Lýkožrout menší

Hostitelskými dřevinami pro tento druh je smrk ztepilý (Picea abies) případně borovice kleč (Pinus mugo) a borovice limba (Pinus cembra).

Lýkožrout menší je 3,5–4,8 milimetrů dlouhý, hnědý až černý, dlouze válcovitý, dozadu mírně zaobleně zúžený. Na lesklé a silně tečkované zádi mají čtyři zuby, přičemž třetí zub shora je největší. Od Ips cembrae se liší téměř rovnými švy na tykadlové paličce a od Ips typographus zřetelně tečkovaným mezirýžím.

V našich podmínkách má dvě generace ve středních a nižších polohách, jednu v horských polohách. První rojení obvykle začíná cca v polovině května, druhé v červenci. Požerek je 3–7ramenný, matečné chodby jsou vlnovitě zprohýbané a převážně šikmé až podélné, znatelně zahloubené do dřeva. Stejně tak je ve dřevě patrná snubní komůrka. Larvové chodby jsou 3–5 cm dlouhé, v kůře. Mladí brouci hlodají plošné rozšířeniny kuklové kolébky nebo nepravidelné chodby. Staří brouci hlodají regenerační žír na konci svých matečných chodeb.

Lýkožrout menší osídluje spíše horní části kmene nebo kmeny s tenčí kůrou. Hojný zejména pod tenčí kůrou oslabených a čerstvě pokácených smrků ve vyšších polohách, pomístně se přemnožuje a to převážně po větrných a sněhových polomech.