Mravenec Formica lugubris

Formica lugubris

Mravenec Formica lugubris

Formica lugubris

Dělnice tohoto druhu jsou výrazně ochlupené po celém těle i na hlavě, kde odstávající chloupky vytvářejí věneček kolem celého jejího zadního okraje. Také na bocích hrudi, stejně jako na pronotu a mesonotu jsou četné dlouhé chloupky. Černá skvrna na hrudi je difúzní s neostrými rozpitými okraji.

Formica lugubris jsou 5 až 9 mm dlouzí, samičky dorůstají 11 mm a mají velmi lesklé, smolné černé zadečky. Svatební let se koná od konce června do poloviny srpna. Roje tohoto druhu jsou velmi polygynní s velkým množstvím plodných samiček. Hnízda jsou velmi silně obsazena a často vytvářejí silné polykalické kolonie. Největší známá kolonie ve švýcarském pohoří Jura má více než 1200 hnízd, vzájemně pospojovaných více než 100 km mravenčích stezek.

Hnízda jsou spíše z hrubšího materiálu, bývají zpravidla vysoká kolem 1 metru. Nachází se především v horských smrkových lesích s mírnou a řídkou půdní vegetací. Formica lugubris je severský druh a oblast jeho rozšíření tvoří úzký pás probíhající od Skandinávie až k Japonsku, horské polohy Pyrenejí, Apenin a Alp.

Mravencovití (Formicidae) jsou jednou z nejúspěšnějších skupin hmyzu v živočišné říši, a jsou proto v mimořádném zájmu vědců – myrmekologů, ekologů, biosociologů. Tato úspěšnost je přikládána jejich sociálnímu způsobu života a specializaci.

Názvy ve světě