Čolek horský

Znaky: Středně velký tmavý čolek s plochou a širokou hlavou, silným tě lem, krátkými končetinami, ze stran zploštělým ocasem a v době suchozemského života se suchou, sametu podobnou, často jemně zrnitou kůží. Exempláře žijící ve vodě, zvláště k rozmnožování připravení samečkové, mají kůži hladkou. Mimo dobu rozmnožování je hřbetní strana těla šedá až černavá, často matně skvrnitá, břišní strana těla je žlutooranžová až ohnivě červená. Svatební šat samečků: Hřbetní strana těla šedá až světle šedá, často i modrošedá až jasně světle modrá s kresbou nebo bez ní. Středem hřbetu se táhne asi 2 mm vysoký žlutočerný lem, začínající mezi očima a pokračující na ocase jako tmavá řada skvrn. Pod ním je zóna blankytně modrá, hraničící se žlutooranžovou až ohnivě červenou břišní stranou. Ocas má značně široký kožní lem a více či méně výrazný modrobílý pruh.

Samičky: Hřbet má zelenavou, světle nebo tmavě šedou až černou barvu, často výrazně mramorovanou. Břicho je zbarvené jako u samců. Celková délka: samečkové asi 80 mm, samičky až 110 mm.

Samičku čolka horského lze zaměnit s čolkem velkým, nemá ale nikdy na břiše skvrny. Naproti tomu má čolek velký na břiše nápadné černé skvrny.

Rozšíření: Na severozápadě od jižního Dánska, na jihovýchodě po Rumunsko a Bulharsko a od střední Francie po Řecko. Vyskytuje se v izolovaných oblastech. na Pyrenejském poloostrově a v severní. Itálii, nežije ale v Irsku a Anglii. Tvoří mnoho velmi zajímavých poddruhů.

Prostředí: Vyskytuje se sice i v nížině, především však žije v podhůří a v horách. Vystupuje do nadmořské výšky až 3000 m. Rád obývá biotopy v blízkosti vod, jako jsou např. vegetací bohatá údolí potoků a světlé listnaté lesy. Vyžaduje stojaté a pomalu tekoucí vody, v nichž se rozmnožuje. V jižních oblastech žije ve znač ně vysokých polohách. Zde je hojný v neobhospodařovaných krasových oblastech chudých na vegetaci.

Způsob života: Během života na souši je nočním živočichem. Za dne zůstává čolek horský ukryt v různých úkrytech, např. pod kameny nebo pod mechem, zvláště rád pod trouchnivějícími kmeny a v dutinách mezi kořeny stromů. V období rozmnožování ve vodě osídluje hlavně chladné vody jako jsou tuně a rybníky v oblasti listnatých lesů, úseky pomalu tekoucích horských potoků s klidnou vodou a velmi chladná horská jezera. Vyskytuje se však i v prosluněných místech ve vodě, najdeme jej v meandrujících příkopech na horských lukách (např. v Bosně/Hercegovině) a žije i v kalných, často téměř 20 m hlubokých, skotem neustále navštěvovaných vodních prohlubních (Černá Hora), které se v nekrytých polohách přes den silně zahřívají a v noci drasticky ochlazují. Čolci z takových míst dorůstají pravidelně menších velikostí a v důsledku přizpůsobení extrémnímu prostředí jsou zbarveni na hřbetě světle hnědě. Čolek horský žije na mnoha místech ve společnosti čolka obecného a čolka velkého, skokana skřehotavého a kuňky žlutobřiché, často i s nepřáteli jako jsou oba evropské druhy sladkovodních želv a užovka obojková. Ve vysokých polohách Šumavy osídluje často tytéž vody jako skokan hnědý. Vodní populace jsou zpravidla vystaveny mnohem většímu nebezpečí než pozemní formy, žijící v úkrytech a aktivní v noci. Živí se jimi velký vodní hmyz, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci i savci. V klimaticky příznivých podmínkách se čolci horští vydávají do vody k páření ihned po procitnutí ze zimního spánku. Během 10-14 dnů se už rozmnožují. Protože se často vyskytují ve vodách nezarostlých rostlinami se světlým dnem, můžeme je lépe pozorovat než jiné druhy. Stejně jako je tomu u čolka obecného shromažduje se okolo jedné samičky často větší počet samců.

Mohlo by vás také zajímat

Ara horský,  Papoušek horský (kouřový),  Pyrenejský horský pes,  Pačolek čínský,  Čolek mramorovaný,  Čolek ohňobřichý,  Čolek žlutobřichý,  Bělokur horský,  Rejsek horský,  Kos horský