Ladd

Vzal bych dva sourozence. Stejného pohlaví, ať není v dospelosti při hrách váhový rozdíl; i z toho by mohl vyplynout útisk jedné. Taky se tu tuším psalo, že kocourci se v dospělosti snesou lépe než kočičky. Pokaždé to ale může být jiné. Měli jsme vždy kočky venkovně domácí a pokaždé to jiné bylo.  Samozřejmě, obojí pohlaví včas nechat vykastrovat. 
No a přinejhorším poradí Klára. Ale do bytu určitě dvě. 
A koťata odrostlá, socializovaná matkou. Ne kočičičí “batolata”.

Myslel jsem na výstavě v Lysé. Díky. Asi to tedy byl tříslový havana.

Třísloví mahagon byli šik.

No to jistě, musím ale rozumět tomu, co se děje a proč se to tak děje. Viz třeba ta Šumava- kůrovec a PŘIROZENÁ obnova lesa. 
Jinak tady fakt jen pácáte nesmysly, kterých se pak další neználek chytí.

Vy o přírodě fakt nic nevíte (není to myšleno zle, jen konstatování). Jukněte občas na nějaký dokument, -zřejmě nejjednodušší cesta, když číst se vám nechtělo.

Ladd:

Existuje i rodobarvá. A snad už i černá a krahujcovitá - nebo aspoň pokusy o vyšlechtění.
Mě teda přijde u málo početných (národních) plemen šlechtit další barevné rázy, v době, kdy jsou dostupná plemena prakticky z celého světa, těmto národním na škodu. Měla by spíš být jedna barevná varianta a ta rozšířena co nejvíce mezi všemi připanými chovateli - kvůli genetice. 
Zpět k oravce, rodobarvé byly vyšlechtěny jako třetí barevná varianta po žlutohnědé a bílé. Krom líbivosti mi tato varianta přijde ideál do příhody jako krycí zbarvení.

Oravky velké rodobarvé v Lysé.  
Takhle v kleci nic moc. Na původní fauně dávali Slováci lepší fota

Schválně jsem se tam na něj došel podívat. Moc hezkej. Ještě se mi líbil Sallander a Kuní.

Aby hluboká podestýlka správně fungovala, musí mít slepice možnost ji přehrabávat, případně jim pomůžete vidlemi. Pokud použijete slámu, měla by to být řezanka. 

“Nebudete v zimě přikrmovat a zvěř sežere o to víc lesa. Ona hlady bez sena a zrna nepojede, jen škody na lese budou o to větší.”  
No a jsme zpět u vlků. Vlci zvěř rozpohybují, nebude mít čas, na jednom místě udělat tak velké škody. Proto jsem psal, že majitelům lesa vlci nejspíš ani zas tak nevadí. Jenže mohou zvěř třeba vypudit do sousední honitby. A to by možná někomu vadilo.

Několik let zpět v TV reportáž. Chlap tuším na plzeňsku, pozemky v jednom kuse, několik stovek hektarů. Pokoušel se je vyjmout z honitby. Absolutně nemožné - chobotnice. 

Přesně jak píšete. Kdo chce, najde si, jak by to mělo správně fungovat. 
N chtěl, ať napišu krátce. Vzhledem k jeho reakci, když jsem mu psal, jak je to s kůrovcem na Šumavě, jsem mu vyhověl, a napsal to nejzákladnější: myslivost v rukou vlastníků. Od toho se odvíjí úplně vše. Stačí zadat - myslivost Německo (nemusím to sem kopírovat, že?).

Právo myslivosti vrátit do rukou majitelů pozemků. 
Je to dostatecně krátké?

Nezapomeňme hlavně, že myslivci “nehospodaří” na svém a skutecným vlastníkům “hospodaří” na pozemcích přemnožená spárkatá. 
Řekl bych, že majitelé lesů by mohli návrat vlků i vítat. 

Už nepruďte, nebo bude po příměří. S těma pindíkama měl L pravdu. 

