Copa se nám to dobývalo do maštale?
Foto je z první půlky léta, kdy sedal saharský písek, nyní je okno umyto.
Okno ve výšce cca 2 metry a nevede k němu žádný žebřík ani jiná cesta,
jen hladká omítka. Opodál (150 cm šikmo) je plaňkový plot.

0 To se mi líbí
Copa se nám to dobývalo do maštale?
Foto je z první půlky léta, kdy sedal saharský písek, nyní je okno umyto.
Okno ve výšce cca 2 metry a nevede k němu žádný žebřík ani jiná cesta,
jen hladká omítka. Opodál (150 cm šikmo) je plaňkový plot.
Hlavně by měli to břicho prohlídnout komplet nějakým “prosvěcovákem”.
Plus třeba rentgen plic, když ztratila dech.
Se omlouváme za naléhavý tón, ale tohle není sranda.
A z bohatých zkušeností víme, že tohle je znamení.
Obří znamení, že do Londýna letět nemáte.
Jako mladá holka to zatím nechápete, berete to jako zkažený výlet,
vyhozené peníze za letenky atd.
Ale život je o jiných prioritách než o dvoudenní “zábavě” a pár tisícovkách.
My na Vesmír a jeho znamení věříme bezezbytku.
orionka-2:že byla na podzim na oblastce a pes, kterého drželo na vodítku dítě, napadl její štěně.
Kdyby ho nedrželo dítě, ale vodítko u plotu, nikoho by nenapadl. - Vtip.
P.S. Jen na té Brněnské výstavě ( Mezinárodní asi ), málem někdo uvařil psy v autě, sháněl se řidič, a někomu, cestou z výstavy, psa přejelo auto. A u krátkosrstých kolií posoudili psa mezi fenami, protože majitel špatně nastoupil k posuzování.
Jak se to dělá, když chceme citovat jen určité věty, ne to celé?
Díky.
No, zvířata v autě jsou obrovskou samostatnou kapitolou chovatelské etiky.
Zvíře by v autě nemělo samo být za nás vůbec.
V tom skleníku se mění podmínky během minut a ta zvířata to dobře ví.
I samotné nastoupení do prostoru, na který mají špatné vzpomínky, je stresující.
Ančovičko, to je fajn, že se roznesla. Škoda, že vajíčko není čokoládové.
U nás dnes 11. Holky šly fakt do sebe, asi před třemi dny jen 6 vajec,
tak jsme do maštale nad dveře pověsili vedle jmelí sekyrku. 🙂
Ty tři nové slepičky z Německa jsou zasušené, nenesou.
Malé zcvrklé hřebínky, tak ty do statistiky zatím nepočítáme.
Ale brzy si je rozneseme zvýšenými dávkami bílkovin.
Kohout je moc pěkný, ten nás potěšil. Musíme je někdy vyfotit.
Začalo sněžit. Dost. Fuj.
Ale aspoň zapadnou ty naše hříchy a nebude na ně toliko vidět. 🙂
My jsme jim schválili nahaté morče.
Vypadá sice jako Glumíšek, ale nakrmit to ještě zvládnem.
Jako děti jsme chodili do chovatelského kroužku.
Potkaní pár měl dvě mladé a ta prolezla mřížkou a utekla.
Prohledali jsme celý prostor a nic. Nikde nic.
Pak začaly z voliéry mizet andulky, nejdřív si toho nikdo nevšiml,
bylo jich tam asi třicet. Takže o pět míň nikdo nezaregistroval
(z vedoucích kroužku).
Nakonec jsme to byli my, komu ten počet ptáků neseděl.
Otevřeli jsme voliéru a podívali jsme se do hnízdní budky.
Vykrmení potkani na nás spokojeně čuměli v hnízdečku z peří.
Potkana nechceme. Glumíška přinejhorším ano.
Za rady ke kokrovi děkujeme - je mu devět let a pro nás smrdí pořád.
To jen že ho teď víc hlídáme a po tom blití je fakt odérovej.
Ale předáme to jeho majitelům, ale už teď víme, že budou čučet jak puci
a nic (doktora) nezmění.
Už jsou z kina zpátky. To bylo vítání. Smraďoch už je pryč.
