Běluha mořská

Charakteristika

Délka těla 4-5 m, maximálně 6 m. S výjimkou okolí očí je na celém těle bílá, a proto nezaměnitelná s jinými druhy kytovců. Mláďata jsou zpočátku šedivá, později skvrnitá. Čelo je vyklenuté, nevytváří se zobák. Prsní ploutve jsou široké a zaoblené. Nad nimi je náznak krku a teprve pak stoupá hřbet v-pozvolné křivce. Hřbetní ploutev chybí nebo se objevuje jen jako malý hrbol na středu hřbetu. Ocasní ploutev je na středu hluboce vykrojená. Do stran vybíhá šikmo. V každé polovině čelisti je 8-10 zubů, které jsou kuželovité a přibližně 6 cm silné. Samci jsou obecně větší než samice.

Výskyt

Pobřežní vody arktických oceánů, kde krouží běluhy okolo plovoucích ker. Jakmile se uvolní led na severních pobřežích Grónska, severní Sibiře nebo Aljašky, objevují se běluhy ve skupinách a pronikají kilometry daleko do řek ústících do Severního ledového oceánu. Podobně se chovala běluha mořská, která se objevila v ústí Rýna 15. května 1966 a která plavala měsíc 400 km proti proudu a opět zpět do moře.

Způsob života

Běluhy plavou pomalu, asi 10 km/h. Potápějí se jen v mělkých vodách, kde se živí sépiemi, sledi a dalšími rybami. Mají dobře vyvinutý sonarový systém, výtečný sluch a jsou schopny nalézt kořist i ve velmi kalné vodě. Většinou táhnou v malých skupinách a vypadají v arktických vodách jako kusy tajícího ledu. Březost trvá asi rok, matky kojí mláďata 6 měsíců. Ve 4-5 letech mláďata dospívají. Běluhy se dožívají asi 20 let.