Drvopleň hrušňový

Znaky

Délka př. křídla 1,6-3 cm. Samice podstatně větší (až 3,5 cm) než samec. Patří do stejné čeledi motýlů jako drvopleň obecný, i když vnějším vzhledem se od něho nápadně liší. Oba druhy mají však podobný vývoj, jejich housenky žijí ve dřevě listnatých stromů. Drvopleň hrušňový má základní barvu křídel bílou a po celé ploše obou párů křídel jsou v podélných řadách menší i větší modrošedé skvrny; šest takových skvrn je i na dorzální straně hrudních článků. Tykadla samců jsou do poloviny hřebenitá.

Stanoviště

Okraje smíšených a listnatých lesů zvláště v teplejších polohách, též ovocné sady, zahrady a parky.

Rozšíření

Téměř celá Evropa.

Výskyt

Jen místy v teplejších oblastech hojnější, jinde je drvopleň hrušňový zpravidla dosti vzácný.

Motýl

Začátek června až konec srpna, jen v jedné generaci jako všechny druhy, jejichž housenky se vyvíjejí ve dřevě nebo v kořenech rostlin (Cossidae a Hepialidae). Motýli jsou aktivní v noci a často přilétají ke světlu. Jinak žijí poměrně skrytým způsobem života, podobně jako housenky. Z místa, kde ve dne odpočívají, je vyrušováním nepřimějeme k tomu, aby odlétli. Samice klade vajíčka jednotlivě nebo v malých skupinách za pomoci dlouhého kladélka hluboko do štěrbin v kůře stromů.

Housenka

Po celý rok, protože housenka v podmínkách střední Evropy přezimuje dvakrát; vývoj začíná v srpnu a končí přibližně v květnu, kdy se housenka kuklí. Žije v tenčích kmenech a větvích podobným způsobem jako d. obecný; vyžírá nepravidelné chodby až 20 cm dlouhé, sama dorůstá délky nanejvýš 4-5 cm. Kukla je zčásti pohyblivá, před líhnutím se vysune přední částí těla z chodby a exuvie zůstane trčet ven i po vylíhnutí imaga. ´

Hostitelské rostliny

Často na jírovci, jasanu, jilmu, dubu, olši, vrbě, topolu, jabloni, hrušni a dalších listnatých dřevinách, uvádí se až 150 druhů.