Aktuálně: 2 560 inzerátů • 293 013 diskuzních příspěvků • 19 880 uživatelů • Chat · 0 online

Lori horský

Trichoglossus moluccanus

Lori horský

Trichoglossus moluccanus

Lori horský (Trichoglossus moluccanus) je výrazně pestrý australský papoušek, jehož jídelníček je přizpůsoben především květům. Má sytě modrou hlavu, zelená křídla a hřbet, oranžovožlutou až červenou hruď a nápadně červený zobák. Někdy se označuje jako duhový lori, protože byl dříve spojován s rozsáhlým druhovým komplexem loriho mnohobarvého. Dnes jej řada klasifikací uznává jako samostatný australský druh.

Vzhled a hlas

Tento štíhlý papoušek měří zpravidla 26–30 cm a váží přibližně 75–157 g. Pohlaví se podle opeření určují obtížně, oba partneři mají podobnou kresbu. Dlouhý ocas usnadňuje obratný let mezi větvemi, zatímco silné prsty umožňují šplhání i zavěšování hlavou dolů. Na konci jazyka má zvláštní kartáčovité výběžky, jimiž přijímá tekutou potravu. Hejna se ozývají hlasitými pronikavými kontaktními hlasy; přítomnost loriů bývá slyšet dříve, než ptáky spatříme mezi listy. V okolí krmných stromů jsou velmi pohybliví a nezřídka odhánějí menší ptáky.

Australské prostředí

Lori horský pochází z východní a jihovýchodní Austrálie a Tasmánie. Obývá vlhčí lesy, pobřežní porosty, mangrovy, ale i parky, zahrady a městské aleje s kvetoucími stromy. Přizpůsobivost je výrazná zejména tam, kde během roku postupně kvetou různé dřeviny. Ptáci se mohou pohybovat mezi lokalitami podle nabídky nektaru a pylu. Mimo hnízdění se shromažďují ve velkých hejnech a využívají společná nocoviště. Ranní odlety a večerní návraty bývají hlučné, přes den však jednotlivé skupiny vyhledávají potravu rozptýleně. Zvířata pocházející z volné přírody nelze bez dalšího zaměňovat s chovanými populacemi v jiných klimatických podmínkách.

Nektar a pyl

Hlavní potravu tvoří nektar, pyl, květy a měkké plody, v menší míře také hmyz a jeho larvy. Při prohledávání květů přenáší lori pyl mezi rostlinami a může tak přispívat k jejich opylování. Speciálně upravený jazyk pomáhá potravu zachytit, neumožňuje však nahradit přirozený jídelníček běžnou suchou směsí semen pro papoušky. V lidské péči je důležitá vhodná kompletní nektarová směs určená pro lorie, doplněná čerstvými potravinami v přiměřeném složení. Sladké tekuté krmivo se rychle kazí, a proto vyžaduje velmi pečlivou hygienu nádob, častou výměnu a kontrolu zbytků. Pečivo s medem ani cukrová voda nepředstavují dlouhodobě vyváženou náhradu.

Hnízdění

Lori horský hnízdí především ve stromových dutinách, často ve vysoko položených částech starých stromů. Samec a samice si udržují párové pouto a brání prostor v okolí hnízda. Samice zpravidla snáší dvě bílá vejce; inkubace trvá přibližně 24–28 dní. Rodiče následně krmí mláďata vyvrhovanou potravou a po opuštění dutiny je ještě nějakou dobu doprovázejí. Doba rozmnožování se podle lokality liší a souvisí s nabídkou kvetoucích stromů. Mladí ptáci mají v porovnání s dospělými méně výrazné některé barevné znaky a postupně získávají plně vybarvený šat.

Chov v ČR

Pro chov loriho horského je nezbytná prostorná voliéra s bezpečným zázemím, větvemi k šplhání, sociálním kontaktem a možností každodenního letu. V české zimě musí mít vhodný chráněný temperovaný prostor. Vedle potravy je třeba počítat s tekutějšími výkaly, které jsou přirozeným důsledkem nektarového jídelníčku, a podle toho zvolit omyvatelné povrchy a snadno čistitelné vybavení. Velký důraz zasluhuje pravidelná kontrola kondice, zobáku a opeření. Lori horský není vhodný pro někoho, kdo očekává nenáročného papouška živeného pouze zrním. Jeho chov vyžaduje každodenní přípravu kvalitní stravy i důslednou hygienu.

