Přástevník chrastavcový

Znaky

Délka předního křídla dosahuje až 2,5 cm. Samec je větší a na svrchní straně obou párů žlutě zbarvených křídel má výraznou středovou skvrnu, okraje předních křídel a třásně jsou nachové, zadní křídla světlejší. Samice je zřetelně menší, př. křídla má oranžově červená, na zadních převažuje černá barva.

Stanoviště

Přástevník chrastavcový obývá bažinaté i sušší louky, rozvolněné lesní biotopy, také okraje lesů a zarůstající, vlhké paseky, až do 2400 m. n. m.

Rozšíření

V Evropě je přástevník chrastavcový velmi rozšířený, ale nesouvisle až k 68° severní šířky. Někdejší souvislý areál se postupně rozpadá především vlivem lidských zásahů do krajiny. Oddělené populace se tak stávají stále izolovanější a nemůže mezi nimi docházet k vzájemnému křížení. U druhů, které se nevzdalují z biotopu, tak může být výskyt ohrožen.

Výskyt

Místy dosti hojný, ale méně než v minulosti.

Motýl

Květen až červen. Na mnoha místech se vyvíjí II. generace koncem července a v srpnu. Motýli mají rozdílnou aktivitu, samci létají ve dne i v noci, ponejvíce však za soumraku, samice vzlétávají jen zřídka. Většinou po vylíhnutí sedí na stvolech jitrocele a dalších rostlin, odkud vylučováním feromonů lákají samce ze širokého okolí. Málo létající samice mají křídla poněkud kratší. Funkčně tato situace vystihuje rozdílné letové schopnosti obou pohlaví. Ptáci zřejmě tohoto přástevníka loví méně, a proto se u něho nevyvinulo tak nápadné výstražné zbarvení.

Housenka

I. generace září až květen, II. červenec až srpen. Aktivní je v noci.

Hostitelské rostliny

Svízel, jitrocel, pampeliška, kopřiva.