Velššpringršpaněl

Velššpringršpaněl je slídič, původem z Walesu, který se odvozuje od středověkých francouzských ptačích psů. Za samostatné plemeno uznán v roce 1902.

Velššpringršpaněl je dnes využíván převážně jako lovecký a doprovodný pes.

Charakterově je Velššpringršpaněl radostný, přátelský a živý pes, který je i velmi příchylný a vázaný na osobu majitele. Je vždy připravený si hrát a žertovat. Je to nezdolný a dobromyslný pes, který se projevuje neodolatelným šarmem. Je ale i vášnivým lovcem a velkým milovníkem vody. Ochotně a vytrvale pronásleduje skoky zvěř, upozorňuje na ni a po jejím zastřelení aportuje, a to i z vody.

V rodině je Velššpringršpaněl chován jako doprovodný pes, který ovšem nezapomíná na svou dědičně fixovanou loveckou vášeň, jeho jemný nos je proto stále na lovu. Pokud budeme velššpringršpaněla správně vychovávat, nebude ani mít potřebu vydávat se na lov na vlastní pěst. Předpokladem je důsledná, ale citlivá výchova a jednoznačné vedení, které ovšem může pes kdykoliv neagresivním způsobem zpochybnit. „Velš“ vyžaduje dostatek smysluplného zaměstnání a mnoho pohybu. Není to proto žádný pes pro domácí kanape nebo pohodlného majitele. Jeho hladká a dlouhá srst vyžaduje po majiteli tohoto plemene pouze minimální péči.