Klokan horský

Samci tohoto klokana jsou černohnědí, samice tmavošedé. Tento klokan žije v rozmanitém prostředí, ale dává přednost skalnatým výchozům, útesům a osamělým pilířům. Ve dne se klokan horský skrývá, na pastvu vychází pozdě odpoledne a vyhledává traviny a různé listy.

Říká se mu také euro nebo wallaroo, aby se odlišil od ostatních hnědých klokanů. Zaujímá zvláštní postoj s rameny a lokty přitisknutými k hrudníku a se zdviženým zápěstím.

Klokan horský dorůstá délky těla 80 centimetrů až 1,4 metrů, ocas se pohybuje od 60 do 90 centimetrů, hmotnost se u dospělých zvířat pohybuje mezi 15-22 kilogramy.
Klokan horský obývá ve volné přírodě téměř celou Austrálii; navštěvuje savany, pouště, ale i tropické a mírné lesy.

Australští farmáři vidí v klokanech především škůdce. Aby je zničili, otrávili farmáři vodu, takže v jedné oblasti v Západní Austrálii zahynulo během dvou měsíců 13 000 klokanů. Na jiné zase farmě otrávili během pěti let 90 000 klokanů a pobouřené noviny psaly: Symbol naší země krmíme strychninem. Dále farmáři věří, že mohou zahnat klokany ohněm. Také si myslí, že vypalováním se pastviny pohnojí. Vypalování však dobře snášejí nejodolnější, málo výživné trávy, které již chovaným ovcím nevyhovují, ale nenáročným klokanům stále postačují. Kvalita pastvin se tak neustále zhoršuje. Vypalování pastvin se nepodařilo vymýtit dodnes a má na svědomí také zničující lesní požáry.