Názvy ve světě

Lori horský

Latinsky: Trichoglossus moluccanus, Anglicky: Rainbow Lorikeet, Německy: Allfarblori, Polsky: Lorysa niebieskobrzucha, Francouzsky: Loriquet arc-en-ciel, Nizozemsky: Regenbooglori, Španělsky: Lori arcoíris, Italsky: Loricheto arcobaleno, Finsky: Sateenkaariluri, Portugalsky: Lóris-arco-íris

Mohlo by vás také zajímat

Ara horský,  Bělokur horský,  Bělořit okrový,  Bělořit šedý,  Bosenský horský kůň,  Čolek horský,  Guan horský,  Kamzík horský,  Klokan horský,  Konipas horský

Související obsah: Lori horský

Použitá literatura (3)
  1. Forshaw, J. M. (2010): Parrots of the World. Princeton University Press.
  2. Higgins, P. J. (ed.) (1999): Handbook of Australian, New Zealand and Antarctic Birds. Volume 4: Parrots to Dollarbird. Oxford University Press.
  3. Juniper, T.; Parr, M. (1998): Parrots: A Guide to Parrots of the World. Yale University Press.
Zdroje (3)
  1. zoobrno.cz/zvirata/trichoglossus-moluccanus
  2. zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat/154-zvirata-a-aha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat/154-zvirata-a-expozice/kam-v-zotolka-jizni
  3. ecoregistros.org/sheet/Trichoglossus-moluccanus-moluccanus
Lori horský
Foto: Krigore – přes Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.

Lori horský sbírá nektar na květenství banksie v australském Sydney.

Lori horský Základní informace

  • Délka: 26–30 cm
  • Hmotnost: 75–157 g
  • Výskyt: východní Austrálie a Tasmánie
  • Biotop: lesy, mangrovy, parky a zahrady
  • Zbarvení: modrá hlava, oranžová hruď, zelená křídla
  • Jazyk: kartáčovitý, přizpůsobený nektaru
  • Potrava: nektar, pyl, plody, drobný hmyz
  • Denní režim: denní, společenský
  • Hlas: výrazné pronikavé kontaktní volání
  • Hnízdo: dutina stromu
  • Snůška: obvykle 2 vejce
  • Inkubace: 24–28 dní
  • Pohlavní rozdíly: zbarvení pohlaví podobné
  • Dožití v chovu: až kolem 20 let
  • Chov: prostor, specializovaná nektarová výživa
  • Hygiena: častá výměna tekutého krmiva
Lori horský

Kam se řadí Lori horský

Taxonomie

  • Říše: Živočichové
    (Animalia)
  • Kmen: Strunatci
    (Chordata)
  • Podkmen: Obratlovci
    (Vertebrata)
  • Třída: Ptáci
    (Aves)
  • Řád: Papoušci
    (Psittaciformes)
  • Čeleď: Papouškovití
    (Psittaculidae)
  • Rod: Lori
    (Trichoglossus)
  • Druh: Lori horský
    (Trichoglossus moluccanus)
Lori horský

Kde žije Lori horský

Natural Earth v5.1.2, 1:110m, public domain. Broad illustrative regions, not species range boundaries. Equirectangular projection; South America split at 23.5 S, Russia at 60 E.

Austrálie

Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.

  • Původní oblast: východní a jihovýchodní Austrálie, Tasmánie
  • Přírodní biotopy: vlhké lesy, pobřežní porosty a mangrovy
  • Osídlená krajina: parky a zahrady s kvetoucími stromy
  • Potravní místa: květy blahovičníků, banksií a dalších rostlin
  • Nocování: společná nocoviště ve stromových porostech
  • Česká republika: nepůvodní druh, chov ve voliérách
dnes v 06:09
5 4 minuty čtení
Sdílet zvíře
Podělte se s námi o názor na tento text →