Hnědopáska dubová
Minucia lunaris
Hnědopáska dubová
Minucia lunaris
- Výskyt: Evropa, Asie, severní Afrika
- Délka před. křídla: 2,2-2,8 cm
- Rozmnožování: 1 generace ročně
- Hostitelské rostliny: Duby
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Lepidoptera - motýli
- Podřád: Glossata
- Infrařád: Heteroneura
- Nadčeleď: Noctuoidea
- Čeleď: Noctuidae - můrovití
- Podčeleď: Catocalinae - stužkonosky
- Tribus: Catocalini
- Podtribus: Ophiusina
- Rod: Minucia - hnědopáska
Asie
- Nadmořská výška: 940 m
- Povrch: sever rovinatý, střed kontinentu hornatý
- Teplotní pásy:
- Tropický: podnebí rovníkové, monzumové, kontinentální
- Subtropický: v zimě chladno, vlhko; v létě vedro, sucho
- Mírný pás: spadá většina kontinetu
- Subpolární pás: severní oblast
- Polární pás: nejsevernější oblast
- Teplota:
- Zima: až -50 °C (Sibiř)
- Léto: 5-35 °C
- Roční úhrn srážek:
- Nejvíce jih a jihovýchod: 2000-3000 mm
Znaky
Délka předního křídla 2,2-2,8 cm. Žlutobílá vnitřní a vnější příčka rozděluje tmavě nebo světle šedohnědé přední křídlo na tři základní plochy - vnitřní, střední a vnější pole. Při kořeni křídla je hnědá tečka. Také kruhová skvrna je naznačena jen tmavou tečkou a leží společně s tmavě ohraničenou a žlutohnědě vyplněnou ledvin, skvrnou ve středovém poli. Vnější pole je tmavší, rozdělené nepravidelně zubatou vlnovkou na dvě části: vnitřní s výraznějším hnědým odstínem a vnější tvořící hnědošedý lem křídla. Vnější okraj křídla je jemně vlnitý a mezi žilkami zdobený tmavšími hnědými skvrnkami. Zadní křídlo je hnědé nebo šedohnědé, s širokým, tmavším, ale ne příliš kontrastním pruhem. Šedohnědé zbarvení má také hlava, hruď i zadeček. Tykadla jsou u obou pohlaví poměrně dlouhá, nitkovitá.
Stanoviště
Hnědopáska dubová obývá výslunné a suché křovinaté stráně, lesní okraje, řídké listnaté lesy, zvláště doubravy a dubohabrové háje, exponované svahy říčních údolí, lesostepi.
Rozšíření
Evropa kromě severních oblastí, v severní části střední Evropy jen ostrůvkovité rozšíření, směrem k jihu početnost druhu narůstá a areál je více méně souvislý; v již. údolích Alp jen do 800 m. n. m. Malá a Přední Asie, severní Afrika.
Výskyt
Ve střední Evropě lokální, nehojný.
Motýl
Květen až červen, v teplých letech už od konce dubna. Motýl je velmi plachý. Podaří-li se nám ve dne motýla vyplašit, rychle ulétne a zmizí ve vegetaci. V noci přilétá ke světlu, a také zde se chová velmi neklidně. Dlouho poletuje z místa na místo, než se někde nenápadně usadí, avšak při sebemenším vyrušení obvykle rychle zmizí v temnotě.
Housenka
Konec června až srpen.
Hostitelské rostliny
Hnědopáska dubová hostuje pouze na dubech, housenka se živí měkkými, mladými listy a výhonky, často na nízkých, křovitých dubech.
Názvy ve světě
Hnědopáska dubová
Anglicky: Lunar Double-stripe, Holandsky: Grijs weeskind, Maďarsky: Nagy foltosbagoly, Německy: Braunes Ordensband, Polsky: Płochlica księżycówka, Rusky: Совка большая южная, Slovensky: Stužkavec hnedopásy, Švédsky: Grått ordensfly
Mohlo by vás také zajímat
Stužkonoska dubová, Hnědopáska pistáciová, Medovnice dubová, Kobylka dubová
Foto: http://www.fugleognatur.dk