Králík domácí je domestikovaná forma evropského králíka divokého. Už staří Římané chovali divoké králíky v tzv. leporáriích a jejich maso považovali za pochoutku. Od druhé poloviny 16. století pak známe první barevná a masná plemena, ke skutečnému rozvoji chovatelství došlo v Anglii.
Slovenský sivomodrý rex má barvu krycího chlupu na povrchu těla v šedomodrém odstínu. Do této krycí barvy proniká také červenohnědý odstín mezibarvy a spolu s jinovatkovým leskem konečků pesíků vytváří srst nafialovělý dojem. V zátylku tohoto plemene je malý červenohnědý klín. Divoké znaky jsou světlé s jemným krémovým nádechem. Na lemu uší má slovenský sivomodrý rex světle šedé chloupky. Oči má toto plemeno šedomodré, nahnědlý nádech duhovky je předností, ale i menší odstínové odchylky patří ještě mezi přípustné vady. Drápy tohoto plemene jsou tmavě rohovité. Na požadovanou hmotnost 3,5 kilogramu doroste tento králík zhruba v osmém měsíci života.
Některé přípustné vady
- Méně výrazná a nestejnoměrně rozložená barva krycího chlupu
- Světlejší pásky na hrudních končetinách
- Menší odstínové odchylky od stanovené barvy očí a drápů
- Ojedinělé bílé chloupky v krycí barvě
- Mírný rez
- Nevýrazná skráňová obruba
Některé nepřípustné vady
- Hmotnost nižší než 3 kg a vyšší než 4,5 kg
- Nahnědlá barva krycího chlupu
- Bílé drápy
- Šedobílá až bílá podsada
- Krycí barva silně promísená bílými chloupky
- Výrazně našedlá nebo smytá mezibarva zcela bez ohraničení
Komentáře ke zvířeti