Papoušek červenobřichý

Popis podle p. Schiffmana

Samec má hlavu, hrdlo, krk šedohnědé s nádechem do růžova. Hrdlo, břicho a spodní krovky ocasní jsou zelené. Kostřec je zářivě žlutozelený. Spodní krovky křídelní má zářivě oranžovočervené, holenní peří oranžové. Křídlo je šedozelené, brada, líce, temeno a přední část krku více růžové. Horní a dolní prsa jsou zářivě oranžovočervená (u nkt. jedinců krásně červená). Nesmí prokvétat šedou barvou. Zobák je šedočerný, běhák šedý, duhovka oranžově červená. Okruží oka má černé. U nkt. jedinců může chybět. Zbarvení je velmi variabilní. Nkt. jedinci mají nádech růžové barvy nevýrazný, jiní jsou zase na hlavě a krku hodně do růžova. Pohlaví se nejlépe pozná, je-li v hnízdě více mláďat. Po půl roce se začne mladým samičkám měnit oranžové peří za zelené. Pod křídly jim oranžové, ale méně výrazně zbarvení zůstane. Mladí samečci přepeřují do zářivě oranžové barvy. Mladé ptáky rozlišíme i podle toho, že mají na spodní čelisti u kořene zobáku široký světlý klín, jenž jim do půl roku stáří zmizí. Ptáci nominátní formy dosahují velikosti 23 až 25 cm.

Život ve volné přírodě

Areál výskytu tohoto druhu ve volné přírodě zasahuje na území Etiopie, jižní a severovýchodní Tanzanie, Somálska, východní Keni. Obývá především suché savany, otevřené pláně. Hnízdí vysoko ve stromových dutinách. Často pozorován v nadmořské výšce přes 2000 m n. m. Živí se zralými fíky, semeny, ovocem, zeleným, ...

Chovatelské zařízení

V dnešní době zastává většina chovatelů názor, že pro snadnější dosažení odchovů by se měla „Afrika“ chovat v klecích bednového typu, zpravidla v přítmí. Je pravda, že v tomto prostředí mají ptáci na hnízdění klid. Toto řešení je podle mě vhodné použít při chovu čerstvě importovaných kusů, avšak vzhledem k tomu, že dovoz exotického ptactva do EU je již 4 roky prakticky zakázán a většina ptáků držena v zajetí je již relativně domestikována, se mi zdá tato metoda jako zbytečná a hlavně nevhodná. Jak jste si mohli přečíst o pár řádku výše, ve volné přírodě žijí tito ptáci v otevřené krajině, nikoliv v pralese s nedostatkem světla. Dalším častým argumentem – proč chovat Afriku v malých klecích – bývá zbytečné rozptýlení ptáků ve větších voliérách jinými aktivitami. Mě osobně přijde tento názor nelogický a postavený na hlavu, ale praxe asi mluví jinak. Pro mě je v chovu hlavní prioritou pohodlí ptáků a proto zastávám názor, že i „Africe“ by se měly dopřát alespoň dvou-metrové voliéry s možností vytápěné ubikace (min 5°C). Podobný názor zastává také Rudolf Vít ve svém článku: „Chov papouška červenobřichého“ (čas. Fauna č. 18/2006).

Krmení

Jako většina papoušků patří i tento druh mezi zrnožravé. Doporučuji zakoupit hotové směsi od fy Deli Nature, popř. Versele Laga. Ptáci milují fíky, takřka v každém větším supermarketu je možnost pořídit sušené fíky, které lze doma rozmočit a ptákům tak podávat. Ve voliéře nesmí chybět písek na trávení a sepiová kost pro možnost obroušení zobáku a doplnění vápníku. Vitamíny je dobré ptákům dodávat především přírodní formou – ovoce a zelenina. Vitamíny řady B můžeme poskytnout rozpuštěním tablety pangaminu ve vodě. Zbytek obstaráme multivitamínovými přípravky, zde se mi nejvíce osvědčil Roboran a Nutrimix. V době hnízdění podáváme vaječnou míchanici a moučné červy.

Chov

Papoušek červenobřichý se může stát velice přítulným a hravým domácím mazlíčkem, vzhledem k poklesu stavů v chovatelských zařízení bych však spíše doporučil sestavit páry a odchovávat. Obecně má tento druh podobné vlastnosti jako ostatní zástupci rodu Poicephalus (např. papoušek konžský, senegalský, žlutotemenný, …), zejména má sklony fixovat se na jednoho člověka a ostatní ošetřovatele, nejčastěji členy rodiny, odmítat. Při sestavování páru je nejlepší použít metodu přirozeného výběru, tj. vypustit několik kusů do větší voliéry a pozorovat, kteří ptáci harmonují a jdou do páru. V dalším kroku ptáky po párech odstavíme do samostatných ubikací. Předložíme budku o velikosti cca 20 x 20 cm základna a 50 cm výška s vletovým otvorem o průměru 7-8 cm. Na dno použijeme hrubší hoblovačky. Samice snáší 3-4 vejce, inkubační doba trvá 26 dní. O mláďata pečuje zpravidla samička, která je krmena samečkem. Ideální věk na kroužkování je kolem 18. dne života. Mláďata můžeme odstavit ve věku 75 dní. Při optimální kondici ptáků se můžeme dočkat i 2 snůšek ročně.

Poddruhy

Papoušek červenobřichý má dvě subspecie: papoušek červenobřichý velký (Poicephalus rufiventris rufiventris) a papoušek červenobřichý malý (Poicephalus rufiventris pallidus). U ptáků chovaných v zajetí se jednotlivé formy dají rozlišit jen velmi obtížně, protože se většinou jedná o křížence právě již dvou zmiňovaných subspecií.