Aktuálně: 4 311 inzerátů183 568 diskuzních příspěvků17 863 uživatelů

Laflešky

Laflešky

Laflešky

  • Původ: Francie
  • Hmotnost: 2,5-4 kg dle pohlaví
  • Roční snáška: 140-160 ks
  • Inkubační doba: 21 dnů
Laflešky
Kam se řadí?

Laflešky

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Galliformes - hrabaví
  • Podřád: Phasiani- bažanti
  • Čeleď: Phasianidae - bažantovití
  • Rod: Gallus - kur
Ing. Zbyněk Pokorný 28.05.2014, 10:31
4 612 3 minuty čtení

Charakteristické struktury na hlavě a vyšší hmotnost staví laflešky na pomezí plemen s kombinovanou užitkovostí a plemen okrasných. Laflešky byly pojmenovány podle francouzské obce La Flèche, v jejímž okolí se současným lafleškám podobné chocholaté slepice vyskytovaly už v 15. století. Vzdáleně jsou nejspíše příbuzné většině starobylých evropských chocholatých plemen, o kterých existují zmínky od začátku novověku a přibývá jich během 17. a 18. století, kdy jejich obliba stoupala i na dvorech a dvorcích při šlechtických sídlech. Laflešky jsou mimo Francii málo známé, více se jich drží jen v Německu, ovšem platí jen za chovatelskou zajímavost.

Jako typické selské plemeno jsou otužilé vůči klimatickým výkyvům i chorobám. Vyznačují se tak živým temperamentem, že se nikdy výrazněji neochočí a už vůbec se nehodí do malých výběhů. Potřeba volného pohybu a sběru potravy v širším okolí stavení je jim hluboce vrozena. Snadno vyletují až do výše 2 - 3 m, takže hravě překonají plot zabraňující volnému pohybu a pokud jim z nějakého důvodu nevyhovuje kurník, odpočívají a nocují ve větvích za jakéhokoli počasí. Pohyb skupiny na pastvě určuje zpravidla kohout, slepice ho zvolna následují a přitom hledají potravu. Pouze když se blíží doba krmení chovatelem, tak slepice vyhledávají krmiště bez ohledu na to, kde se právě jejich vůdce nachází. I když jsou velmi temperamentní, nejsou ani při společném krmení vzájemně agresivní. Kvokavost je jenom průměrná, ale postačuje na přirozenou obnovu chovné skupiny, kterou pak ještě podporuje dobrá líhnivost a vysoké procento přežívajících kuřat; ta rychle rostou a jsou dostatečně zmasilá. Nejobvyklejší je původní černé zbarvení se silným zeleným leskem, které je standardizováno ve všech zemích, kde se laflešky více chovají. Jen místně je akceptováno zbarvení bílé, žíhané a modře lemované.

Postava se zdá jakoby vyzáblá, protože štíhlý trup na vysokých běhácích pokrývá těsně přiléhající krycí peří a opticky jej prodlužuje zúžený, nízko nesený ocas. Běháky a zobák jsou modrošedé. Ušnice jsou leskle bílé, laloky větší a podobně jako obličej živě rumělkové. Oční duhovka je oranžově červená. Typický je zvláštní růžkatý hřeben, za kterým vytváří několik prodloužených pírek náznak chocholu. Tvar hřebene a černé zbarvení v našich méně osvícených předcích evokovaly čerty a ďábly, a tak byly laflešky považovány za nezbytné atributy čarodějnických obřadů. V různých jazycích byly místně označovány jako satanské slepice, raraši nebo čertovští kurové.

  • Hmotnost kohouta 3,5 - 4 kg
  • Hmotnost slepice 2,5 - 3 kg
  • Snáška 140 - 160 vajec s bílou skořápkou

Názvy ve světě

Laflešky

Anglicky: La Fléche, Německy: La Fléche, Francouzsky: La Fléche, Slovensky: Laflešky

Foto: http://ksz.agrobiologie.cz

Podělte se s námi o názor na tento text →