Ladd

Už jsem nechtěl, ale musím.   
Ano, kolik tu dnes žije lidí, ale hlavně ve městech; to k tomu mistu pro vlky.   
Takže do těch fv elektráren tedy mohou i lišky. Také je uvedeno, jak skvěle se tam zajícům daří. Lišky tedy zajícům až tak neškodí, spíš je tam dost dobře nemohou střílet myslivci. A vo tom to je. 
Nikdo tady nepíše o odstraňování muflona z přírody lidmi. Jde jen o to, zda je schopen obstát před predátory. Muflon, jakožto horské zvíře určitě nebude na rozdíl od jelena přizpůsoben ke štvanici v rovném terénu, ale k útěku v terénu členitém. A na prudkém skalnatém svahu nebo na úzké skalní římse je pak třeba i schopen, při troše štestí, se vlku ubránit. Brání se asi tedy stejně, jako se brání jelen, když ho vlci doženou. Takže v Tatrách muflon nejspíš obstojí.  
Kamzíci v Jeseníkách byli výrazně přemnoženi a docházelo tam k degradaci rostlinstva. Proti jejich úplnému odstranění byla veřejností sepsána petice. Jejich množství je nyní, co vím, drženo na únosné míře. Jestli je to pro ně prostředí dostatečně přirozené, aby byli schopni čelit vlkům, ukáže čas. A zvěři se také musí navrátit původní instinkty. Zeptám se: je v zájmu myslivců, aby byla zvěř ostražitá?  
Co se týká nepůvodních druhů, tak namátkou. Akát prý zamořuje svými kořeny půdu a brání v růstu jiných stromů a bylin, norek severoamerický vytlačuje norka evropského, jelen sika hybridizuje populaci jelena evropského. Muflon, jako odlišný druh, nevím, jak až moc konkuruje třeba srnčí zvěři. Nebo co takový sumec, s tou svou tlamou? Není schopen vyžrat celý rybník? Nevím, nejsem rybář. Takže některé nepůvodní druhy jasně škodí, o některých to dost dobře nevíme. Je třeba posuzovat i delší období, než je délka lidského života (pro nechápavé, abychom se tu na tom netočili - berte obrazně, i déle). Musíme také rozlišovat druhy uměle vysazené/uniklé ze zajetí a druhy přirozeně se šířící, třeba z důvodu klimatické změny. 
Ano, v potravě predátorů budou nejvíce zastoupeny ty druhy dostupné kořisti, jejíž stavy jsou v dané oblasti nejvyšší. (Zdůrazňuji dostupné kořisti. Je na chovatelích aby zajistili, že jejich zvířata dostupná nebudou.) Dle čerstvé studie vlčí potravy (z trusu) na Šumavě je tam tuším ze 3% zastoupen bobr. Pokud se bude více šířit, jistě se bude na vlčím jídelníčku vyslytovat častěji. (Tím se vracím k nepůvodním druhům. Ve Finsku byl vysazen a množí se bobr kanadský. Myšlenkové pochody dotyčných mi jsou záhadou).  
Maso jím. Neznamená to ale, že abych si mohl bouchnouz zajíčka nebo bažanta, zastřelím na potkání každou lišku.   
Za výraz škodná zde sice omluva padla, ale názor na eliminaci predátorů z přírody se nezměnil. Takže posun žádný.
Doopravdy bych nemíchal výrazy hajný a lesník s myslivcem. 
Na závěr zamyšlení. Hraboší roky se opakují cca každých 5 let. Neměla by být populace lišek rok nebo dva před očekávaným přemnožením hlodavců chráněná? Zamezilo by se tak tomu, co se tu dělo dva roky zpět, kdy spolu s hraboši byli tráveni  bažanti, zajíci, čápi….

Ze stránek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vkládám graf složení potravy vlků dle rozboru trusu. Divočáci jsou ta červená výseč!
Jste schopen doložit něco jiného? Protože jinak jsou vaše příspěvky jen žvásty určené ke strašení lidí. 

