Aktuálně: 5 070 inzerátů172 710 diskuzních příspěvků17 723 uživatelů

Vranka mořská

Myoxocephalus scorpius

Vranka mořská

Myoxocephalus scorpius

Vranka mořská

  • Výskyt: Severovýchodní Atlantik, Barentsovo a Bílé moře
  • Délka těla: 60 cm
  • Potrava: Korýši, rybí jikry a plůdek, ryby
Vranka mořská
Kam se řadí?

Vranka mořská

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Podříše: Eumetazoa
  • Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
  • Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Podkmen: Vertebrata - obratlovci
  • Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
  • Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
  • Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
  • Řád: Scorpaeniformes - ropušnicotvaří
  • Čeleď: Cottidae - vrankovití
  • Rod: Myoxocephalus - vranka
Vranka mořská
Kde žije?

Vranka mořská

Severní Amerika

  • Nadmořská výška: 730 m
  • Povrch: hornatý, vysočiny i roviny
  • Teplotní pásy:
  • Arktický: srážky 300 mm, teploty pod nulou
  • Subarktický: srážky 300 mm, teploty kolem nuly
  • Humidní, mírně studený pás: 10 °C
  • Humidní, středně teplý pás: 20 °C
  • Tropický: nad 20 °C
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Teplota:
  • Nejvyšší: 27,6 °C
  • Nejnižší: -19,1 °C
Chov Zvířat 29.02.2024, 21:09
41 2 minuty čtení

Znaky: Silné kuželovité tělo s velkou, širokou hlavou (na temeni s podélnými kýly). Široká koncová ústa v koutcích bez vousů. Přední skřelová kost se 3 (zřídka 4) krátkými trny, horní trn je kratší než průměr oka. Skřele široké, jejich kůže (na spodní straně) je srostlá. Hladká kůže bez šupin. Nad a pod hladkou postranní čárou je asi 35 kostěných hrbolů. Dvě hřbetní ploutve, v 1. je 7-11 tvrdých, ve 2. 14-17 měkkých paprsků. Řitní ploutev, posazená proti 2. ploutvi hřbetní, má 10-14 měkkých paprsků. Prsní ploutve jsou velké a vějířovité, u samečků v době tření s hákovitými trny na horní straně. V břišních ploutvích je 1 paprsek tvrdý a 5 měkkých. Plynový měchýř není vyvinut.

Zbarvení: Různé v závislosti na prostředí, většinou šedé nebo hnědavé s tmavými skvrnami na hlavě a hřbetě. Boky žlutě až bíle skvrnité, břišní strana samců je žlutavá, samic oranžová. Světlé ploutve jsou tmavě pruhované a tečkované. Samci, připravení ke tření, mají břicho měděně červené a bíle skvrnité.

Délka: Nejvýše 60 cm (Arktida).

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik, Barentsovo moře a Bílé moře po Biskajský záliv. Severní moře, kanál La Manche, Balt. Četné místní formy. Poddruh M. s. groenlandicus (severozápadní Atlantik). Na měkkém bahnitém a kamenitém dně i mezi vodním rostlinstvem, v jižní oblasti rozšíření v hloubce 2-25 m, na severu až do hloubky 250 m. Vniká i do brakických vod příbřežních jezer a říčních ústí.

Způsob života: Ryba dna, v létě blíže u pobřeží než v zimě, dobře maskovaná při vyhlížení kořisti. Tře se od října do března. Po vnitřním oplození (kdy samec přidržuje samičku prsními a břišními ploutvemi) klade samice jikry v malých chomáčích na kameny nebo chaluhy a samec je hlídá. Vývoj embryí trvá asi 5 týdnů. Když larvy dosáhnou délky asi 2 cm, začínají žít u dna.

Potrava: Korýši, rybí jikry a plůdek, malé ryby.

Mohlo by vás také zajímat

Kajka mořskáKajka mořskáVranka obecnáVydra mořskáBěluha mořskáJehlička mořskáVranka buvolíVranka norskáParma středomořskáVranka pruhoploutvá

Podělte se s námi o názor na tento text →