Tolstolobika jsme tu široko daleko neviděli dobrých 25 let.
Možná pes smrdí, že jak blil tu husu od tchýně, tak si poblil uši.
Voni ho ještě nestihli vykoupat.
Navíc přišli s tím, že si pořídí potkana.
Jistě!
Počas jejich dovolených a letních táborů bude ovšem potkan mít dietku.
My jim to krmit nebudeme - není to náhodou proti chovatelské etice?
Ten jejich pes je tohleto na obrázku.
Smrdí tomu všechno - poblitý uši, pochcaný nohy, záhyby kolem tlamy.
Všechno.
Místo do Londýna poletíte na pohotovost a možná vám to zachrání život.
Cítíme, že Silvestr v Londýně nebude bez obětí.
My jsme mrkli do inzerce - Karlovarsko je bída.
Ale pak jsme našli inzerát Dana - toho vlastně známe osobně ještě z Chodova.
Ten nabízí slunečnici za 22,- + případný dovoz.
Tak příště už jen přes něj.
Lado, máte kolem nějaké stromy?
U nás ve městě býval starý zarostlý sad, džungle, a ptáčků byly desítky, stovky.
Sad je komplet vykácen, nezůstala jediná větvička - a loni nepřiletěl ptáček ani jeden.
Letos pár, slunečnice tam spíš mokne.
My klidně o psech něco napíšeme.
Naši mladí odjeli s partou do kina na Avatar.
Neviděli jsme ani jeden díl, proto jsme stále tak úžasní.
No a hlídáme jim psa.
Ten tak strašně smrdí, furt se k nám lísá.
Je vůbec chovatelsky etické, aby nějaké zvíře takhle smrdělo?
Třeba pravidelně vypopelená slepice nesmrdí vůbec, kočky také ne.
Proč psi tak hrozně smrdí? Nemůžou se eticky vypopelit nebo volízat?
Slavkovský les.
My hlásíme zkrmeno 55 kg slunečnice a 50 koulí.
Sežrali by i víc, nestíháme doplňovat.
Cena slunečnice zde 38,- za kg.
Brigitte Bardot - 28.9.1934 - 28.12.2025 - velká ochránkyně zvířat a jejich práv
Právě takové “konspirace” jsme si tu přáli.
Ale těžko o nich budou otevřeně psát majitelé takových veselých háravek.
Za flašku je možné cokoliv. Nejen na výstavě.
Ne každý garant je svědomitý Mirek Dušín.
Představte si Evropskou výstavu. Nedávno byla například v Nitře,
jak zmiňovala Acher.
Představte si svazový svoz na tu výstavu.
Jste z Plzně, třeba. Zvířata z vaší základní organizace se centralizují u vás v ZO.
Pak je někdo vezme vhodným autem na centrálu v Praze.
Tam je kamion, který poveze všechna nahlášená CZ zvířata do Francie - Méty.
V celém tom procesu můžete nakrýt/posbírat co potřebujete.
Ale nechodíte o tom psát na iFaunu a žádat určení plemene.
Kamion přijede do Francie, následuje brutálně náročný proces vyskladnění
a zaklecování zvířat, neztratit/nezničit přepravky, vrátit je.
Zvířata už jsou na cestě dva dny.
Některá (bělostné husy aj.) podle toho mohou vypadat.
K vašim husám tam nějaký Čecháček vystřihne karton a nakreslí tam prase.
Jak etické.
První den výstavy je klecování.
Druhý den je posuzování.
Slepice většinou z toho přestávají snášet.
Třetí až pátý den je otevřeno pro veřejnost.
Pak se zvířata vrací do přepravek/kamionu, odjíždějí do Prahy.
A ještě v Praze jsou.
Ale k vám do Plzně se nedostanou.
V ČR někde zmizí. Přežila Francii, přežila vše, nepřežila cestu domů.
Teda přežila, ale v cizím autě, v cizí přepravce.
Chovatel na protest vystoupil ze Svazu, byl jeden z nejlepších a největších.
Samozřejmě svá zvířata i odchovy po nich kdykoliv pozná.
Pak se divte, že ubývá top vystavovatelů.
Vznešená francouzština v podání Aznavoura může do našich ctěných oušek kdykoliv.
