Tetřívek obecný

Znaky

Tetřívek obecný je pták velký jako domácí slepice. Černého kohoutka nelze zaměnit. Rád sedá na špičky nízkých stromů, příležitostně se tu zdržuje i zemitě zbarvená slepička. Od podobné slepičky bělokura rousného, která místy žije v témž prostředí, se slepička tetřívka odlišuje za letu zřetelně vykrojeným ocasem.

Prostředí

Od pradávna nezměněné bažinaté, rašeliništní a vřesovištní krajiny. Stav tetřívků ve střední Evropě nezadržitelně klesá a mnoho dlouho používaných tokanišť bylo opuštěno. Jen v klečovém stupni Alp je nízký stav ptáků poměrně stabilní. U nás se s ním setkáváme hlavně na Šumavě, v Českém lese, Novohradských horách a na Třeboňsku, nikde však není hojný.

Rozmnožování

Od konce února až do května se shromažďují kohoutci z dalekého okolí za ranního svítání na tradičních tokaništích a předvádějí zde svatební tance, při nichž se čepýří, chlubí se bílými podocasními péry a bojují spolu, až létá peří. Přitom vyluzují svérázné zvonivé a syčivé zvuky. Teprve až v dubnu se na tokaniště přikrádají zemitě zbarvené slepičky a nechají se zde „obšlápnouť obvykle hlavním kohoutkem. Nežijí v páru. V květnu sedí samička na 7 až 14 vajíčkách asi 25 dní. Z vajec vyklubaná mláďata nezůstávají na hnízdě, slepice je vodí a ve věku dvou týdnů jsou už schopna létat.

Potrava

Pupeny, semena, bobule, výhonky, hmyz a červi. V žaludku mají tetřívci vždy kamínky, které pomáhají rozdrtit semena jako mlýnské kameny.

Všeobecně

Tetřívek je stanovištní pták a ve svém hnízdišti zůstává i za tuhých vysokohorských zim. Občas se kříží s bažantem či tetřevem, kříženci jsou neplodní. V posledních desetiletích nastal v Českých zemích silný úbytek tetřívků, místy úplně vymizeli. Je to v prvé řadě důsledek změny prostředí (vysušování, těžba rašeliny, cestovní ruch atd.). Hlavní oblasti výskytu tetřívků jsou Krušné hory, Šumava. Český les, Třeboňsko, Tachovsko a Jindřichohradecko, menší počet tetřívků žije v Krkonoších, Orlických horách a Jeseníkách. Chladným a na sníh bohatým zimám se tetřívek nevyhýbá. Nechává se často sněhem zavát nebo přenocuje v „jeskyňkách" pod sně-hem, které si sám vyhrabává. Díky opeřeným běhákům může se na sněhu dobře pohybovat a v nouzi se jako tetřev obejde se smrkovým a borovicovým jehličím jako potravou.

Zcela nové nebezpečí hrozí tetřívkům a jiným ptákům od lyžařů a neukázněných letních turistů, v poslední době i od modelářů, kteří nechávají své rádiem řízené modely létat nad územím tetřívků bez jakéhokoli tlumení zvuku. Snad vidí ptáci v modelech letadel nějakého dravce, před nímž se zpočátku ukrývají, když se ale situace nelepší, ptáci nakonec zmizí.