 Ale to všechno já (a nejen já vidím taky). Jen se zeptám a co proti tomu všemu děláte vy?  Když ti, kteří na to upozorňují (i protesty), jsou pro vás ekoteroristé a vědecky podložená fakta “zelenou masáží” ( známka, že toho o přírodě moc nevíte). Myslíte, že jenom vy uklízíte krajinu a jediní máte na zahradě ježky?
A ještě. Oháníte se to přemnoženou spárkatou (a ty stavy zavinil kdo?) Já ale píšu o lovu drobné zvěře a jejich hlavních predátorů (pro někoho škodná).
 Tak se tu sami pochvalte (orionko), a čau.
Vlákno je o vlcích. Co jsem chtěl říct jsem řekl, tohle je stále dokola..
 

Já zas vidím, jak vzkvétá biodiverzita přírody na pozemcích nedaleko, které mají v péči ochránci. Vzkvétá i přes přítomnost malých a středních predátorů. Pokud by tomu tak nebylo, tak věřte, že bych ten názor, že dokavat se zvěř dostatečně nenamnoží, je nutné predátory eliminovat, měl.  A proto nemám rád myslivce. Za jejich potřebu zabíjet zvířata pro zábavu obhajovanou tím, že je potřeba cosi korigovat.

Díky. 
Již výrazy “máme těhotnou kočičku” nebo “narodila se nám kuřátka” ani nekomentuju. V tomto případě mi to přišlo na místě. (Holt myslivce nemám rád, netajím se tím).  Takže vedle, aspoň jsem se ale poučil..
 

Užívá se výraz březí.

Zvířata fakt nebývají gravidní.

Se tomu vůbec nedivím. Pole oranice, ze třech stran obklíčené rojnicí myslivců. Co tam chtěli střílet, kromě těch pár zajíců? Sebe navzájem? Viděl jsem na vlastní oči u Přerova n L, asi 3 roky zpět.

“Na začátku její vlády byli vlci v Čechách stále poměrně běžní. Během druhé poloviny 18. století byl jejich výskyt výrazně omezován honitbami, odměnami a odlesňováním. Kolem roku 1800 byl vlk v Čechách už vzácný.”

Úbytek vlků = zvyšování počtů jelenů a divočáků? No vypadá to tak. 
Ale proč chodit tak daleko. Do Yelowstonu vlky honem rychle vysadili, když ho přemnožení jeleni začali devastovat.

“maju ine polnohospodarstvo”. 
A vo tom to je.

Že před nimi neutíkají? Spíš, že jim neutečou, nejsou zřejmě v rovném terénu tak rychlí. V jednom španělském dokumentu uváděli, že v horských oblastech se po návratu vlků populace muflonů po počátečním propadu vzpamatovala. Začali se zdržovat na nepřístupnějších místech, mladé rodit na skalních římsách. Dokonce se prý v populaci prosadily muflonky s růžky, takže schopné ve strmém terénu mladé bránit. Dle mého, muflon tedy nepatří do rovin, ale do hor. Klidně i u nás i když je nepůvodní. 
Studie trusu vlků u nás uvádějí, že jejich hlavní kořistí jsou jeleni a prasata divoká a těch tu je dost, ti jsou přemnoženi. Takže tím soustředěním se na domácí zvířata. Ta jsou v současné době jejich kořistí v nizkých jednotkách procent (nezabezpečená zvířata!). Tam kde žije bobr, je jeho častou kořistí i on (již starší informaci mám, že v jižní části Černobylu se vlci soustředí hlavně na bobry). A to je dobrá zprava; hlavně pro ty, kteří jsou proti návratu bobra. I když spíš pro nás, kteří máme přírodu rádi nezištně. Ti co jsou proti bobrovi, by nejradši korigovali/vystříleli všechno.  
“ v pohodě zvládli myslivci.” Cha cha cha.
 

Říkal jsem si, jaký vliv budou mít pole s fotovoltaikou na přírodu, na mysli jsem měl drobné živočichy. Ti zajíci by ale měli mít přistup ven, nemohou se tam množit do nekonečna. Liška nevadí, důležité je, aby je tam nestřílel člověk. Ty fv elektrárny, které jsem viděl, byly až k zemi oploceny klasickým pletivem 4x4, tuším, že i s betonovou podezdívkou. Pro zajíce dle mého tedy neosídlitelné. Navíc vysekaný anglický trávník, takže nic moc.

