Pavián guinejský

Tento druh již patří do nadčeledi úzkonosých, tedy mezi opice Starého světa, do početné čeledi kočkodanovitých s asi 80 druhy. Od předchozích druhů se liší úzkou nosní přepážkou, prsty s plochými nehty, protistojnými palci a tím, že nemají chápavý ocas. Pavián guinejský tvoří obvykle tlupy o čtyřiceti zvířatech, ale ani 200 kusů pohromadě není žádnou výjimkou. Samci jsou větší než samice a v rámci tlupy r nají harémy, aniž by se spolu potýkali. Jen samice se někdy pokoušejí svádět samce z jiné skupiny.

Mláďata se zprvu zavěšují na matčinu hruď a později, po několika týdnech, jezdí matce na hřbetě. Paviáni jsou všežraví, konzumují tuhé kořínky i šťavnaté ponravy a vajíčka a loupí i zemědělské produkty. Jednou rukou trhají ovoce, oběma hrabou v zemi při hledání kořínků a potravu drtí rukama i zuby.

Pavián guinejský dorůstá délky těla kolem 76 centimetrů, ocasu 56 centimetrů, hmotnost kolísá v rozmezí 10-19 kilogramů.

Pavián guinejský obývá ve volné přírodě západní Afriku; kde navštěvuje savanové a galeriové lesy a křoviny.

Tento druh patří k menším paviánům, je méně známý a má také menší okrsky než velké druhy paviánů.

Samice se páří s jedním i více samci většinou na odpočinkovém stromě. Často přitom dochází k zápasům a pádům ze stromu, v boji o potomstvo vítězí nejšikovnější samec. Období říje trvá 29 dnů. Po 170 až 173 dnech se zpravidla rodí jedno mládě tmavě hnědého zbarvení, vážící asi 550 až 800 g. Po narození je zcela závislé na matce do doby, než začne přecházet na běžnou stravu a než se začne samo pohybovat. Odstaveno od mateřského mléka je za 13 až 15 měsíců od narození. Délka intervalů mezi porody je průměrně 14 měsíců. Péči o mláďata zajišťují hlavně matky, otcové své potomstvo chrání před nebezpečím. V případě úmrtí matky kdy je mládě závislé na mléce, a je-li v jeho tlupě samice s laktací, otec jí předává sirotka ke kojení. U tohoto druhu nejsou známé případy zabíjení mláďat. Samice, která přijde o mládě, je rychleji připravena k páření.