Mravenec žahavý

Zbarvení se pohybuje od žluté až po červenohnědou. Stejně jako příbuzné druhy jsou dělnice vybaveny žihadlem. Jsou dlouhé 4 až 5 mm, samičky od 4 do 6 mm.

Mravenec žahavý se vyskytuje v lesích a podél lesních cest stejně jako na loukách, polích, zahradách. K životu potřebuje určitý stupeň vlhkosti, vystupuje od nížin až do hor. Hnízdo staví v zemi pod kameny, v trsech trávy nebo buduje drobnější nadzemní kupku. Často se mravenec žahavý vyskytuje i v trouchnivějících pařezech pod odchlípenou kůrou a v dutých stromech. Hnízdo může být monogynní i polygynní. Rojení probíhá od července do srpna. Areál rozšíření tohoto druhu pokrývá skoro celou Evropu, mírný pás Asie a Japonsko.

Mravencovití (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši, a jsou proto v mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů, biosociologů. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a specializaci. Mravenci jsou sociální hmyz žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech, kterým se v češtině obvykle říká mraveniště. Kolonie mravenců může zpočátku čítat jen pár jedinců, ale může dosahovat také několika miliónů jedinců. Jsou známy případy, kdy příbuzné kolonie vytvářejí superkolonie dosahující délky několika tisíc kilometrů (Linepithema humile). Někdy jsou kolonie mravenců pro svůj vysoký stupeň organizace nad úrovní jedince označovány jako superorganismus.