Proč by ji měl na tu výstavu nosit?
Přece ji tam může vystavovat o pár klecí dál.
Nebo si ji tam koupí, šoupne k neprodejnému samci a jede domů.
Tu etiku neporušují jen návštěvníci, ale i sami chovatelé.
Známe vystavovatele/garanty, kteří mají na výstavě půl králíkárny.
Desítky zvířat. A i oni sami svá zvířata v případě potřeby na výstavě spojí.
Ušetří si tím práci. Ta výstava trvá celkem třeba 4-5 dnů. Garant tam je pořád.
Pokud spojují svá zvířata nebo zvířata svých letitých přátel po dohodě, je eticky vše ok.
kometa:a oznámit to, že krade.
Jenže ta paní nekradla. Tenkrát se na příslušné diskuzi objevily příspěvky, že je to běžná praxe. Že pořadatelé vajíčka rozdávají, někdy i s úsměvem. Protože příslušný chovatel vystavovatel by si je domů stejně neodvezl. Když líhne, tak to dělá jinak.
Pro vás v diskusích je obří hendikep, že nemáte žádné osobní zkušenosti.
Hodnotíte situaci pouze na základě “příspěvků v dané diskusi”.
Pak samozřejmě mezi opravdovými zkušenými vystavovateli působíte trapně,
když se zapojujete do odvětví, kterým logicky nemůžete rozumět.
V Lysé už nežijící posuzovatel také ukradl zvířata. Málem.
On krom posuzování také vystavoval. Měl tam 2,2.
Druhý chovatel měl také 2,2. Nikdo jiný tam to plemeno už nevystavoval.
Po ukončení výstavy si posuzovatel odnášel zvířata druhého vystavovatele.
Ten ho shodou okolností potkal u východu, jen si tak povídali.
Druhý vystavovatel se podívá do přepravky posuzovatele, jen tak.
A tam vidí svoje zvířata!
Co myslíte - posuzovatel to svedl na svůj věk, že vzal zvířata omylem
z vedlejší klece.
I kdyby se v u toho východu náhodou nepotkali - druhému chovateli dojde,
kdo mu to ukradl - a pak chtějte nějakou etiku!
Nás jednou (jen tak lehce) napadl jeden posuzovatel.
Vlastně jejich nejvyšší vedoucí, viď, Zdeňku. 🙂
Měli jsme čistokrevné Krůty české šedě divoké bíle lemované.
Samice byla šampionka ČR a odchovala u nás hodně mladých.
Nabídli jsme je na inzerci a udal se horko těžko jeden krocan.
Co s tím zbytkem? Dvě krůtičky jsme si nechali do chovu, zbytek byli krocani.
Na iFaunu jsme dali fotku dvou zabitých krocanů, následovaly útoky na nás.
Jak si můžeme dovolit zabít takovou čistokrevnou vzácnost,
proč to nenecháme dál do chovu (existenci tří inzerátů útočníci zdatně přešli).
Patří do Chovatelské etiky i zabití přebytečného zvířete?
Když na vaši inzerci nikdo neodpovídá?
Jsme v nejméně osídlené oblasti (Krušné Hory),
v oblasti s nejnižšími příjmy a největší nezaměstnaností.
Tady lidé nejsou. A nechovají. A nekupují. A ostatní “to mají daleko”.
Na inzeráty samců zde lidé nereagují.
Jak tedy naložit s čistokrevným odchovem?
Máme to vozit z Varů někam do Brna na trh a doufat v zázrak?
Uštvat se k smrti únavou když to děláte v jednom?
Je etické šampiony republiky doma zužitkovat?
Anna Ká - to bude asi Anna Kurníkovová, že. 🙂
Tak my včera 12 vajec od 12 soudružek v kladbě.
Kdo potřebuje hybridy? 🙂
Zároveň jsou uhelníčci agresivní ke svému druhu.
Uhelníček si klidně posvačí vedle stehlíka nebo spolu s modřinkou,
ale jakmile je na stejné větvi další uhelníček, začne mezistromová honička,
která je oba stojí mnohem víc energie, než mohli získat ze sluneč. semínka.
Jeden uhelníček druhého na stejném stromě nesnese.