Pes horský

Této statné šelmě se dříve říkalo liška patagonská. Pes horský má kropenatou šedou srst, rezavou hlavu, krk a uši a v podstatě kvalitní kožich, pro nějž byl loven. Byl také pronásledován jako škůdce domácích zvířat, protože občas ulovil jehně nebo drůbež. Hlavní potravou psa horského jsou však hlodavci, zajícovci, ptáci a jejich vajíčka a příležitostně i ovoce a bobule. Jako liška si pes horský zahrabává potravu, pokud je jí dostatek, nebo ji schovává pod kmeny a kameny. V Andách vystupuje až do výše 4 500 m a je značně proměnlivý. Bývá často zaměňován s jinými druhy svého rodu, kterých je nejméně

Pes horský dorůstá délky těla 60 centimetrů až 1,2 metru, ocasu 30-45 centimetrů, hmotnost se pohybuje od 3,7 až do 14 kilogramů.

Domovinou je pes horský v Andách a Patagonii na západě Jižní Ameriky; vyskytuje se zde v horách a na pampách.

Náleží do čeledi psovití. Psovití (Canidae) jsou většinou masožravci případně všežravci. Do této čeledi patří psi, vlci, lišky, kojoti a šakalové. Stejně, jako některé kočky, jsou všichni psovití prstochodci. Psovité šelmy jsou vytrvalé a velmi přizpůsobivé. Charakteristické je pro ně štíhlé tělo s dlouhýma nohama a dlouhým chlupatým ocasem. Psi jsou rozšířeni po celém světě, až na pár izolovaných oblastí jako je Nový Zéland, ovšem i tam člověk zatáhl domácí plemena psů.