A co mačka divoká? Taky “škodná”?  Jinak Janae má pravdu. Místo kočky divoké tu jsou kočky domácí. Ano, lidé by měli mít rozum a nechovat jich “smečky”.

Vy u vás možná zajíce nestřílíte. Jinde ale ano. A kolik jich v té zemědělské krajině může být. Asi všude nic moc. A bažanti to samé. Zde v Česku vznikají drobné rezervace, udržované extenzivní pastvou velkých kopytníků (zubr, pratur, exmoorský pony). Dvě jsou i nedaleko nás. Z vlastní zkušenosti vím, že drobná zvěř zde jen vzkvétá. Všechny druhy, na které si vzpomenete a pěvci, hmyz… Dle fotopastí se zde množí šakali, jsou zde lišky, kuny, jezevci. Eliminovat predátory tedy netřeba. Nutný je jen ohleduplný vztah lidí k přírodě. 
A ano, zemědělci, to je kapitola sama o sobě. A myslivci. Nepřesvědčil jste mě, použil jste výraz “škodná”.

Souhlasím. To se ale musí začít opravdu důkladným zabezpečením zvířat a až když toto nepomůže, tak konkrétní problematická zvířata eliminovat.  
Ne jim nabízet ovce jak na podnose a volat po jejich likvidaci.

O vypouštění bažantů se postarají myslivci, aby je vzápětí mohli postřílet. Zajíce by tedy pro hlavně zelených mužíčků vypouštel jen blázen.  
Když vám o tu drobnou zvěř tak jde, tak proč na ni pořádáte hony?

Proč chodí vlci radši do ohrad? Snadná odpověď pro nechápavé. Protože jim je tam chovatelé servírují jak na talíři. -Snadná kořist, šetření energie. 
Řešení psi, psi, psi a nebo na noc zavírat. 
Ale v jednom se shodneme, přiroda je zde uživí.

Jak mezi myslivci, tak mezi ochranáři jsou lidé znalí a neznalí. Jestli někdo nékde vypouštěl kožešinová zvířata z klecí, je blázen. (Že byl tento chov zakázán je ale samozřejmě jedině dobře). Když někdo střelí na poli lišku při chytání myší, tak je podle mě debil - vlastní zkušenost. Jinak u nás o činnosti myslivců vím jen to, že někde krmí divoké kachny. Samozřejmě proto, aby do nich na podzim mohli nasypat olovo. 
Kdy se seje kukuřice samozřejmě vím, ale taky vím, že termín rození vlčat má nějaký rozptyl. Ano, pak je tu ještě to ošetřování v rané části vegetace. Po sklizni by se nejspíš přemístili stejně jako ti divočáci, že? No a pak  máme tu i jiné, ranější plodiny. Asi před třemi lety mi říkala kamarádka od Dobříše, že traktoristé tam při žních nejspíš viděli dvě vlčata (mě tedy napadli šakali).
Teď zajímavý dokument “Zvířecí obři  Evropy” na Prima ZOOM.  V něm hlavně vědecky podložené důvody pro návrat šelem. Pokud toto myslivci nejsou schopni přijmout, tak jim zřejmě o tu přírodu zas tak nejde.
Krmítka a budky pro ptáky mám také, od jara do zimy vodu pro ježky i nějaký ten bordýlek, aby si měli kam zalézt. Z lesa místo hub nosím v košíku petky. Pak ještě i  nějaké větší pracovní akce na pomoc přirodě (samozřejmě bez kompenzace, že si něco ulovím). Zrovna zítra jdu na brigádu.
Ale vzhledem k větě, že někdo někam vlky sype, stejně asi diskuse marná.

Zatím to vypadá, že vyhovuje. 
Kde se nacházíte, jestli můžu bejt zvědavej?

Toť otázka, kdo by koho rušil. Určitě by je tam ale během vegetační sezony nerušli lidé. A o tom se zde vede diskuse, zda tu mají dost místa. Já si myslím, že k životu nepotřebují téměř nedotčenou přírodu bez lidí.  
Lesy tu máme rozryté od divočáků, ale kdo z nás ho v lese potkal. Když dokážou být neviditelná stáda divočáků, proč by to nedokázal pár vlků s mladými.