Bloodhound – svatohubertský pes

Bloodhound (bladhaund) je honič, jehož geneze sahá až do sedmého století, kdy byl šlechtěn mnichy v klášteře svatého Huberta z parforsních honičů, proto je také nazýván jako Svatohubertský pes. V Anglii a v Americe je šlechtěn jako výstavní plemeno s extrémně přehnanými znaky, ke kterým patří kůže složená do záhybů a visící víčka.

Bloodhound je výborný honič s vynikajícím čichem, původně využívaný ke koňským štvanicím lovců na černou zvěř, později využívaný i k mantrailingu (prát na lidské stopě) a myslivecky jako barvář. Vždycky raději lovil, než zabíjel.

Svatohubertský pes je mírný, klidný a odevzdaný pes, který se k lidem chová přátelsky; k cizím psům je nesnášenlivý. Není ochoten se podřizovat a výcvik není snadný. Jako strážný a ochranný pes se Bloodhound nehodí. Při práci na stopě je mimořádné precizní, vytrvalý a cílevědomý.

Sebevědomý bloodhound odvádí cílevědomou práci, při které se ovšem nedá snadno řídit a ovlivňovat Pří jeho výchově je třeba dbát na to, aby při prosazován své dominance nesklouzl k agresivitě. S oblibou přijímá práci, která jakýmkoliv způsobem souvisí s vyhledáváním. Svatohubertský pes nemá rád nečinnost! Péče o srst tohoto plemene je minimální.