si myslím, že většina lidí (včetně mě) umře na něco jiného. Takže je to debata čistě akademická.

Boubel na mozku je v našich podmínkách velmi nepravděpodobná. Kór, pokud nesbíráte borůvky.

Ale mluvilo moc hezky.🙂

Ale já nezpochybňuji, že lidi mají protilátky proti kdečemu. Ale nevidím parazitární infekce (přesněji řečeno invaze) jako velký zdravotní problém.

Můj názor. Váš vám neberu.

kometa:

Upřímně, nepřesvědčilo mě to. Za 20 let pitev psů a koček (a to i toulavých) jsem škrkavek našla minimum. A z toho minima se nakazí další minimum lidí.

Myslím, že je větší pravděpodobnost, že mě přejede auto nebo dostanu rakovinu. Ne larvu migrans.

Jo a na té přednášce (reakce viz výše) jsem byla letos. Odkaz je z roku 2002. Takže vycházím z aktuálnějších informací.

megi-the-pes:

Vás nepřesvědčí nic, ale to mě nezajímá, já odpovídala tomu člověku, co se bojí, aby viděl, že to není tak časté, a tomu, co říká, že to neexistuje. 
Udivuje mě, jak nepřesně se vyjadřují lékaři. Akorát od bodlinky mi ty odpovědi dávají smysl a dají se ozdrojovat, vysvětlit, diskutovat dál. 
Třeba podle WHO, které nevěřím ani slovo, je nakažena ¼ populace na Zemi. 🙂
http://www.auraclinic.cz/cs/article/?catID=517

Takže to třeba nevíte, a máte. 🙂 🙂 U psí a kočičí se mluví u dětí a že umí přežít v člověku hodně dlouho. To by mě teda zajímalo, co tam dělá.
 

Třeba nás chrání před alergiemi.

Kde zmizeli paraziti, objevily se právě ony. Studie a grafy z afrických zemí jsem viděla na přednášce. Pohled z druhé strany.

To byla reakce na mě, ne na vás.

Já to nevydržím! Pane bože, do čehos to duši dal!

A už mlčím.

Plemeno?

Já mám tmu ráda.

V mládí jsem občas trempovala a chodili jsme i po setmění, později jsme jezdili koňmo - pravda, povětšinou s čelovkou, ale zažila jsem i nádherné vyjížďky v zimě - na sněhu (tenkrát ještě byl) a za svitu měsíce.

Fikovnice:

Já si tedy v TUTO CHVÍLI na české zdravotnictví nemůžu vůbec stěžovat a myslím, že zatím se doktoři můžou přetrhnout, aby zvládali…

Ale co bude do budoucna, ví Bůh…

Edituji: Soukromé kliniky nejsou výhra… Samozřejmě záleží jak která. V Brně je jedna celkem velká s nevalnou pověstí. A onehdá jsem tady někde psala o úmrtí pacientky po plastice prsou. Anestezioložka (dle mých info) uspávala paralelně na dvou sálech. To, že toto se na některých, a právě soukromých, klinikách děje, se ví.

Já v podstatě taky ne. Zatím mi vždycky pomohli. A že pár operačních zákroků a řešení jiných potíží za sebou mám.

Odpoví povolanější, ale - co mu dát nebo vyrobit směs bez slunečnice?

Beru podle lidí - většina z nás si dá radši nezdravé brambůrky než zeleninový salát.

Mi:

Kočky mi přijdou rizikové,ty toulavé a ven chodící přijdou do styku s hlodavci.mívaji v uších svrab,blechy atd.Ty doma chované zase hrabou ve WC záchudku a pak chodí po stole a lince,celé jsou pokryté vlastníma slinama. Kočky mám ráda,kdysi jsem i kočku měla,ale tohle všechno mám pořád v hlavě a po každém pohlazení myju ruce. U syna sousedé maji kočky tři ,jsou věčně nakyblíkované na synově zahradě,tam malé děti,není mi to příjemné.

Mám různé kocoury asi 25 let, někteří byli i polovenkovní, nikdy mě ničím nenakazili.

Jako dítě jsem u babičky hladila psy a kočky, byla jsem věčně nakýblovaná u králíků nebo slepic (a pochybuji, že jsem si tenkrát myla ruce xkrát denně), jedli jsme mrkev rovnou ze zahrádky a třešně ze stromu - safra, jak jsem to mohla přežít?