Štika obecná
Esox lucius
Štika obecná
Esox lucius
Štika obecná je velmi dobře uzpůsobena dravému způsobu života. Má protáhlé válcovité tělo s hřbetními a řitními ploutvemi posunutými až dozadu a širokou, protáhlou, bohatě ozubenou tlamu. Toto uspořádání umožňuje štice bleskurychlý start za kořistí. Zuby jsou mírně zahnuté dovnitř, aby se kořist snadno nevysmekla, a po opotřebování se nahrazují. Tělo je svrchu a na bocích zelenohnědé pokryté světlými skvrnami, zpravidla uspořádanými do víceméně svislých pruhů, břicho je světlejší, zpravidla špinavě bílé. Oko je žluté, ploutve tmavší a příčně pruhované. Štika může dorůstat délky přes 1,5 metru a dosahovat hmotnosti i přes 25 kg, v českých podmínkách jsou za velké kusy považovány již 10 kg štiky. Některé údaje z SSSR mluví dokonce o 80 kg štikách, ovšem mnoho vědců je nepovažuje za dostatečně podložené.
K rozmnožování štik dochází v časném jaru, kdy vzestup hladiny zaplaví travnaté porosty na březích vod. Obvykle to bývá v březnu až dubnu. Štiky se pak v zatopených travinách vytírají a plůdek tu tráví první dny života zavěšen na rostlinstvu. V dnešní době jsou podmínky pro ideální výtěr štik vzácné díky úpravám břehů, manipulaci s průtokem či výškou hladiny apod. Místy je význam přírodního výtěru zanedbatelný a situaci zachraňuje vysazování násad.
Štika pohlavně dospívá už v prvním (skoro všichni samci), případně ve druhém roce života (část samic). Už tohoroční štičky s celkovou délkou pod 20 cm mohou mít plně vytvořené pohlavní orgány a v příštím roce se účastnit výtěru.
Počet jiker je u štiky tak jako u jiných druhů závislý na velikosti jikernačky a pohybuje se u ryb běžné velikosti v rozmezí 10 000–100 000. Údaje o velkých samicích s hmotností přes 20 kg nebyly publikovány, ale teoreticky by počtem jiker mohly překročit půl miliónu kusů.
Potravou štiky jsou veškeré vodní organismy. V prvních týdnech života se malé štičky živí planktonem, ale rychle přecházejí na potěr ostatních druhů ryb a nakonec ryby tvoří značnou část potravy stále rostoucích dravců. Kromě ryb se v potravě štik vyskytují i další organismy jako jsou žáby, pulci, myši, občas i mláďata vodních ptáků a v přikalené vodě často i žížaly. Rybky štika polyká zpravidla od hlavy, ocasem napřed byla pohlcena necelá 3 % rybek nalezených v žaludcích štik při provádění analýzy jejich potravy.
Názvy ve světě
Štika obecná
Anglicky: American Pike, Dánsky: Gedde, Francouzsky: Brochet, Chorvatsky: Štuka, Maďarsky: Csuka, Německy: Hecht, Rumunsky: ştiucă, Slovensky: Šťuka obyčajná
Mohlo by vás také zajímat
Amejva obecná, Bavlnice obecná, Blecha obecná, Bodule obecná, Bruslařka obecná, Bzučivka obecná, Červenka obecná, Čírka obecná, Dlouhoretka obecná, Jepice obecná

Štika obecná Základní informace
- Výskyt: Rozlehlé nádrže, řeky, zarostlé tůně
- Délka těla: Až 150 cm
- Hmotnost: Až 25 kg
- Počet jiker: 10 000- 100 000 ks
- Délka života: 15 let
- Potrava: Ryby, žáby, pulci, myši

Kam se řadí Štika obecná
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
- Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
- Nadřád: Teleostei - kostnatí
- Řád: Esociformes - štikotvární
- Čeleď: Esocidae - štikovití
- Rod: Esox - štika