Aktuálně: 4 362 inzerátů188 658 diskuzních příspěvků17 945 uživatelů

Včela medonosná kraňská

Apis mellifica carnica

Včela medonosná kraňská

Apis mellifica carnica

Včela medonosná kraňská

  • Matka: 20-25 mm
  • Hmotnost: 175–240 mg
  • Potrava: Pyl, nektar
Včela medonosná kraňská
Kam se řadí?

Včela medonosná kraňská

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododělení: Protostomia - prvoústí
  • Kmen: Arthropoda - členovci
  • Podkmen: Hexapoda - šestinozí
  • Třída: Insecta - hmyz
  • Podtřída: Pterygota - křídlatí
  • Infratřída: Neoptera - novokřídlí
  • Řád: Hymenoptera - blanokřídlí
  • Podřád: Apocrita - štíhlopasí
  • Nadčeleď: Apoidea - včely
  • Čeleď: Apidae - včelovití
  • Podčeleď: Apinae - včely
  • Tribus: Apini
  • Rod: Apis - včela
Včela medonosná kraňská
Kde žije?

Včela medonosná kraňská

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 01.06.2014, 18:00
13 271 4 minuty čtení

Včela kraňská (Apis mellifica carnica) také nazývána jako kraňka, karnika nebo včela norická.

Současnost

V současné době je populace včely medonosné kraňské ohrožena zejména nedovolenými převozy včelích matek, případně včelstev, na území chovu kraňské včely z oblasti se zcela odlišným genotypem včel a následným křížením s místní včelou a šířením této populace cestou přirozeného páření. Jedná se zejména o snahu některých chovatelů o rozšíření včely tmavé v České republice. Snaha o amatérské vyzkoušení odlišných včelích plemen je posilována komerční reklamou a neseriózními články. V případě, že by došlo k bastardizaci populace včel, hrozí pokles užitkovosti a výraznému zvýšení výskytu agresivních včelstev. Zavlečením a křížením nových plemen se zvyšuje nebezpečí rozšíření nových kmenů patogenních mikroorganismů a parazitů. Važme si " kraňky" a podpořme její chov právě pro její jedinečné vlastnosti. Je velmi klidná a mírná při manipulaci, odolná vůči bakteriálním nákazám plodu atd. Uvědomme si preferenci čistokrevnosti včel, a podporu chovu včely kraňské, která vyniká svou mírnou povahou.

Rozšíření

Svůj původ odvozuje z Gorenska, hornaté severozápadní části Slovinska (Kraňsko). Dále zaujímá jihovýchodní Alpy, severní Balkán, údolí Dunaje, na severovýchod sahá až do Karpat. V současné době pronikla do střední i západní Evropy, rozchovává se i v Americe a v Austrálii.

Exteriér

Středně velká včela s dlouhými končetinami. Chitin je tmavý s častými výskyty kožovitě zbarvených okrajů nebo celého prvního zadečkového článku. Ochlupení je husté a krátké. Ochlupení trubců je šedé až hnědošedé. Ochlupené proužky tergitů zadečku jsou široké až velmi široké. Délka sosáku činí 6,4 až 6,8 mm. Loketní index dělnic je 2,3 až 3,0, trubců 1,8 až 2,3.

Vlastnosti

Rychlý až velmi rychlý jarní rozvoj, který končí u některých kmenů již v plném létě. Přezimuje velmi hospodárně. Zvýšená rojivost je známa jen u méně prošlechtěných kmenů. Má dobrý sběrací a orientační smysl, silnou energii letu, využívá dobře jak snůšku nektarovou, tak i medovicovou. Dobře opyluje i využívá snůšku z jetele lučního. Je velmi mírná a klidná při manipulaci s plásty. Je značně odolná vůči bakteriálním nákazám plodu. Málo tmeli. Má vynikající přizpůsobivost. Prof. Ruttner rozlišil u současné kraňské včely čtyři ekologické typy, a to typ alpský, karpatský, benátský a makedonský. Pro podmínky střední Evropy jsou vhodné však pouze typy alpský a karpatský. Z alpského typu z území dnešního Rakouska pocházejí nejznámější a nejrozšířenější kmeny „Sklenar“ z Mistelbachu, „Troiseck“ ze Štýrska a „Peschetz“ z Korutan. Včela kraňská je nejvhodnějším plemenem pro území celého našeho státu. Vzhledem k tomu, že původní areál jejího rozšířeni je ohrožen bastardizací jinými populacemi, je včela medonosná kraňská na území České republiky zařazena mezi genové zdroje.

Rozsah populace plemene

V české republice je kolem 60 tisíc včelařů, kteří ošetřují asi 600 000 včelstev. Tato populace se z větší části obnovuje volným pářením, částečně pak introdukcí materiálu z komerčních chovů matek s větší či menší kontrolou původu. Genetický profil včelstva je dán oplozenou matkou, která se dožívá 2 až 3 let, to představuje průměrnou obměnu asi 40 % matek ve včelstvech ročně. Z toho připadá na volné páření asi 70 %, tj.140 tis. jedinců, přičemž asi polovina jsou F1 dcery od matek s původem (35 %). Kolem 60 tis. matek (30 %) pochází z několika desítek šlechtitelských chovů s různou úrovní evidence a kontroly užitkovosti. Některé z těchto chovů (asi 10-15 %) využívají i přístrojovou inseminaci. Inseminovaných matek se ročně vychová kolem 3 tisíc (1%).

Názvy ve světě

Včela medonosná kraňská

Anglicky: Honey Bee, Dánsky: Honningbi, Chorvatsky: Pčela medarica, Italsky: Ape, Německy: Westliche Honigbiene, Rumunsky: Albină meliferă, Španělsky: Abeja europea

Mohlo by vás také zajímat

Včela medonosná vlašskáVčela medonosná tmavá

Foto: http://www.rutkies.de

Podělte se s námi o názor na tento text →