Aktuálně: 5 568 inzerátů168 423 diskuzních příspěvků17 661 uživatelů

Medovnice dubová

Lachnus roboris

Medovnice dubová

Lachnus roboris

Medovnice dubová

  • Výskyt: Evropa
  • Velikost: 3,5-5 mm
  • Hostitelská rostlina: Dub
Medovnice dubová
Kam se řadí?

Medovnice dubová

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Hemiptera - polokřídlí
  • Podřád: Sternorrhyncha - mšicosaví
  • Nadčeleď: Aphidoidea - mšice
  • Čeleď: Aphididae - mšicovití
  • Podčeleď: Lachninae
  • Rod: Lachnus - medovnice
  • Podrod: Lachnus
Medovnice dubová
Kde žije?

Medovnice dubová

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 15.12.2014, 17:00
2 551 2 minuty čtení

Medovnice dubová je relativně velká, monocyklická mšice žijící v korunách dubů. Bezkřídlé samičky, dorůstající velikosti 3,5-5 mm, jsou lesklé, s tmavě hnědým až šedočerným zbarvením. Jejich dlouhé, tenké, žlutavě hnědé nohy nápadně kontrastují se zavalitým tělíčkem. Silné, kuželovité sifunkuly jsou krátké a černé. Tykadla jsou relativně dlouhá, světle žlutohnědá. Okřídlené samičky jsou velmi podobné. Jejich přední křídla jsou z velké části tmavě zakouřená. Nymfy jsou tvarem i zbarvením rovněž velmi podobné dospělcům. Medovnice dubová vytváří zpravidla velké kolonie, které mnohdy pokrývají celý povrch osídlených větví. Někteří jedinci se však zdržují samostatně a do kolonií se neshlukují. Přestože tato mšice neprodukuje nápadné voskové výpotky, její přítomnost prozradí silná produkce medovice, respektive medovici vyhledávající mravenci a černěmi porostlá medovice na listech, kůře či zemi pod korunami stromů.

Na jaře se z přezimujících vajíček, která mnohdy pokrývají celou větvičku, líhnou první nymfy – budoucí zakladatelky. Zakladatelky bez oplození rodí další pokolení živých nymf, z nichž se vyvíjejí bezkřídlé i okřídlené partenogenetické samičky. Okřídlené samičky se šíří na jiné větve v koruně stromu nebo na další, v okolí rostoucí duby, kde zakládají nové kolonie. Během léta se vyvine několik generací. Poslední pokolení je bezkřídlé a zakládá oboupohlavní generaci samců a samiček. V průběhu září a října, případně začátkem listopadu kladou oplodněné samičky žlutavě až oranžově hnědá vajíčka, která následně černají. Vajíčka jsou kladena v těsné blízkosti jedno vedle druhého na kůru mladých větví.

Medovnice dubová saje nejčastěji na mladých, 1–5 let starých větvích nejrůznějších druhů dubů. I když její rozsáhlé kolonie občas upoutají pozornost a vzbudí obavy, jejich poškození je zpravidla zanedbatelné. Drobné škody v podobě odumírání jednotlivých větévek mohou způsobit spíše na mladších dřevinách, kde však bývá větším problémem vzhledové poškození dřevin způsobené velkými plochami přítomných černí.

Mohlo by vás také zajímat

Stužkonoska dubováHnědopáska dubováKobylka dubová

Foto: http://www.joaquinrodriguezpiaya.es

Podělte se s námi o názor na tento text →