Aktuálně: 4 348 inzerátů183 390 diskuzních příspěvků17 862 uživatelů

Perský arab

Persian Arab

Perský arab

Persian Arab

Perský arab

  • Původ: Írán
  • Výška v kohoutku: 145–155 cm
  • Barva: Bělouš, hnědák, ryzák
  • Využití: Jezdectví
Perský arab
Kam se řadí?

Perský arab

Taxonomie

  • Třída: Mammalia - savci
  • Podtřída: Theria - živorodí
  • Infratřída: Eutheria - placentálové
  • Řád: Perissodactyla - lichokopytníci
  • Podřád: Hippomorpha
  • Čeleď: Equidae - koňovití
  • Rod: Equus - kůň
  • Podrod: Equus - kůň
  • Druh: Equus ferus - tarpan stepní
  • Poddruh: Equus ferus caballus - kůň domácí
Ing. Zbyněk Pokorný 16.02.2015, 18:00
2 372 2 minuty čtení

Historie

Toto plemeno je pravděpodobně ještě starší než arabský plnokrevník. Jeho počátky se datují do roku 2000 před naším letopočtem. Dnes existuje velký počet jednotlivých rázů tohoto plemene. V polovině 20. století však koňský mor vyhladil většinu těchto koní. Zachráněni byli v oblasti Chuzestánu, kde vznikly hřebčíny se selektivním chovem a udržel se tak čistokrevný ráz plemene.

Povaha

Perský arab má podobnou povahu jako arabský plnokrevník. Je živý, energický, nenáročný a vytrvalý. Jsou čilí a inteligentní.

Stavba těla

Hlava je arabského typu se štičím profilem, krk je obloukovitý, hrudník hluboký. Hřbet je rovný a pevný, záď je zakulacená s vysoko nasazeným ocasem. Končetiny jsou pevné s nevýraznými, dobrými klouby a tvrdými kopyty.

Využití

Perský arab je velmi kvalitní jezdecký kůň. Díky své síle a vytrvalosti je schopen nést jezdce na velké vzdálenosti. Toho se využívá při soutěžích ve vytrvalostním ježdění.

Zdraví a nemoci koně

Zdravý kůň má v klidu tělesnou teplotu 37,5–38,5 °C (hříbata asi mívají teplotu o 1 °C vyšší), klidová frekvence dýchání je asi 8–16 dechů za minutu (hříbata 10–20), tepová klidová frekvence je 35–45 tepů za minutu (hříbata 100–120).

Nemoci a úrazy koní se dají rozdělit na onemocnění kopyt (například otlaky, schvácení kopyt, podotrochlóza, abscesy, hniloba rohového střelu, rozštěp kopyta, rakovina kopyt, atd.), nemoci kloubů a končetin (nálevky, špánek, kostnatění kopytních chrupavek, natažení šlachy, zášlapy a odřeniny, návní kost, zlomeniny, šinbajny, atd.), nemoci očí (zákal, zánět spojivek, atd.), nemoci dutiny ústní (řádky (otok horního patra), nemoci zubů, atd.), onemocnění kůže (podlom, dermatofilóza, otlaky, letní vyrážka, plísňová onemocnění, svrab, vši, střečkovitost, atd.), poruchy trávicí soustavy (kolika, průjem, otrava, atd.), poruchy oběhového systému (anémie, lymfangitida, africký mor koní, dehydratace, atd.), nemoci dýchací soustavy (chřipka koní, hříběcí, obrna hrtanu, COPD, kašel, vozhřivka, atd.), pohlavní onemocnění (metritida, infekční zmetání klisen, atd.); závažným onemocněním je tetanus a vzteklina, koně můžou trpět i alergiemi.

Koně často napadají vnitřní i vnější paraziti – vši, svrab, klíšťata, škrkavky, tasemnice, roupi, velcí a malí strongylidi, střečci.

Mohlo by vás také zajímat

Saluki – perský chrtShagya arabArabský plnokrevníkHolub Arabský bublákAngloarab

Podělte se s námi o názor na tento text →