Belgický obr

Belgický obr je největším králičím plemenem na světě. Za zemi původu je považována Belgie (provincie Flandry). Podle některých zdrojů se choval již v 16. století jako Gentský obr. První registrovaný import do Německa se uskutečnil roku 1880. V Německu byl prošlechtěn do dnešního typu. První klub chovatelů králíků obrů byl založen roku 1902 v Gentu v Belgii.

Do Čech se dostal z Německa roku 1882. Původně se mu, podle jeho původu, říkalo flanderský obr. Belgičtí obři se na začátku 20. století u českých chovatelů těšili značné oblibě. Jejich minimální váha činila 5 kg, (průměrně 6 kg). V 30. letech se choval v barvách: světlešedý, zajícově šedý, železitý, tmavoželezitý, černý, bílý, žlutý a modrý, který byl vytlačen moravským modrým. Nejznámější chovatel belgických obrů té doby byl František Borovec z Chrudimi.

Belgický obr je i v současnosti oblíbené plemeno. Je to plemeno náročné na kvalitu a kvantitu krmení. Nehodí se pro začátečníky a z důvodu vysoké hmotnosti prý ani pro děti - asi by je zasednul. Říká se, že Belgičtí obři jsou náchylní na onemocnění kokcidiózou a odolní vůči myxomatóze. Samice obrů se o svá mláďata starají o něco hůř než matky jiných plemen, proto se v praxi používají matky jiných plemen (Vss) jako kojné. Mláďata belgického obra dospívají asi za 10 až 11 měsíců.

Klub chovatelů BO

Byl založen v roce 1954 v Praze - Kbelích. Na ustavující schůzi se sešlo 100 chovatelů BO. V roce 1960 měl již 150 členů. Chovatelé z Klubu se potýkali na začátku své činnosti se potýkali např. s problémy ochrnutí samic po porodu, velkými laloky, krátkým tělem. Dnes má klub 44 členů, vydává 3x ročně zpravodaj a nadále zlepšuje kvalitu BO.