Aktuálně: 6 450 inzerátů160 571 diskuzních příspěvků17 557 uživatelů

Břehouš rudý

Limosa lapponica

Břehouš rudý

Limosa lapponica

Břehouš rudý

  • Výskyt: Eurasie, Amerika
  • Velikost: 38 cm
  • Hmotnost: 160-300 g
  • Počet vajec: 4 ks
  • Inkubační doba: 21 dnů
  • Průměr kroužku: 5,8 mm
  • Potrava: Červi
Břehouš rudý
Kam se řadí?

Břehouš rudý

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Charadriiformes - dlouhokřídlí
  • Čeleď: Scolopacidae - slukovití
  • Rod: Limosa - břehouš
Břehouš rudý
Kde žije?

Břehouš rudý

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 15.12.2014, 17:50
2 950 5 minut čtení

Znaky

Pták velký zhruba jako hrdlička, dlouhý 38 cm. Od velmi podobného břehouše černoocasého se břehouš rudý liší výrazně vzhůru zahnutým zobákem, poněkud kratšími nohami, menší velikostí a především úzkým černě a bíle páskovaným ocasem. Ptáci ze západu Eurasie mají obvykle 8, ptáci z východní Sibiře 9 až 10 tmavých příčných pásků. Bílý pruh na křídlech, patrný za letu u břehouše černoocasého, chybí břehoušovi rudému. Tmavé ruční letky se ostře odrážejí od světlejších letek ramenních. Ve svatebním šatu jsou krk a hruď ptáků rezavě červené. Pruhované příčně uspořádané skvrny na břiše a bocích jsou na rozdíl od břehouše černoocasého jen nezřetelné nebo chybí vůbec. Mladí i staří ptáci v prostém šatu jsou nenápadně šedohnědí a jejich spodní strana těla je světlejší.

Samičky můžeme od samečků odlišit podle délky zobáku - jejich zobáky jsou v průměru o 2 cm delší. Břehouši rudí hnízdí už během druhého léta, kdy mají ještě nenápadný šat mladých ptáků. Odpočívají s krkem složeným do „S", jejich tělo je v téměř vodorovné poloze. Když zpozorní, krk natáhnou. Jejich chůze je odměřená ale rychlá, dobrovolně též plavou a přitom potrhávají hlavou. V nouzi se také potápějí.

Břehouši rudí táhnou společně v hejnech, která provádějí současně všechny obraty. Když letí, je slyšet jejich kontaktní volání, které zní jako „ké" nebo „jak". Když přistávají, povznesou se, natáhnou dlouhé nohy dopředu a brzdí několikerým mávnutím křídel teprve, když si sedají. Jednotliví břehouši rudí nejsou příliš plaší a dovolí člověku, aby se jim přiblížil na 5 nebo 10 metrů. Čím větší je ale jejich hejno, tím dříve odlétá.

Prostředí

Břehouš rudý nahrazuje na severu břehouše černoocasého, je od něj však oddělen pásmem jehličnatých lesů, kde se žádný z obou druhů nevyskytuje. Hnízdí v rozlehlých slatinách a bažinatých úsecích vřesovištního pásma a pásma zakrslých bříz, často i na velkých bažinných komplexech severského pásma jehličnatých lesů. Jeho areál se táhne přes celou Euroasii a částí Aljašky, nezasahuje však do ostatních částí arktické Severní Ameriky. Břehouši rudí z Aljašky nehnízdí v Americe, která leží blíže, ale táhnou spolu s východoasijskými ptáky podél asijských pobřeží na jih a přilétají až do Austrálie a na Nový Zéland.

Břehouš rudý je ve své hnízdní oblasti skutečně řídce se vyskytující pták, protože však žije na obrovském území, shromažďuje se za tahu do značně početných hejn. Odhaduje se, že přes západní Evropu táhne na podzim asi 300 000 břehoušů rudých. Přitom sledují až na málo výjimek mořské pobřeží. Létají za dne i v noci a ve formacích tvaru V. Od konce srpna se objevují první cestovatelé na pobřežích Německa. Nejdříve přilétají jen staří ptáci, o několik týdnů později následují ptáci mladí. Odpočívají často v obrovských hejnech v písčitých a bahnitých mělčinách v úsecích, chráněných před vlnobitím. Za přílivu se stahují zpět na místo, kam dosahuje nejvyšší příliv. Zde se zabývají po několik hodin čištěním peří, za odlivu si hledávají svou potravu. Menší část přezimuje na pobřeží Severního moře, většina táhne dále až do západní Afriky. Četní břehouši rudí létají až do jižních moří.

Rozmnožování

Hnízdo umísťují v nejnižší vegetaci, kde má hnízdící pták volný rozhled. Je-li vyrušen, brzy a tiše hnízdo opustí a pak obletuje s křikem vetřelce. Místy hnízdí více párů řídce pohromadě. Vejce se značně podobají vejcím břehouše černoocasého a také mláďata v prachovém peří nejsou od mláďat příbuzného druhu k rozeznání. Hnízdění probíhá v červnu a začátkem července, na 4 vejcích sedí především samec přes 21 dnů. Oba rodiče vodí svá mláďata.

Potrava

Vypíchávají potravu z měkké bažinné půdy a z bahna. Nejúspěšněji hledají potravu v mělčinách. Brodí se až po břicho, pak potápí hlavu a krk až do vody hluboké 16 cm. Špička zobáku je pohyblivá a může kořist stisknout a vytáhnout, aniž by pták musel otevřít celý zobák. Je-li kořist zabahněná, ptáci ji krátce omyjí ve vodě. Hlavní potravou břehoušů rudých jsou červi.

Názvy ve světě

Břehouš rudý

Anglicky: Bar-tailed Godwit, Finsky: Punakuiri, Francouzsky: Barge rousse, Holandsky: Rosse grutto, Chorvatsky: Riđa muljača, Islandsky: Lappajaðrakan, Italsky: Pittima minore, Maďarsky: Kis goda, Německy: Pfuhlschnepfe

Mohlo by vás také zajímat

Amazoňan vínorudýStepník rudýHýl rudýBřehouš černoocasýKlokan rudýNorník rudý

Foto: http://enfo.agt.bme.hu

Podělte se s námi o názor na tento text →