Anglický beran

Anglický beran byl vyšlechtěn, jak již napovídá jeho název, v Anglii a to z francouzského berana. Králíci podobní anglickým beranům se zde vyskytovali již v 18. století pod názvem "Lops". Téměř všichni měli tehdy bílou nebo strakatou srst a extrémně dlouhé i široké uši. Aby se docílilo ještě delších uší, užívalo se kdysi různých prostředků - boltce se vytahovaly, králíci se chovali v teple apodobně.

K nám se dostal anglický beran, již v 70-80. letech 19. století. S anglickým beranem jsou spojeny počátky českého králíkaření a anglický beran se stal jeho nejúčinnější propagací. Jejich úspěšným chovatelem byl na našem území například Václav Fuchs, který importoval z Anglie kus za 150 zlatých a zkřížil jej zde s francouzským beranem.

Anglický beran je dnes oblíbeným plemenem, dosahuje v dospělosti délky těla okolo 50 centimetrů, rozpětí uší je 62 centimetrů a více, šířka uší je až 14 centimetrů, otvory uší jsou obráceny dopředu. Tělo bývá o něco štíhlejší, kratší a nižší než u francouzského berana. Typické jsou silné krátké končetiny. Genotypy odpovídají příslušným barevným rázům, jsou povolené všechny jednobarevné barevné rázy plemen králíků a strakáči s plášťovou kresbou.