Aktuálně: 4 342 inzerátů190 380 diskuzních příspěvků17 960 uživatelů

Vlnatka krvavá

Eriosoma lanigerum

Vlnatka krvavá

Eriosoma lanigerum

Vlnatka krvavá

  • Výskyt: Evropa
  • Velikost: 2 mm
Vlnatka krvavá
Kam se řadí?

Vlnatka krvavá

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Hemiptera - polokřídlí
  • Podřád: Sternorrhyncha - mšicosaví
  • Nadčeleď: Aphidoidea - mšice
  • Čeleď: Aphididae - mšicovití
  • Podčeleď: Pemphiginae
  • Rod: Eriosoma - vlnatka
  • Podrod: Eriosoma
Vlnatka krvavá
Kde žije?

Vlnatka krvavá

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 16.02.2015, 18:00
5 013 2 minuty čtení

Bezkřídlé živorodé samičky jsou zavalité, asi 2 mm dlouhé, rezavě až červenavě hnědé, narudlé až fialově červené, pokryté voskovými bílými výpotky. Na konci těla mají dlouhá vosková vlákna.

Přezimují larvy 1. a 2. vzrůstového stupně nebo samičky na kořenech jabloní i na kmenech ve štěrbinách borky. Na jaře vylézají po kmenech do korun stromů. Usazují se na větvích a počínají sát. Sají na dřevnatých částech stromů, na kmenech, větvích i kořenech, výjimečně na letorostech. Na starém dřevě sají zpravidla na kalusovém pletivu vytvořeném nad různými ranami. Vlnatka krvavá se množí jen parthenogeneticky a tvoří velké kolonie. Do roka se vyvine až 10 pokolení. Od června se okřídlené samičky rozlétají a jsou roznášeny větrem na další stromy.

Mnoho jedinců zahyne následkem silnějších zimních mrazů (např. -20°C po dobu 12 hodin nebo -25°C po dobu tří hodin). Množství mšic významně snižuje chalcidka, mšicovník vlnatkový Aphelinus mali.

V létě škodí vlnatka krvavá na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité povlaky, pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech rozmanitě utvářené nádorky, později infikované různými houbami. Větve se deformují a odumírají.

Názvy ve světě

Vlnatka krvavá

Chorvatsky: Jabučna krvava uš

Foto: http://www.wildaboutbritain.co.uk

Podělte se s námi o názor na tento text →