Bosenský horský kůň

Historie

Pochází z území bývalé Jugoslávie a má mnoho společných znaků s huculy a poníky. Vznikl pravděpodobně křížením tarpana a koně Przewalského. Později ho Turci křížili s arabskými plnokrevníky, ale tím bosenský horský kůň ztratil mnoho svých užitečných vlastností. Proto byli do chovu znovu zařazeni tarpani a plemeno bylo obnoveno. Od 20. století se provádí selektivní chov.

Povaha

Bosenský horský kůň je velmi odolný a vytrvalý poník. Také vyniká otužilostí i ovladatelností. Jsou to velmi poslušná zvířata s klidným temperamentem.

Stavba těla

Na první pohled nesou znaky primitivních koní. Hlava je těžká s rovným profilem, uši jsou malé. Krk je krátký a svalnatý, hřbet rovný, záď skloněná s nízko posazeným ohonem. Končetiny jsou suché, pevné, kopyta velmi kvalitní.

Srst může být kterékoliv barvy kromě strakáčů, výška v kohoutku je 130 - 145 cm.

Využití

Díky selektivnímu chovu jsou tato zvířata velmi kvalitní a dají se využít v zemědělství při obdělávání půdy i jako tažní koně do těžko přístupných terénů. Jdou dobrými soumary i jezdeckými koňmi.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.

Mohlo by vás také zajímat

Ara horský,  Papoušek horský (kouřový),  Pyrenejský horský pes,  Kuňka žlutobřichá,  Kuňka východní,  Bělokur horský,  Rejsek horský,  Kos horský,  Konipas horský,  Norický kůň - Norik