Lori modrobřichý

Eos squamata

Lori modrobřichý

Eos squamata

Popis

Základní zbarvení je červené, límec na krku je fialově modrý, břicho a spodní ocasní krovky fialové, stejně jako lopatky s černým zakončením per. Černě lemovaná pera jsou i na velkých křídelních krovkách a letkách. Rýdovací pera jsou purpurově červená, zespodu hnědavá. Zobák je oranžovočervený, duhovka žlutá až oranžová, běhák šedý. Mladí mají na spodu těla pera s purpurovými lemy, na příuší a temeni s modravým nádechem. Křídelní krovky zelenější, duhovka hnědá.

Výskyt

Lori modrobřichý obývá ve volné přírodě Severní Moluky a ostrovy Gebe, Waigeo a Batanské.

Život v přírodě

Také tento lori, velice podobný lori modrouchému, zaletuje s oblibou na kokosové plantáže při pobřeží. Na kvetoucích stromech (např. r. Erythrina) se živí nektarem a na oblíbená místa se loriové sletují ze širého okolí. O hnízdění není mnoho známo.

Chov

Z červených loriů se lori modrobřichý do zajetí dostává asi nejčastěji. Byl chován již v minulém století, u nás dokonce v roce 1914 a znovu pak v roce 1979. První odchov v zajetí se podařil ve Francii v roce 1926 (uvádí se i 1927) Soudéemu. U nás ho první odchoval J. Begáň z Povážského Podhradí. Minimální rozměry pro pár jsou 100 x 40 x 50 cm. V celoročně vytápěných voliérách může hnízdit i přes zimní období, jak dokazují některé příklady ze zahraničí. Užívají se rozměrné budky, vysoké až 150 cm, s vletovým otvorem 8 cm. Na dno se dává vrstva vlhčí rašeliny.

Potrava

Kromě instantního krmiva ovoce, máčené piškoty a bílé pečivo, drobná zrna (proso, lesknice, oves, semenec) včetně máčeného a naklíčeného zrní, dětské kaše, zelené krmení atd.

Názvy ve světě