Aktuálně: 4 340 inzerátů189 164 diskuzních příspěvků17 953 uživatelů

Pisila čáponohá

Himantopus himantopus

Pisila čáponohá

Himantopus himantopus

Pisila čáponohá

  • Výskyt: Afrika, Asie, Austrálie, Amerika
  • Velikost: 36 cm
  • Hmotnost: 140-220 g
  • Počet vajec: 4 ks
  • Inkubační doba: 25-26 dnů
  • Potrava: Pulci, brouci, ploštice
Pisila čáponohá
Kam se řadí?

Pisila čáponohá

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Charadriiformes - dlouhokřídlí
  • Čeleď: Recurvirostridae - tenkozobcovití
  • Rod: Himantopus - pisila
Pisila čáponohá
Kde žije?

Pisila čáponohá

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 15.12.2014, 17:50
3 626 4 minuty čtení

Znaky

Pták, který připomíná miniaturního čápa, proto se mu ve španělštině říká „Cigunuela", tj."čápeček". Je dlouhý asi 36 cm, asi jako holub. Pisily si nemůžeme splést s jinými ptáky, mimoto můžeme dokonce v terénu rozpoznat i jejich stáří a pohlaví. Staří samečkové mají ve svatebním šatu leskle černá křídla, týl a strany hlavy jsou černé. S postupujícím věkem jsou černé partie na hlavě stále menší a na peří na hrudi se může objevovat růžový nádech. Samice má ve svatebním šatu horní stranu těla černohnědou, hlava a týl jsou bílé. Mladí ptáci mají během prvního podzimu tmavohnědý hřbet, pera na hřbetě mají hlínovitě zbarvenou konturu. Žlutočervené nohy mladých ptáků se s věkem zabarvují do cihlové červeně.

Prostředí

Pisila čáponohá hnízdí v tropických oblastech Starého i Nového světa. Na východě přechází do jednobarevné černé formy. Dává přednost mělkým vodám s volnými břehy, bahnitým dnem a roztroušenými rákosovými a ostřicovými porosty. Snáší přitom jak sladkou, tak i brakickou či hořkou vodu, vyhýbá se však většinou mořským pobřežím. Ve Středomoří je typickým ptákem lagun. Rozvoj rýžovišť jí vytvořil na zaplavených rýžových polích nové životní prostředí. V Egyptě žije krotce na zabahněných vesnických tůních, kde se denně koupají bůvoli.

Odedávna dochází ve střední Evropě k četným návštěvám těchto ptáků, v poslední době stále častějším. Důvodem těchto invazí mohou být suché roky ve Středomoří, jež mnoho ptáků donutí opustit svá hnízdiště. Existují zprávy o pokusech o zahnízdění severně od Alp až po pobřeží Severního moře, avšak úspěchy takového hnízdění jsou slabé a dosud nedošlo ve střední Evropě ke skutečně trvalému hnízdění. Do České republiky se pisily zatoulávají jen vzácně.

Pisily čáponohé se severních hnízdišť jsou tažní ptáci přezimující jednak v tropech, jednak také i v jižním Středomoří. Na hnízdištích se objevují v dubnu a v květnu a odtahují odsud v srpnu.

Rozmnožování

Pisily hnízdí většinou v řídkých koloniích. Hnízda jsou na suchých místech bažinatého kraje, s oblibou je budují na plochých ostrůvcích nebo na malých výběžcích souše. Na rozdíl od hnízd ostatních zdejších ptáků jsou poměrně rozlehlá a pečlivě upravená, takřka nikdy neskrytá. Spodní část hnízda tvoří větvičky nebo stébla a může být vysoká až 6 cm. Hnízdní jamka je vystlána jemnějším materiálem. Většinou 4 vejce jsou olivově zelená až popelavě šedá a jemně červenohnědě skvrnitá, dlouhá asi 44 mm. Jsou uložena zašpičatělým koncem dovnitř hnízda. Hnízdění se může protáhnout po delší čas. Začátek snůšky je od poloviny května do poloviny června, sezení trvá 25 až 26 dnů. Když se přiblížíme ke kolonii pisil, vylétají všichni staří ptáci ze všech hnízd několik set metrů proti vetřelci a několikrát jej obletují s hlasitým křikem, podobným štěkotu malého psíka: „huit...tuitt...". Pak ptáci v určité vzdálenosti přistanou a dál křičí. Jejich let je pomalý a třepetavý. Přitom je krk poněkud zatažen, zobák míří šikmo dolů a dlouhé nohy jsou nataženy vzad.

Mláďata mají pískově zbarvené prachové peří s nepravidelnými řadami černých skvrnek na hlavě a na ramenou. Do chvíle, kdy ve stáří asi 4 týdnů jsou schopna letu, žijí mláďata velice skrytě. Po vyhnízdění staří ptáci pelichají a získávají zimní šat.

Potrava

Pisila čáponohá se může brodit tak hluboko, jako žádný jiný bahňák. Využívá toho, když hledá potravu, přičemž jde často do vody až po břicho. Loví plovoucí a plazící se živočichy jako žabí pulce, vodní ploštice, brouky a larvy chrostíků.

Názvy ve světě

Pisila čáponohá

Anglicky: Black-winged Stilt, Finsky: Pitkäjalka, Francouzsky: Échasse blanche, Holandsky: Steltkluut, Chorvatsky: Crvenonoga vlastelica, Islandsky: Háleggur, Italsky: Cavaliere d’Italia, Maďarsky: Gólyatöcs, Německy: Stelzenläufer

Foto: http://www.theguardian.com

Podělte se s námi o názor na tento text →