Aktuálně: 6 311 inzerátů161 015 diskuzních příspěvků17 562 uživatelů

Hřbetozubec osikový

Pheosia tremula

Hřbetozubec osikový

Pheosia tremula

Hřbetozubec osikový

  • Výskyt: Celá Evropa
  • Délka před. křídla: 2,5-3 cm
  • Rozmnožování: 2 generace ročně
  • Hostitelské rostliny: Topol, osika
Hřbetozubec osikový
Kam se řadí?

Hřbetozubec osikový

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Lepidoptera - motýli
  • Podřád: Glossata
  • Infrařád: Heteroneura
  • Falanx: Ditrysia
  • Nadčeleď: Noctuoidea
  • Čeleď: Notodontidae - hřbetozubcovití
  • Podčeleď: Notodontinae - hřbetozubci
  • Rod: Pheosia - hřbetozubec
Hřbetozubec osikový
Kde žije?

Hřbetozubec osikový

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 16.07.2014, 08:00
2 152 2 minuty čtení

Znaky

Délka předního křídla 2,5 - 3 cm. Podle skupiny dlouhých šupin na zadním okraji předních křídel je možné poznat, že jde o hřbetozubce. Samice je větší než samec. Charakteristické je zbarvení a kresba předních křídel.

Stanoviště

Různé biotopy s výskytem topolů, lužní a smíšené lesy, břehové porosty podél potoků a řek, rašeliniště, ale také výslunné stráně i ruderální biotopy, především však vlhčí stanoviště s dostatkem spodní vody.

Rozšíření

Celá Evropa. Na sever až k polárnímu kruhu, v Alpách až do 1600 m. n. m.

Výskyt

Původně nebyl hřbetozubec osikový tak hojný, jako nyní. Na mnoha územích, zvláště v údolních polohách, se stal běžným ve výsadbách topolů, zvláště topolu kanadského (Populus x canadensis). V některých letech může dokonce docházet i k masovému výskytu, avšak ne k holožírům. Ve volné krajině není početnost vysoká a je poměrně konstantní.

Motýl

Dvě generace, I. konec dubna až polovina června. II. polovina července až srpen. Motýl létá v noci.

Housenka

I. generace září až začátek října, II. červen až červenec. Housenka je hladká, žlutozelená, nebo hnědavá s výraznými žlutými bočními pruhy. Před kuklením se vrtivými pohyby zahrabává do měkké půdy.

Hostitelské rostliny

Živí se listy různých druhů topolů, nejen topolu černého a osiky, ale také introdukovaných a domácích kříženců; dále na vrbách a břízách.

Poznámka

Velmi podobný, ale vzácnější je hřbetozubec běloskvrnný (Pheosia gnoma) s trojúhelníkovitou bílou skvrnou na zadním okraji předního křídla.
 

Názvy ve světě

Hřbetozubec osikový

Anglicky: Swallow Prominent, Dánsky: Porcelænsspinder, Finsky: Haapaposliinikas, Holandsky: Brandvlerkvlinder, Maďarsky: Nyárfa-púposszövő, Německy: Pappelzahnspinner, Norsky: Seljetannspinner, Polsky: Garbatka osinówka, Rusky: Хохлатка осиновая, Slovensky: Chochlatka osiková, Švédsky: Pilporslinsvinge

Mohlo by vás také zajímat

Hřbetozubec nepravýHřbetozubec dubovýKozlíček osikový

Foto: http://www.lepinet.fr

Podělte se s námi o názor na tento text →