Martináč hrušňový

Znaky

Délka př. křídla 5-7 cm. Největší motýl v Evropě. Na svrchní straně obou párů křídel jsou uprostřed velké, černě lemované oční skvrny. Kresba oka je tak dokonalá, že naznačuje uprostřed nejen zorničku, ale také imituje jakési klamné obočí. Tmavě černohnědé vnější pole obou párů křídel je na okraji široce světle lemované. U m. habrového a m. trnkového (Saturnia spini D. & S.) je vnější tmavé pole mnohem užší.

Stanoviště

Listnaté lesy v nižších polohách a lesostepi, též ovocné sady a zahrady.

Rozšíření

Jižní a střední Evropa, severní Afrika, na východ zasahuje do přední Asie. Ve střední Evropě jen ostrůvkovité rozšíření, severní hranice areálu prochází Dolními Rakousy, již. Moravou a Slovenskem; izolovaný výskyt v Polabí.

Výskyt

V jižní Evropě a lokálně i ve střední Evropě je dosti hojný; dokonce je znám i škodlivý výskyt v ovocných sadech. V posledních desetiletích však ve střední Evropě početnost druhu na většině lokalit silně poklesla a druh se stává vzácným.

Motýl

Květen až červen. Motýli jsou aktivní v noci a přilétají ke světlu. Někdy samec létá i za dne.

Housenka

Červen až srpen. Všechny housenky martináčů jsou pestře zbarvené a na celém těle mají nápadné bradavky s řídkými dlouhými chlupy. Barva bradavek je druhově specifická: u martináče hrušňového je světle modrá, u martináče habrového žlutá nebo růžová a u m. trnkového zlatožlutá.

Hostitelské rostliny

V přírodě žijí housenky na jasanech, vrbách, topolech, ale nejčastěji se s nimi setkáme na ovocných stromech, např. jabloních, hrušních, třešních aj. Před kuklením si housenka spřádá pevný hustý kokon hruškovitého tvaru a v něm kukla přezimuje.