Páni to je nádhera, kde to je?
Vyhledávání v diskuzi
Terminus technicus hnojovatka.🙂
drvodelkafialova:Tipuji medvědí česnek, dělá velké porostx a hodně kvete.
dobrý tip, je to tak…
drvodelkafialova:Přesné. Máte za jedna.
Díky 😇 Aspoň něco z tý školy v hlavě zůstalo 🤭
🙂
list:Tak tomu bych právě říkal “už skoro hnůj”.
Ono totiž to, co ze stání dáváme na hnojiště není hnůj, jak se to běžně označuje, nýbrž chlévská mrva. Je to směs trusu, moči, podestýlky a zbytků krmiv a bůh ví, čeho ještě. Tato hmota po uložení na hnojišti projde procesy, jež se souhrně nazývají zráním a vznikne z ní hnůj, jež už je použitelný pro hnojení plodin.
Přesné. Máte za jedna.
hele, ono to má spoustu názvů, které se v některých případech překrývají. Než se ze zahradničení stal průmysl a většina pěstitelských substrátů začala vznikat úpravou rašeliny, připravovali si substráty zahradníci sami. Jsou na to návody a jsou tam nejrůznější pojmenování pro všechny možné typy a druhy materiálů pro tento účel používaných. To je ale věc, která se momentálně v podstatě nedělá. A znáte to, už to nedělám, ani se mě na to běžně nikdo nevyptává. Respektive, pro sebe si zeminu a substráty míchám, ale člověk to už dělá automaticky po paměti, nemusím to nikomu pojmenovávat. Jestli vás to fakt zajímá, můžu ta označení najít v knížkách. Ani nebudu říkat, najděte si to, protože dnešní obrázkové manuály tyhle základy v sobě nemají. To je ve starších bichlích, zaplaťpánbu za ně.
Dneska je vrchol umění, když se používá kompost a stejně ho lidé neumí správně založit a pečovat o něj.
megi-the-pes:drvodělka fialová 😀 😀 😀
Dcerka si na zahradě zřídila čmelník ( jako příbytek pro čmeláky) a někde se dočetla, že do něj má umístit královnu, kterou pozná tak, že na jaře lítá při zemi a hledá, kde by se usídlila.
Já jí už za hodinu s velkou slávou volám, že už pro ní tu čmeláčí královnu mám, chytila jsem ji do sklenice od okurek vyložené trávou a může si ji teda odvézt. Dcerka rozpoznala drvodělku, tož jsme ji pustily a bylo po slávě.😞
Škoda, to je ale i důvod, proč vám odchází ty zmarliky. Až pořídíte další, udělejte větší jámu a dolů pěkně drenáž. Zmarlika ten jíl taky nemusí. Trpí na takových stanovištích na houby. Ale na to svážku u domu by jít mohla. Má ráda spíš mírně zásadité až neutrální ph, klidně ji spíš udělejte štěrkovou mulč u kořenů místo kůry, to by se jí mělo líbit.
Je moje. Jestli vám můžu poradit, nekupujte příliš velkou rostlinu. Nevyplatí se to. Tuhle mám od teninkého proutečku, je jí myslím pět let a letos od začátku srpna do konce října kvetla a na výsku má cca pět metrů. Mám úplně ten nejmíň mrazuodolný základní tip, měl by vydržet až -25, ale jsou i odolnější kultivary, třeba Elmet Wilmore. Když koupíte malou, sice ji musíte první zimy chránit obalením kmene a pořádnou mulčí na kořenech, ale zvykne si a přizpůsobí se stanovišti. Roste obdivuhodné svižně, stejně jako celá tahle skupina. Vyberte jí místo s propustnou půdou a chráněné před větrem, je velmi křehká a větve se ve větru snadno lámou. Všude se tvrdí že dobře snáší sucho, to je pravda jen fo určité míry. Co jsem se bavila s kolegy, kdo ji má na suchu, tomu neroste, kdo ji měl v jílu, chcípla. Já ji mám na vysloveně písčitém místě a denně kus od ní měním vodu kachnám a minimálně jednou v týdnu ji v horku podliju , tedy hlavně kvůli tomu dřínu, co je u ní zasazený.
Většina albízií nezmrzne, ale zabije je houba, protože jsou zasazené ve špatném typu půdy a taky že se o ně lidé neumí starat. Podle fotek vaší zahrady, klidně si ji pořiďte, musíte jen vychytat tu půdu. Písek, písek, písek. Na jaře před rašením přihnojit, nebát se ji zalít, voda ale musí odtéct a na podzim podzimní hnojivo.
