Aktuálně: 4 428 inzerátů179 698 diskuzních příspěvků17 824 uživatelů

Blatnice skvrnitá

Pelobates fuscus

Blatnice skvrnitá

Pelobates fuscus

Blatnice skvrnitá

  • Výskyt: Evropa, Asie
  • Velikost: 7-8 cm
  • Počet vajíček: 1000-3500 ks
  • Krmivo: Bezobratlí, především slimáci a žížaly
Blatnice skvrnitá
Kam se řadí?

Blatnice skvrnitá

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Amphibia - obojživelníci
  • Podtřída: Lissamphibia - praví obojživelníci
  • Infratřída: Salientia - žáby
  • Řád: Anura - žáby
  • Podřád: Mesobatrachia
  • Nadčeleď: Pelobatoidea
  • Čeleď: Pelobatidae - blatnicovití
  • Rod: Pelobates - blatnice
Blatnice skvrnitá
Kde žije?

Blatnice skvrnitá

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 23.02.2015, 08:40
8 286 2 minuty čtení

Blatnice skvrnitá patři do zvláštní čeledi blatnicovitých a je jejím jediným představitelem u nás snadno ji poznáme podle hladké kůže (tím se výrazně liší od ropuch), kolmé zornice a silného česnekového zápachu. Podle toho se jí dříve říkalo blatnice česneková. Také vajíčka se dobře rozeznají — jsou nepravidelně uspořádána v silném rosolovitém provazci, širokém 10 až 15 mm.

Pulci mají dýchací otvor na levém boku a řitní otvor ve střední rovině břicha. Jsou olivově zelení a dorů­stají největší velikosti ze všech pulců našich žab — jsou dlouzí 10, někdy až 18 cm a někdy dokonce pře­zimují a dokončují vývoj až na jaře. Blatnice skvrnitá se totiž páří později než jiné naše žáby, do vody se uchylují v dubnu až červnu, ale po nakladení vajíček žijí zase po celý rok na suchu. Je však velmi nesnadné se s nimi setkat, protože jsou to zvířata noční a den tráví zahrabány ve vlhké půdě. Zahrabávají se pozpát­ku, což jim usnadňuje zahrocený konec těla a rohovi­té hrboly na zadních nohách.

Nejčastěji se blatnice skvrnitá prozradí hlasem, vrčivým zvukem v době rozmnožování nebo „kdákáním", vzdáleně připomínajícím slepice. Do­spělé žáby nejsou tak velké, jak by se dalo očekávat podle rozměru pulců, samice měří 7 cm, vzácně až 8 cm, samci 4,5 až 6,5 cm. U nás žije hlavně v nížinách a středních polohách, v Evropě je rozšířena až po jižní Skandinávii a zasahuje až na Ural, Kavkaz a do Střední Asie. V Británii, na Pyrenejském a Apeninském poloostrově chybí.

Názvy ve světě

Blatnice skvrnitá

Anglicky: Common Spadefoot, Dánsky: Løgfrø, Chorvatsky: Obična češnjača, Maďarsky: Barna ásóbéka, Německy: Knoblauchkröte

Mohlo by vás také zajímat

Pablatnice nosatáZmije skvrnitáMáčka skvrnitáHyena skvrnitáBlatnice západníBlatnice syrskáLeskyně skvrnitáVidlatka skvrnitáVřeténka skvrnitáRopušnice skvrnitá

Ing. Zbyněk Pokorný

Agronom a chovatel

Autorem od: 28.02.2013

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu a zároveň chovám exotické ptactvo: 2,2 aratinga jendaj, 2,2 aratinga škraboškový, 1,1 amazoňan žlutolící, 1,1 amazoňan běločelý, 1,1 papoušek senegalský, 1,1 alexandr rudohlavý, 2,2 holoubek diamantový a také 6 ks suchozemských želv ostruhatých (Geochelone sulcata) - 3. největší suchozemská želva na světě.

Podělte se s námi o názor na tento text →