Martináč atlas

Martináč atlas (Attacus atlas) patří mezi největší noční motýly světa. Dospělci mohou mít rozpětí křídel kolem 25 centimetrů, u výjimečně velkých samic i více. Křídla jsou široká, kaštanově hnědá až rezavá, s okrovými pásy a nápadnými průsvitnými okénky. Špičky předních křídel mají nezvyklý tvar a kresbu připomínající hlavu hada. Samičky jsou obvykle mohutnější a mají větší zadeček plný vajíček, zatímco samci jsou štíhlejší a mají výraznější hřebenitá tykadla. Ta jim umožňují zachycovat pachové signály samic.

Rozšíření

Martináč atlas pochází z tropické a subtropické Asie. Žije v jižní a jihovýchodní části kontinentu, na některých ostrovech Indonésie i v dalších oblastech s vhodným podnebím. Vyhledává lesy, jejich okraje, zahrady a porosty s hostitelskými dřevinami. Není původním evropským motýlem a českou zimu by ve venkovním chovu bez odpovídající ochrany nezvládl. V České republice je zajímavý především pro specializované chovatele motýlů a veřejné motýlí expozice.

Housenky a rostliny

Hlavní příjem potravy je soustředěn do housenkového stadia. Housenky jsou mohutné, zelenavé až modrozelené a na těle mají masité, bělavě ojíněné výrůstky. Dorostlá housenka dosahuje délky přibližně deseti až dvanácti centimetrů. Přijímá listy řady dřevin a keřů: v přírodě mimo jiné citrusů, skořicovníků, guavy, manga či dalších tropických rostlin. Pro český chov je zásadní ještě před získáním vajíček zajistit dostatek vhodné, skutečně přijímané potravy. Podle původu konkrétní linie se osvědčují také některé dostupnější hostitelské rostliny, například ptačí zob; jejich přijímání však nelze předpokládat automaticky u každé housenky. Nové krmné větve nesmějí být chemicky ošetřené.

Od vajíčka k motýlu

Samice klade velké množství kulatých vajíček na listy hostitelské rostliny. Po přibližně jednom až dvou týdnech se líhnou drobné housenky, které začnou rychle přijímat potravu. Během několika svlékání prudce rostou a mění tvar i odstín těla. Délka vývoje závisí na teplotě, vlhkosti a kvalitě listů. Na konci larválního stadia si housenka zhotoví pevný hnědavý kokon, v němž proběhne přeměna v kuklu. Kukelní období může trvat několik týdnů, při nevhodném nebo sezonním režimu i podstatně déle. Čerstvě vylíhlý motýl potřebuje dostatek volného místa, aby mohl vyvěsit, roztáhnout a zpevnit křídla; bez toho může zůstat trvale deformovaný.

Chov v ČR

Při odchovu je důležitý čistý, vzdušný prostor s přiměřenou vlhkostí. Martináč atlas sice pochází z vlhkých oblastí, ale trvale zapařené prostředí bez větrání podporuje plísně a úhyny housenek. Krmné větve se pravidelně obměňují, zbytky listů a trus se odstraňují a hustota housenek se přizpůsobuje jejich růstu. Mladé larvy se snadno poškodí při nešetrném přenášení. Kukly potřebují klid a možnost přirozeného zavěšení. Dospělým motýlům se nabízí vysoké, prostorné síťované zařízení s vhodnými úchyty, aby mohli bezpečně lézt, pářit se a klást.

Dospělý martináč atlas již nepřijímá potravu: jeho ústní ústrojí není funkční. Žije ze zásob nashromážděných jako housenka, obvykle pouze několik dnů až zhruba dva týdny. Je proto důležité nepřeceňovat délku dospělého života a úspěšně sladit líhnutí samců a samic. Samice láká samce feromony a po spáření v krátkém čase klade vajíčka. Nejde o motýla určeného k dlouhodobému pozorování jednoho dospělce, nýbrž o druh, jehož nejdelší a nejvýživově náročnější etapou je růst housenek.

Ohrožení

Pro místní populace mohou být problematické změny lesních stanovišť a úbytek hostitelských rostlin. V chovu je třeba dávat přednost doloženým odchovům. Motýly ani jejich vývojová stadia nelze vypouštět do české přírody.