Martináč habrový

Znaky

Délka předního křídla je 3,5 cm. Zbarvením a velikostí se martináč habrový dobře odlišuje od příbuzných druhů. Samec je podstatně menší než samice - a také odlišně zbarven. Má dlouze hřebenitá tykadla, intenzivní růžový odstín na předních křídlech a zadní křídla oranžově žlutá. Samice má základní barvu obou párů křídel šedou.

Stanoviště

Rašeliniště, řídké borové a smíšené lesy, výslunné stráně, vřesoviště. Zejména přirozené biotopy málo ovlivněné lidskou činností.

Rozšíření

Celá Evropa, na severu až do střední Švédská a Finska. V horách až do 2000 m. n. m.

Výskyt

Nehojný, jen místy je martináč habrový dosti hojný.

Motýl

Jedna generace od zač. dubna do konce května. Zatímco samice létá v noci a přilétá ke světlu, samec je aktivní ve dne za slunečního svitu; jeho let je rychlý, klikatý, takže ho stěží můžeme sledovat. Podobně jako u martináče bukového je možné příležitostně pozorovat, jak neoplozená samice, sedící někde v podrostu, láká vylučováním specifického feromonu samce, který její pachový signál i v nepatrné koncentraci zachytí za pomoci velmi citlivých sensorů na dlouze hřebenitých tykadlech. Nezřídka se stává, že kolem jedné samice poletuje současné několik samců.

Housenka

Květen až červenec. Housenky žijí zpočátku společně, ale později jednotlivé. Na tělních článcích mají v příčných řadách žluté nebo růžové bradavky s delšími chlupy. Před kuklením si spřádají mezi větvičkami nebo listy hustý zámotek hruškovitého tvaru, s otvorem směřujícím vzhůru. Tím motýl při líhnutí vylézá ven. Kukla přezimuje.

Hostitelské rostliny

Trnka, vřes, maliník, ostružiník, růže, krušina, vrba aj.