Aktuálně: 4 520 inzerátů178 387 diskuzních příspěvků17 809 uživatelů

Lišaj smrtihlav

Acherontia atropos

Lišaj smrtihlav

Acherontia atropos

Lišaj smrtihlav

  • Výskyt: Evropa
  • Délka předního křídla: 7 cm
  • Rozmnožování: I generace ročně
  • Hostitelské rostliny: Brambor, kustovnice,..
Lišaj smrtihlav
Kam se řadí?

Lišaj smrtihlav

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Lepidoptera - motýli
  • Podřád: Glossata
  • Infrařád: Heteroneura
  • Falanx: Ditrysia
  • Nadčeleď: Bombycoidea
  • Čeleď: Sphingidae - lišajovití
  • Podčeleď: Sphinginae
  • Tribus: Acherontiini
  • Rod: Acherontia - lišaj
Lišaj smrtihlav
Kde žije?

Lišaj smrtihlav

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 10.06.2014, 11:00
24 235 4 minuty čtení

Znaky

Délka předního křídla až 7 cm a váha těla kolem 9 g. Je jedním z nejznámějších a největších našich motýlů. Traduje se o něm mnoho legend především pro jeho umrlčí kresbu na hrudi. Avšak také mnoho zvláštností z jeho života je zcela neobvyklých.

V přirozené klidové pozici si smrtihlava stěží všimneme. Zbarvením se podobá kůře stromů a také v průběhu dne obvykle na nějakém kmeni sedí. Odhalit ho přece jen může ostrý zrak sýkorek. Při silnějším vyrušení motýl prudce roztáhne obě př. křídla. Pronikavá, žlutočerná kresba zadních křídel a kroužkování zadečku v prvém okamžiku způsobí zastrašení a zaváhání útočníka. Tento moment stačí, aby smrtihlav ulétl. Žlutočerné kroužkování připomíná obrovského sršně. Let smrtihlava je rychlý a trhavý, na velké vzdálenosti přímočarý.

Stanoviště

Různý počet smrtihlavů létá každoročně přes Alpy na sever. Vzdálenost, kterou uletí, je závislá na počasí. V příznivých letech zalétávají jednotlivé kusy až na Island. Nepříliš velké ekologické nároky jsou určeny především potravní vazbou. Jako teplomilný druh však dává přednost nižším polohám a teplejším místům v pahorkatinách.

Rozšíření

Celá Evropa, ale jen jižně od Alp žije druh trvale. Přezimující kukly hynou při prvních mrazech. I populace žijící v Itálii jsou po studených zimách doplňovány příletem jedinců z jihu. Hlavní oblastí trvalého výskytu je Afrika a východním Středozemí. Protože lišaj smrtihlav je vynikající letec, překonává zřejmě Středozemní moře na široké frontě, nejen v úžinách při Sicílii, Gibraltaru nebo Malé Asii. Výskyt Početnost mimořádně kolísá rok od roku. Ve studených obdobích je přílet minimální, v teplých letech přilétá velký počet jedinců. Přesné zjišťování počtu migrujících smrtihlavů je neobyčejně obtížné, protože jsou aktivní teprve pozdě v noci. Početnost je možné odhadovat nepřímo podle množství později nalezených housenek a kukel nebo registrací motýlů ulovených do světelných lapačů při sledování zemědělských škůdců.

Motýl

Přílet motýlů z jihu probíhá v květnu a červnu. Následuje kladení vajíček a vývoj housenek a kukel. V mimořádně příznivých letech se mohou motýli líhnout z kukel v říjnu a listopadu.

Housenka

Červenec až září. Také housenky jsou aktivní v noci a vyskytují se ve dvou formách, hnědé a žlutozelené. Protože se s oblibou živí na květech a listech brambor, nejčastěji je nacházíme na bramborových polích, ale vždy jen jednotlivě. Snáze než housenku je někdy možné najít při sklizni brambor kuklu. Ke kuklení zalézá housenka do země, asi 20 cm hluboko, kde si vytváří komůrku. Dříve při ručním vybírání brambor bylo možné nacházet nápadné, až 10 cm dlouhé, černohnědé nebo červenohnědé, lesklé kukly. Avšak mechanizace zemědělství způsobila, že brambory se dnes sklízí skoro výhradně pomocí strojů, a tak nálezů kukel smrtihlava ubývá. Nalezenou kuklu však můžeme snadno vychovat v bytě. Přibližně po třech týdnech se vylíhne motýl. Když natáhne křídla, dá o sobě vědět po setmění charakteristickým pisklavým zvukem.

Hostitelské rostliny

Kromě brambor žijí housenky také na kustovnici cizí (Lycium barbarum), rulíku zlomocném (Atropa bella-donna) a mnoha dalších lilkovitých rostlinách (Solanaceae). Motýli navíc s oblibou sají med, proto vnikají do včelích úlů. Mnoho smrtihlavů však za to zaplatí životem. Když včely zjistí takového „zloděje", shluknou se a vetřelce zpravidla ubodají.

Poznámka

V nebezpečí může lišaj smrtihlav vydávat pisklavý zvuk, který vychází z jícnu.

Názvy ve světě

Lišaj smrtihlav

Anglicky: Death's-head Hawk-moth, Holandsky: Doodshoofdvlinder, Chorvatsky: Mrtvačka glava, Maďarsky: Halálfejes lepke, Německy: Totenkopf, Slovensky: Lišaj smrtkový, Španělsky: Esfinge de la calavera, Švédsky: Dödskallesvärmare

Mohlo by vás také zajímat

Lišaj paví okoLišaj topolovýLišaj lipovýLišaj šeříkovýLišaj svlačcovýLišaj borovýLišaj pryšcovýLišaj svízelovýLišaj vinnýLišaj vrbkový

Foto: http://www.picstopin.com

Podělte se s námi o názor na tento text →