Z fotky není jasné, jak bude kurníček vysoký. Do výšky té voliéry nebo na ty 4 cihly? Co se týče jeho hloubky, na bežné čištění vám bude stačit hrablo, kterým podestýlku vyhrábnete. Doporučuji podestýlku hlubokou, hobliny. Slepičince nebudou přisychat k podlaze + přehrabováním ji slípky udrží déle přijatelnou. 
Píšete, že budete slípky pouštět ven. Pokud ale výběh nebude celý zastřešený, něčím bych se ho snažil ozelenit. Sousedi mají ve slepičím výběhu rozrostlý křen. Ještě mě napadají maliny, kopřivx,  ty také slušně odnožují. Když to tam dáte teď , tak to stihne v pohodě zakořenit.  Pokud budete  sázet až za pochodu, stačí na zem do trojuhelníku ohrádku ze 3 cihel a do toho to šoupnout. 
Časem ale třeba zjistíte, že těch pár slípek na zahradě neškodí a budou permanentně puštěné.  
Co se týče omezení snášky. Nekrmte směsí pro nosnice, ale pšenicí, v zimě přidejte na klobání krmnou řepu, občas hoďte vařený brambor, ci zbyde od oběda. Zkrátka po staru, hlavně ne bílkoviny a v zimě nepřísvěcovat a nepřítápět. 
Osobně, při vašem pohledu na chov, bych šel jen do čtyř. Pokud by v zimě musely být v kurníku zavřeny, tak dýcháním vyprodukují méně páry = nanavlhlé peří. 
U hybridek, jak mají prodloužený snáškový cyklus, se může stát, že místo na podzim, začne pelichat v největších mrazech. To ale věřím, že si poradíte a slepice půjde do sklepa (a ještě možná dostane slušivý obleček😉).  
 

Ano, to je přesně ono. Po 48.se k myslivosti dostali nemajitelé pozemků. 
Můj vztah k myslivcům je dán právě několika zkušenostmi s těmito i na honu přivožralými strejci. A chodím do hospody, jeden z nich tam vykecá i to, co neví, takže je všechny vlastně napráská, jak to tam chodí, o co jim jde. Bouchnout si a o bažantí pečínku. 
Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale těch pár mezi nima slušných to nevytrhne. 
A velké širé rodné lány. U nás před cca 10 lety proběhla digitalizace polností. V jejím rámci byly vytyčeny i zelené pásy jako ochrana před erozí a biokoridory. Hned první rok byly z toho nejblíže slyšet koroptve. Další rok ale biokoridory již neexistovaly. Budu se muset toho ukecanýho zeptat, zda o tom něco nevědí.

Jo, nebylo,  ale dobrou taky.

Jsem se sem ještě vrátil, protože SUMEC JE PUVODNÍ EVROPSKÝ DRUH. 

Abych řekl pravdu, tak pokud by mi to mé tělo dovolilo, tak bych byl nejradši vegetarián. O tom, jak to vypadá na jatkách a ve velkochovech něco vím, jsem původem zemědělec. Bylo by to pro hospodářská zvířata krásné, život na zeleném dvoře a pak rychlá smrt bez stresu. Jenže nejsem si jist, zda by tento způsob živočišné výroby lidstvo uživil. I když v jiných státech menší rodinné farmy fungují.  Stále ale hovoříme o hospodářských zviřatech. Lovit drobnou zvěř mi přijde zbytečné zabíjení pro kratochvíli/nebo pro její maso, které k životu nikdo nepotřebuje.
To co píšete o muflonech, odkud pochází, že je to zřejmě zdivočelé primitivní plemeno ovce domáci, že je spásač a ne okusovač, vím. Netušil jsem, že má chudák zas až tak velký problém s kulkami 😅. Tady v diskusi jde o to, že je pro vlky zřejmě snažší kořistí než jiná spárkatá. Osobně proti němu nic v naší přirodě nemám, naopak. V jeho případech to vidím jako obohacení přírody. Jenže holt v rovině neuteče a v horách je mu zima. (Zrovna tak třeba nepůvodní bažant I když netuším, jestli třeba neexistuje byťˇ jen podezření, že konkuruje koroptvi). Již jsem psal, ve Španělských horách se mu prý i přes přítomnost vlků daří. Dokonce v tom dokumentu bylo uváděno, že se v populaci rozšířily muflonky s růžky. Asi tedy v tom horském terénu byly schopny svá jehňata ubránit a tím zvýhodnit své geny.  
Co se týče nepůvodních malých predátorů (nemám na mysli přirozeně se šířící šakaly), tak myslím, že z nich nemá radost nikdo, kdo se o přírodu zajímá. Jenže pokud mají drobní živočichové schopnost obstát například proti lišce lovící na zemi i proti šplhající kuně, tak určitě obstojí i proti mývalovi.  
Sumec je původem tuším někde z povodí Černého  moře. A ani ne z Dunaje, ale z východní části. Zkuste si vygooglit, taky se podívám, ať to tady nezanášíme ještě sumci. 
Dá se s vámi slušně diskutovat, tak vyhlašuji příměří a dobrou.
 

O kůrovci se vůbec nemá cenu bavit. O příčinách jeho rozšíření si něco načtěte. O tom, proč se nechávají stromy na místě také.

Amen. 
👍👏