Anoa

Anoa je malý buvol tmavohnědé až černé barvy s malou světlou skvrnkou na krku, na tvářích a na nohách. Krátké rohy směřují dozadu, což zvířeti umožňuje prodírat se houštinami. Pase se zrána na listech, kapradinách, větvičkách a sbírá i plody.

Anoa dosahuje délky těla 1,5-1,8 m, ocasu 18-31 cm, hmotnost 150-300 kg.

Ve volné přírodě obývá anoa Celebes; konkrétně nížinné lesy a močály. Anoa je nejmenší druh skotu a je velmi vzácný

Anoa náleží do čeledi turovití, podčeledi Tuři. Tuři se ve volné přírodě se dochovali ještě v Africe a v Asii, kdežto v Evropě a Severní Americe žijí pouze v rezervacích. Ve Střední a Jižní Americe, v Austrálii, stejně jako po celém světě, žijí zdomácnělí potomci divokých turů, skot. Základní potravou turů jsou traviny a různé byliny, listy, pupeny a větve keřů a stromů, mechy i lišejníky. Samec tura se nazývá býk a samice kráva.

Většina turů jsou stádovými zvířaty s výraznou hierarchií. U některých druhů žijí stáda celoročně společně, u jiných se dospělí býci od stáda oddělují a vrací se až v období páření. Mají málo vyvinutou mimiku, a proto se spolu komunikují jinými výrazovými prostředky: držením a natočením hlavy, postavením se k protivníkovi čelem nebo bokem, natažením nebo sklopením krku, hrabáním končetinou nebo rohem v zemi, frkáním atd. Při pohledu na stádo lze podle držením hlavy a krku určit zařazení ve stádě. Nejsilnější býk se snaží v období říje držet krávy svého harému pod kontrolou. Je-li však stádo příliš veliké, podílejí se na rozmnožování i ostatní býci. Březost u turů se pohybuje od 9 po 11 měsíců.

Přestože tuři mají dobrý barvocit do dálky nevidí dobře a nepohybující se předměty rozeznávají až v blízkosti. Naopak mají výborný čich, kterým se orientují i ve stádech, a také dobře vyvinutý sluch.